Příběh Jaroslavy (73): Z banální virózy se vyklubala zákeřná nemoc
Dodržování léčebného plánu, plicní rehabilitace a zdravý životní styl včetně pravidelného cvičení a vyvážené stravy mohou pomoci pacientům CHOPN zvládat. Přispívají totiž ke zpomalení procesů, které mohou vést k dalšímu poškození plic.
Nezbytnou a často podceňovanou podmínkou úspěšného boje s tímto onemocním je také zanechání kouření. Ačkoli se CHOPN nerozvine u každého kuřáka, považuje se kouření za hlavní příčinu onemocnění až u 70 % pacientů. Proto je velmi důležité, aby se pacient tohoto zlozvyku co nejdříve zbavil.
Onemocnění CHOPN může pomoci odhalit i běžná viróza
Paní Jaroslava žije v Praze a je jí 73 let. Dlouho pracovala jako konstruktérka v oblasti polovodičů a operátorka ve výpočetním středisku. Její příběh života s CHOPN začal, obdobně jako u řady dalších lidí s touto nemocí, poměrně běžným onemocněním, nachlazením.
„Dostala jsem vcelku banální virózu. Měla jsem ale velké problémy s dýcháním, na které dlouho nezabírala běžná léčba. Moje praktická lékařka mě proto poslala do plicní ordinace, tam mi byla diagnostikována CHOPN a dostalo se mi perfektní péče,“ popisuje začátek onemocnění paní Jaroslava.

Ivana (60): „Nemoc byla náročné období, které mi ale něco i dalo.“
S kouřením je třeba skoncovat
Nasazením vhodné léčby se podařilo zhoršování nemoci výrazně zpomalit. Paní Jaroslavě se ale dosud nepovedlo porazit její závislost na kouření.
S tímto dlouhodobým zlozvykem je velmi těžké skoncovat, i když hrozí nástup akutního onemocnění plic. Existuje však řada možností, jak se závislostí bojovat. Specializované poradny, aplikace a programy odvykání podporují i zdravotní pojišťovny.
„Kouřím od svých devatenácti let. Než mi diagnostikovali CHOPN, tak to bylo přibližně deset cigaret denně, nyní jsem kouření omezila na tři až pět cigaret denně,“ svěřuje se Jaroslava.
Důležitý je pravidelný pohyb a podpora okolí
Kromě snížení počtu cigaret a nasazení léčby bojuje paní Münichová s nemocí i pravidelným pohybem, kterým své plíce trénuje.
V tom paní Jaroslavě velmi pomáhá její domácí mazlíček: „Snažím se hodně hýbat, hlavně pravidelně chodit, a v tom mi pomáhají pravidelné procházky s mým pejskem. Chodím s ním ven čtyřikrát denně, vždy brzy ráno, před obědem, odpoledne, a nakonec jdeme ještě na večerní procházku kolem desáté hodiny. Pomáhá mi také moje kamarádka, která bydlí ve stejném domě, respektive hovory s ní. Trpí stejnou chorobou a je dobré mít možnost promluvit si o našich potížích.“

Víte, co se skrývá za písmenky CHOPN?
Jakmile tělo zareagovalo na léčbu, došlo k úlevě a dnes už žije paní Jaroslava, jak sama říká, v podstatě normální život: „Můj stav samozřejmě znamená určitá omezení v životě, musím více odpočívat a nepřepínat se. S těžkými nákupy a podobnými věcmi mi pomáhá moje dcera. A třeba při změně počasí, která obvykle vyvolá zhoršení mého stavu, nastavím klidový režim a potíže zase vymizí.“
Včasná diagnóza hraje při léčbě CHOPN zásadní roli
Pacientům s obdobnými potížemi, jaké měla sama, paní Jaroslava doporučuje: „Hlavně se nebojte a navštivte co nejdřív specialistu, plicního lékaře. Nebo si vyžádejte, aby vás na plicní vyšetření poslal váš praktik. Dřív, než se váš stav opravdu vážně zhorší. Dnes již existují léčebné postupy, které vám uleví, stav stabilizují a zlepší. A budete-li nápomocný pacient a budete dodržovat určitá pravidla, lze nemoc udržet v dobré rovině a vy můžete prožívat spokojený život.“
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Příběh Veroniky (44): Chtěla jsem se zavděčit tátovi
Autor: podle příběhu Veroniky L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 8. 11. 2026 0:05Vztahy mezi rodiči a dětmi mohou být někdy křehké. Problém je, když dospělí neumí přijmout své dítě…
Příběh Radky (41): Bratra jsme přijali na pár dní. Zůstal nám v obýváku
Autor: podle příběhu Radky P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 11. 2026 0:05Známé přísloví říká: Pro dobrotu na žebrotu. Podobnou zkušenost má naše čtenářka Radka, které bylo…
Příběh Jany (62): Dušičková lavička
Autor: podle příběhu Jany B. napsala Alžběta Morávková, Datum: 1. 11. 2026 0:05Hřbitov nemusí být jen místem tichého rozjímání a vzpomínek. Na hřbitově se můžeme také potkat se…
Příběh Nadi (51): Halloween, duch a tchynin guláš
Autor: podle příběhu Nadi Ř. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 10. 2026 0:05Napsala nám čtenářka Naďa: Nikdy jsem nevěřila na duchy. Tedy až do Halloweenu před třemi lety, kdy…
Příběh Moniky (41): Jak jsem se ztratila v lese a našla vlastní auto
Autor: podle příběhu Moniky O. připravila Alžběta Morávková, Datum: 25. 10. 2026 0:04Manžel tvrdí, že nemám orientační smysl. Já tvrdím, že se jen příliš spoléhá na cesty. Při…
Příběh Aleny (51): Cizí žena znala moje jméno
Autor: podle příběhu Aleny F. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 10. 2026 0:05S neobvyklý zážitkek z letošní podzimní dovolené se s námi podělila naše čtenářka Alena.
Příběh Sofie (38): Jeho žárlivost mě dostala na psychiatrii
Autor: podle příběhu Sofie T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 10. 2026 0:05Jak poznat, kdy je to jen obyčejný zájem o druhého a projev velké lásky a kdy už jde o…
Příběh Andrey (33): Celé dětství jsem se bála otcových kroků
Autor: podle příběhu Andrey V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 10. 2026 0:05Napsala nám naše čtenářka Andrea: Když někdo řekne, že měl přísného tatínka, většinou mlčím. Nechci…