Hedy Lamarr (†85): 15 tajemství krásky, která předběhla svou dobu

Inspirace / Retro

Hedy Lamarr (†85): 15 tajemství krásky, která předběhla svou dobu

datum: 9. 11. 2026 0:05 autor: Anna Vágnerová

Proslavila ji nahota, muži jí leželi u nohou a Hollywood obdivoval její tvář. Hedy Lamarr, narozená 9. listopadu 1914, však měla také mimořádně zvídavou hlavu. Za obrazem osudové svůdnice se skrývala vynálezkyně, která chtěla pomoci porazit nacisty.

Hedy Lamarr (9. listopadu 1914, Vídeň – 19. ledna 2000, Casselberry na Floridě), herečka a vynálezkyně, narodila se jako Hedwig Eva Maria Kiesler. Od dětství se zajímala o divadlo, ale i o techniku. ● Na přání rodičů odešla do internátní školy ce šcýcarském Lucernu, odtud ale v necelých 16 letech utekla do Vídně, kde roku 1930 debutovala ve filmu Geld auf der Straße. ● Ve 40. letech byla nednou z nejslavnějších tváří Hollywoodu, později našla uplatnění i v televizi. ● Byla šestkát vdaná: první byl majitel zbrojařské firmy Fritz Mandl (1933–1937), následoval scénárista Gene Markey (1939–1941), herec John Loder (1943–1947), hudebník Teddy Stauffer (1951–1952), ropná magnát W. Howard Lee (1953–1960) a právník Lewis J. Boies (1963–1965). ● Syna Jamese adoptovala společně s Markeyem, v manželství s Loderem se narodila dcera Denise a syn Anthony. ● Slavné filmy: Extase (1932), Alžír (1938), Samson a Dalila (1949). ● Od konce 50. let její kariéra pomalu upadala a rozvody jí přinesly finanční problémy. Koncem 80. let se přestěhovala na Floridu, kde svůj dům zařídila ve vídeňském stylu 20. let. ● Zemřela doma ve své posteli při sledování televize.

Vídeňačka s židovskými kořeny Narodila se jako Hedwig Eva Maria Kiesler do zámožné rodiny. Otec byl bankéř, matka klavíristka. Jedináček tak vyrůstal mezi hudbou, pohodlím a rodičovskou pozorností.
Panenky jí nestačily Už v pěti letech rozebrala a znovu sestavila hrací skříňku. Otec jí při procházkách vysvětloval fungování strojů: zvědavost, která později překvapovala Hollywood, měla kořeny v dětství.
Skandál přišel z Československa Mezinárodní pozornost přitáhla filmem Extase v režii Gustava Machatého, který měl premiéru roku 1933. Ukázala se tam zcela nahá, navíc utíkala z nenaplněného manželství k mladému milenci. Na tehdejší publikum to byla pořádně odvážná podívaná a odbéžné téma.
Pobouřila i papeže Nahota a zobrazení ženského milostného prožitku udělaly z Extase senzaci. Benátské publikum film přijalo nadšeně, papež Pius XI. jej však odsoudil jako pornografický a nemorální.
Bohatství se změnilo v klec Roku 1933 se provdala za zbrojaře Friedricha Mandla. Luxusní život měl vysokou cenu: manžel ji kontroloval a hereckou kariéru odmítal. Později přirovnávala své postavení k hlídanému uměleckému předmětu.
Od manžela si odnesla i znalosti V roce 1937 od Mandla odešla a zamířila do Anglie. Z rozhovorů u jeho stolu si přitom zapamatovala informace o zbraních, které později využila při vynalézání.
Hollywood jí přepsal jméno Setkání se šéfem MGM Louisem B. Mayerem jí otevřelo cestu do Ameriky. Z Hedwig Kiesler se stala Hedy Lamarr. Ve filmu Alžír roku 1938 už okouzlovala publikum po boku Charlese Boyera.
Šest svateb, šest rozvodů Mezi jejími manželi byli scenárista Gene Markey, herec John Loder i hudebník Teddy Stauffer. Posledním se stal právník Lewis J. Boies. Ani šestý pokus nepřinesl trvalé manželské štěstí.
S Hughesem řešila také letadla Chodila s milionářem Howardem Hughesem, ale spojovala je i technika. Při návrhu tvaru křídel hledala inspiraci u rychlých ryb a ptáků. Romantika tak dostávala nečekaně vědeckou podobu.
Vynalézala mezi záběry Hughes jí poskytl vybavení do hereckého přívěsu. Zatímco čekala na další scénu, mohla rozpracovávat nápady. Zkoušela také tabletu, která měla po rozpuštění ve vodě vytvořit nápoj podobný cole.
Skladatel se stal technickým spojencem S hudebním skladatelem Georgem Antheilem vyvinula systém pro rádiové řízení torpéd. Vysílač a přijímač měly společně přeskakovat mezi frekvencemi, aby nepřítel nemohl naváděcí signál snadno rušit. Patent získali roku 1942.
Slavný patent je neuživil Ani jeden z dvojice na vynálezu za života nevydělal. Jejich práce přesto představuje důležitý příspěvek k vývoji bezdrátové komunikace.
Wi-Fi sama nevynalezla Oblíbená přezdívka „matka Wi-Fi“ její zásluhu zjednodušuje. Pomohla rozvíjet princip frekvenčního přeskakování, který patří do širší historie technologií umožňujících dnešní bezdrátové spojení.
Pikantní paměti odmítla Kniha Ecstasy and Me z roku 1966 slibovala odhalení soukromí. Herečka se však pokusila vydání soudně zastavit a její obsah označovala za nepravdivý a vulgární. Kniha se přesto stala bestsellerem.
Uznání přišlo pozdě Cenu Pioneer Award obdržela s Antheilem až roku 1997, kdy jí bylo dvaaosmdesát. Do americké síně slávy vynálezců byla přijata roku 2014, celé století po svém narození.