Čas jen pro mě

Chlapec pojmenovaný po následníkovi trůnu

Carl Friedrich Zeiss se narodil 11. září 1816 ve Výmaru jako páté z dvanácti dětí uměleckého soustružníka Augusta Zeisse a jeho ženy Friederike. Šest jeho sourozenců zemřelo již v dětství, což tehdy nebylo výjimečné. Jeho kmotrem se stal dědičný princ Carl Friedrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský, po němž dostal obě křestní jména.

Carlův otec vyráběl luxusní předměty z perleti, jantaru či slonoviny a právě v jeho dílně se chlapec zřejmě poprvé setkal s požadavkem na mimořádnou přesnost. Po otci také zdědil obchodní talent. Matka Friederike pocházela z úřednické rodiny a přinesla do domácnosti vztah ke vzdělání. Mezi její vzdálené příbuzné patřila i Christiane Vulpiusová, manželka Johanna Wolfganga Goetha.

Co by vás ještě mohlo zajímat

11 zajímavostí o básníkovi a bouřlivákovi Johannu Wolfgangu Goethovi (†82)

Praxe místo studia

Zeiss kvůli zdravotním potížím – podle životopisců trpěl tříselnou kýlou a musel nosit kýlní pás – nedokončil klasické gymnaziální vzdělání.

Místo akademické dráhy si zvolil praktické řemeslo. V Jeně se vyučil jemným mechanikem a během tovaryšských let získával zkušenosti ve Stuttgartu, Darmstadtu, Vídni a Berlíně.

Dílna, z níž vyrostlo impérium

V roce 1846 si v Jeně otevřel malou dílnu jemné mechaniky a optiky. Na její založení mu bratr Eduard půjčil sto tolarů. Zeiss nejprve opravoval vědecké přístroje, vyráběl lupy a prodával brýle, brzy se však soustředil na mikroskopy.

V té době se objektivy vyráběly především metodou pokus–omyl. Zeiss chtěl, aby jejich vlastnosti bylo možné přesně vypočítat a každý kvalitní přístroj znovu vyrobit. Zásadní byl proto rok 1866, kdy začal spolupracovat s fyzikem Ernstem Abbem. Právě Abbe vytvořil teoretické základy moderní mikroskopické optiky. K dvojici později přibyl chemik Otto Schott, který vyvinul nové druhy optického skla.

Zeiss nebyl osamělým géniem, jenž by všechno objevil sám. Jeho skutečná výjimečnost spočívala ve schopnosti rozpoznat talent druhých, dát jim prostředky a trvat na téměř nekompromisní kvalitě. V roce 1886 firma oslavila výrobu desetitisícího mikroskopu.

Co by vás ještě mohlo zajímat

John Boyd Dunlop (†81): Veterinář, který vynalezl pneumatiku

O věno mu nešlo

O Zeissově soukromém životě se dochovalo podstatně méně informací než o jeho podnikání. V roce 1849 se oženil s dvaadvacetiletou Berthou Schatterovou, dcerou protestantského faráře.

Později jednomu z přátel napsal, že si vybral dobře, přestože nevěsta nepřinesla do manželství téměř žádný majetek. V době, kdy se sňatky často posuzovaly podle věna a společenských výhod, je to pozoruhodné svědectví o jeho citech.

První láska skončila tragédií

Manželství ale trvalo pouhých devět měsíců. Dne 23. února 1850 Bertha porodila syna Rodericha a následující den zemřela. Novorozeného chlapce si vzali k sobě Berthini rodiče. Jeho babička Therese se o něj starala až do své smrti o rok později, poté péči převzala Carlova sestra Hulda.

Vazby mezi Zeissem a rodinou jeho zesnulé ženy zůstaly mimořádně pevné. Carlova sestra Pauline, která mu před svatbou vedla domácnost, se později dokonce provdala za ovdovělého Berthina otce. Zeissův někdejší tchán se tak stal zároveň jeho švagrem.

Druhá žena Ottilie a početná rodina

V roce 1853 se Zeiss podruhé oženil. Jeho ženou se stala Ottilie Trinklerová, rovněž dcera faráře a vzdálená příbuzná první manželky. Mezi jejími přímými předky byl i Martin Luther, Zeiss však této rodinné spojitosti podle životopisců nepřikládal zvláštní význam.

S Ottilií měl tři děti: Karla Otta, narozeného roku 1854, Hedwig, narozenou roku 1856, a nejmladší Sidonii, které doma říkali Doni, narozenou roku 1861.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Ignác Filip Semmelweis (†47): Zachránce matek

Syn z prvního manželství si s macechou nerozuměl

Soužití Ottilie s nevlastním synem Roderichem patrně nebylo příliš vřelé. Chlapec byl brzy poslán na gymnázium do Eisenachu. Prameny však neumožňují určit, zda za tím stál otevřený konflikt, přísná výchova, nebo snaha poskytnout mu dobré vzdělání.

Roderich nejprve studoval medicínu. Zranění ruky z prusko-francouzské války mu však znemožnilo stát se chirurgem, a tak na otcovo přání získal obchodní vzdělání a vstoupil do firmy. V roce 1879 se stal jejím spolumajitelem. S temperamentnějším Ernstem Abbem si ale nerozuměl a po otcově smrti podnik opustil.

Také Karl Otto vystudoval medicínu. V Erfurtu založil první gynekologickou kliniku ve městě a okolí. Hedwig se provdala za profesora Konrada Sagaweho a odstěhovala se do Vratislavi. Umělecky založená Sidonie celý život muzicírovala, ráda cestovala do Itálie a navštěvovala hudební festivaly v Bayreuthu.

Přísný šéf, ale spravedlivý šéf

V dílně býval Zeiss náročný. Mikroskopy, které neodpovídaly jeho představám o kvalitě, údajně osobně rozbíjel na kovadlině, aby se vadný výrobek nemohl dostat k zákazníkovi. Pracovní den trval od šesti ráno do sedmi večer, po odečtení přestávek téměř dvanáct hodin.

Na poměry 19. století se ale o zaměstnance staral nezvykle dobře. Umožňoval jim využívat odbornou knihovnu, pořádal společné výlety a zval pracovníky i jejich rodiny do své zahrady. Od roku 1875 měli zaměstnanci zajištěnou bezplatnou lékařskou péči a léky; v případě nemoci dostávali po určitou dobu mzdu.

Dětem rád vyprávěl vtipy

Za strohou vizáží muže s bílým plnovousem se navíc skrýval tichý milovník květin, ovocných stromů, zahradních slavností a dobrého vína. Když měl kolem sebe děti, rád jim vyprávěl vtipy. Na oslavách se podávalo sudové pivo, durynské klobásy a kvalitní víno, Zeiss však podle vzpomínek nikdy nebýval hlučný. Mluvil tiše, vystupoval skromně a pozorně naslouchal.

Carl Zeiss zemřel 3. prosince 1888 v Jeně po několika mozkových příhodách. Rakev neslo osm jeho nejvěrnějších zaměstnanců a zdobil ji mosazný kříž s vloženými čočkami, vyrobený přímo v jeho dílně. Podnik, který začínal s několika pracovníky, už tehdy otevíral vědě pohled do dosud neviditelných světů.

Zdroje informací: ZEISS Archiv – podrobný životopis Carla Zeisse; ZEISS – Carl Zeiss, biography ; Stephan Paetrow, Wolfgang Wimmer: Carl Zeiss 1816–1888: A Biography