Čas jen pro mě

Útěk od reality

Podzim jsem nikdy neměla ráda. Připomínal mi, že všechno krásné jednou skončí. Ve sedmatřiceti jsem navíc neměla mnoho důvodů těšit se na dlouhé večery.

Po rozchodu s Petrem jsem zůstala sama v bytě, který byl najednou příliš tichý. Jednoho říjnového pátku jsem sedla do auta a odjela do chalupy po babičce. Stála na kraji vesnice, obklopená starými jabloněmi. Chtěla jsem protřídit její věci a rozhodnout, co s domem. Ve skutečnosti jsem však potřebovala utéct.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Marcely (45): Spletla jsem si vlak. Naštěstí!

Neznámý muž na zahradě

Když jsem odemkla dveře, ovanula mě vůně dřeva, levandule a vzpomínek. Zatopila jsem v kamnech a otevřela okno. Venku drobně pršelo a mokré listí pokrývalo zahradu jako pestrobarevný koberec.

Ráno mě probudilo bouchání. Pod nejstarší jabloní stál muž v zelené bundě a sbíral popadaná jablka.

„Promiňte!“ zavolala jsem z okna. „Co děláte na mé zahradě?“ – Narovnal se. Byl vysoký, tmavovlasý a v ruce držel proutěný košík. –„Já jsem Adam odvedle. Vaše babička mi dovolovala sbírat jablka pro srnky. Netušil jsem, že jste přijela.“

Sešla jsem dolů. Mohlo mu být něco přes čtyřicet a usmíval se tak přirozeně, až mě přešla zlost.

„Takže vy kradete jablka ve prospěch lesní zvěře?“ – „Přesně tak. Jsem nebezpečný recidivista.“

Rozesmála jsem se. Poprvé po několika týdnech.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Příběh Pavlíny (48): Můj nový gynekolog byl muž z psí louky

Krásné povídání

Adam bydlel v opraveném statku za potokem a pracoval jako veterinář. Odpoledne mi pomohl vyčistit okapy a já ho na oplátku pozvala na čaj. Přinesl láhev domácího moštu a skořicový koláč.

„Ten jste upekl vy?“ zeptala jsem se nedůvěřivě. – „Ne. Moje sestra. Ale kdyby vám chutnal, můžu tvrdit, že ano.“

Seděli jsme u kamen a poslouchali déšť bubnující do oken. Vyprávěl mi, že se před třemi lety rozvedl. Jeho žena odešla do Prahy a jejich dcera už studovala na střední škole.

„A vy?“ zeptal se opatrně. – „Já jsem právě zjistila, že deset let s jedním člověkem nezaručuje společnou budoucnost.“

Adam nic nekomentoval. Jen mi dolil čaj. Bylo příjemné, že mě nelitoval.

Tip na romatickou knihu

Danielle Steel: Létající andělé

Píše se rok 1941 a v důsledku drtivých ztrát na životech po japonském útoku na Pearl Harbor pocítí kamarádky Audrey a Lizzie zoufalství, protože obě ztratily blízkou osobu. Zatímco se vyrovnávají se svým zármutkem, sílí jejich odhodlání sehrát ve válečném úsilí významnou roli.

Tyto vyškolené zdravotní sestry se přihlásí jako dobrovolnice k vojenské letecké záchranné jednotce a jsou vyslány do Anglie, kde se připojí k týmu, který létá na nebezpečné mise na frontu. Audrey a Lizzie pochopí význam přátelství, statečnosti a věrnosti sobě samým. Budou však po skončení války schopny přijmout jednu z těch největších výzev – znovu otevřít svá srdce lásce? (Vydalo nakladatelství Ikar.)

Z víkendu byl týden

Druhý den mě pozval na procházku. Les zářil červenými a zlatými odstíny, vzduch voněl houbami a mokrou hlínou. Když jsme přecházeli potok po kluzkých kamenech, podal mi ruku. Neodtáhla jsem ji ani poté, co jsme byli bezpečně na druhém břehu.

„Sylvie,“ řekl tiše, „jsem rád, že jste přijela.“ –„Já už asi také.“

Z plánovaného víkendu se stal celý týden. Každé ráno se u branky objevil Adam – jednou s čerstvým chlebem, jindy se záminkou, že potřebuje žebřík. Oba jsme věděli, že žádný nepotřebuje.

Nová šance

V pátek večer začal první podzimní vítr strhávat listí ze stromů. Stáli jsme na zápraží a pozorovali, jak se zahrada mění před očima.

„Chalupu prodáte?“ zeptal se.– Původně jsem chtěla odpovědět ano. Místo toho jsem zavrtěla hlavou. – „Myslím, že jí dám ještě jednu šanci.“ – „Jen chalupě?“

Podívala jsem se na něj. V jeho očích nebyl nátlak, pouze naděje. Udělala jsem krok blíž.

„Možná nejen jí.“

Políbil mě jemně, skoro nesměle. Kolem nás vířilo listí a z komína stoupal kouř. Podzim už mi nepřipadal jako období konců. Poprvé jsem v něm viděla začátek něčeho, co přišlo nečekaně – právě ve chvíli, kdy jsem přestala věřit, že na mě ještě nějaký začátek čeká.