Čas jen pro mě

Dvě nehody, které ovlivily život Emily

Stavba Brooklynského mostu začala podivnou nehodou. Koncem června 1869 si John Augustus Roebling, slavný konstruktér a stavitel visutých mostů z drátěných lan, prohlížel své nové místo projektu na Dolním Manhattanu, když mu přijíždějící trajekt rozdrtil nohu o dřevěné pilíře.

Roebling zemřel na tetanus o tři týdny později a místo hlavního inženýra připadlo jeho nejstaršímu synovi Washingtonu Roeblingovi, který byl pravou rukou svého otce při stavbě velkého mostu přes řeku Ohio v Cincinnati a také při návrhu nového mostu.

Brooklynský most. (Zdroj: Wikimedia Commons, ilustrace z roku 1881, Public Domain)

O tři roky později, když výstavba nejdelšího visutého mostu na světě a prvního, který použil ocelová lana, byla v plném proudu, Washington omenocněl tzv. „kesonovou nemocí“. Hlavní inženýr upoutaný na lůžko ve svém domě v Brooklyn Heights měl obrovské štěstí. Jeho manželka Emily Warren Roeblingová řídila dokončení jedné z nejpůsobivějších architektonických staveb 19. století.

Ada Lovelace (†36): „Čarodějka čísel“ a první programátorka byla závislá na opiu

Co víme o Emily?

Narodila se 23. září 1843 jako Emily Warrenová v Cold Spring ve státě New York. Byla druhou nejmladší z dvanácti dětí. Od dětství se ráda vzdělávala a její zájem podporoval starší bratr Gouverneur Kemble Warren. Oba sourozenci spolu měli blízký vztah. Emily navštěvovala školu Georgetown Visitation Academy ve Washingtonu, D.C. 

Když Washington Roebling potkal Emily Warrenovou na plese počátkem roku 1864, okamžitě se do ní zamiloval. Její starší bratr generál GK Warren byl Washingtonovým velícím důstojníkem během občanské války. Pár se vzal v lednu 1865 v Cold Spring a v roce 1867, kdy spolu odpluli do Evropy, byla Emily těhotná. Během cesty se narodilo jejich jediné dítě, John A. Roebling II.

Helen Taftová (†81): Žena, která se v 16 letech rozhodla, že bude první dámou

Tchán dostal zakázku

Washingtonův otec v té době dostal zakázku na dlouho očekávaný most přes East River. Když začaly přípravy na projekt nového mostu, Washington a Emily Roeblingovi se přestěhovali do domu v Brooklyn Heights, jižně od místa, kde měl být most postaven.

V létě roku 1869, po náhlé smrti Johna Roeblinga, se teprve dvaatřicetiletý Washington stal hlavním inženýrem. Stavba visutého mostu přes 6000 stop rozpětí East River mezi Brooklynem a Manhattanem zahrnovala značné riziko. „Byla to stavba, která ještě nikdy předtím nebyla vytvořena,“ říká Erica Wagnerová, autorka biografie Washingtona Roeblinga z roku 2017. 

Ellen Wilsonová (†54): Za každým úspěšným mužem hledej ženu

Riziková práce

Dělníci nejprve seškrabali skalní podloží pomocí lopat a dynamitu, aby usadili dva gigantické dřevěné kesony, z nichž každý vážil několik tun. Nad vodou by se pomocí železných lan vytahovaly na vrchol mostních věží obrovské bloky kamene.

Lana někdy praskla, což mělo za následek zranění a smrt. Přesto podle Wagnerové bylo použití kesonů „...zdaleka nejrizikovější a nejnevyzkoušenější částí stavby Brooklynského mostu...“ – a také nejdůležitější.

Washington Roebling trávil v kesonech stejně nebo více času než jeho muži. Na jaře roku 1872 utrpěl dosud nejhorší záchvat toho, co se stalo známým jako „kesonová nemoc“.

Frances Clevelandová (†83): Nejmladší americká první dáma

Stavbu přebírá Emily

Poškodil se mu zrak a sluch a částečně ochrnul. Jeho mysl však zůstala bystrá a pokračoval v řízení stavby mostu ze svého brooklynského domova s ​​rozhodující pomocí své ženy.

Emily sloužila jako zdravotní sestra i soukromá sekretářka, převzala psaní všech manželových dopisů a vedla jeho zápisníky. Zkontrolovala také stavební plány, navštívila místo a setkala se s dodavateli a úředníky. Emily také úspěšně bojovala, aby jejího manžela na konci stavby mostu nevystřídali ve funkci hlavního inženýra.

Washington nikdy neopomněl přiznat uznání své ženě za její práci.

Později napsal: „Myslel jsem, že podlehnu, ale měl jsem silný pilíř, o který jsem se mohl opřít, svou ženu, ženu s nekonečným taktem a nejmoudřejšími radami.“

Den před slavnostním otevřením Brooklynského mostu 24. května 1883 Emily Roeblingová měla tu čest řídit první kočár přes dokončený Brooklynský most.

Elizabeth Cady Stanton: Ze svatebního slibu bojovnice za ženská práva muselo být vypuštěno, že má poslouchat svého muže 

V pětapadesáti promovala

Netradiční úspěchy Emily Roeblingové se neomezovaly pouze na její roli při stavbě Brooklynského mostu. V roce 1899, ve věku 55 let, promovala s vyznamenáním na právnické fakultě New York University a publikovala ceněný článek v Albany Law Journal, ve kterém se zasazovala o větší rovnost žen v manželství. O pouhé čtyři roky později zemřela na rakovinu žaludku v domě Roeblingových v Trentonu v New Jersey.

Autorka její monografie Erica Wagnerová říká: „Myslím, že je třeba jasné konstatovat, že bez ní by most nebyl dokončen.“

Zdroje informací: history com a nytimes.com