Čas jen pro mě

Narodila se do rodiny rebelů

Christabel Harriette Pankhurstová přišla na svět 22. září 1880 v Manchesteru. Byla nejstarší dcerou slavné bojovnice za ženská práva Emmeline Pankhurstové a právníka Richarda Pankhursta, který se podílel na přípravě zákonů posilujících práva žen. V jejich domě se scházeli reformátoři, politici i intelektuálové, takže malá Christabel vyrůstala doslova uprostřed politických debat.

Její neobvyklé jméno pochází z romantické básně „Christabel“ od básníka Samuel Taylor Coleridge. Otec ji údajně pojmenoval podle hlavní hrdinky, kterou v básni miloval její otec „nade vše“. A stejně silné pouto existovalo i mezi Richardem a jeho nejstarší dcerou.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Martha Schicht (†78): Žena, která předběhla svou dobu

Krásná, vzdělaná a zatraceně ambiciózní

Současníci o ní psali jako o mimořádně půvabné ženě s pronikavým intelektem. Studovala práva na univerzitě v Manchesteru a absolvovala s výbornými výsledky.

Jenže přišel paradox: mohla získat diplom, ale jako žena nesměla právnickou profesi vykonávat. Právě tato nespravedlnost ji ještě více utvrdila v přesvědčení, že systém musí být změněn.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Victoria Woodhullová (†88): První žena, která chtěla dobýt Bílý dům

Sestry jako spojenkyně i rivalky

Christabel nebyla jedinou bojovnicí v rodině. Její sestry Sylvia a Adela se také angažovaly v ženském hnutí.

Jenže zatímco Sylvia chtěla řešit i chudobu a sociální nerovnost, Christabel trvala na jediném cíli – získat ženám volební právo. Spory byly tak vyhrocené, že mezi sestrami vznikla trhlina, která přetrvala desítky let. Rodinné drama připomínalo politický seriál plný emocí, rivality a zklamání.

Žena, která změnila pravidla hry

Roku 1903 založila spolu se svou matkou organizaci Ženská sociální a politická unie (Women's Social and Political Union (WSPU)), jejíž heslo znělo: „Činy, ne slova.“ Členky brzy získaly přezdívku sufražetky. Na rozdíl od umírněnějších aktivistek odmítaly nekonečné petice a rozhodly se pro radikálnější postup.

Christabel byla brilantní řečnice a geniální organizátorka. Právě ona stála za strategií, která přitahovala pozornost médií: demonstrace, narušování politických mítinků, pochody a později i rozbíjení výloh. Za své aktivity byla několikrát zatčena a stala se symbolem ženského odporu proti tehdejšímu systému.

Co je to sufražetka? Slovo „suffrage“ v angličtině znamená volební právo. Do jazyka přešlo ze starofrancouzské „sofrage“, které označovalo přímluvu a vzniklo z latinského slovesa „suffrago“. To ve středověké latině znamenalo podporovat nebo volit.

Skandály a „drby“ své doby

Dnešní celebrity sledují paparazziové, Christabel sledovala policie. Když byla v roce 1905 zatčena po protestu na politickém shromáždění, noviny o ní psaly téměř denně. Její fotografie se objevovaly na pohlednicích, plakátech i v karikaturách. Stala se jednou z nejslavnějších žen Británie.

Christabel nebyla jen elegantní vzdělaná dáma z dobré rodiny. Když šlo o práva žen, dokázala být neuvěřitelně bojovná. Jedna z nejslavnějších historek tvrdí, že během potyčky s policií dokonce plivla policistovi do tváře. Ať už byl incident přesně jakkoli dramatický, noviny z něj udělaly senzaci a z Christabel se stala žena, která se nebála postavit autoritám tváří v tvář – doslova.

Právě podobné skandály přispěly k tomu, že se z ní stala jedna z nejznámějších a zároveň nejkontroverznějších bojovnic za práva žen počátku 20. století.

Její odpůrci ji označovali za nebezpečnou extremistku, příznivci za hrdinku. Dostávala nenávistné dopisy a výhrůžky. Přesto odmítala ustoupit.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Marie Stopesová (†77): Bojovnice za sexuální rovnoprávnost měla impontentního manžela

Útěk do Francie, pak do USA

Když britské úřady začaly stíhat vedení sufražetek za organizování radikálních akcí, uprchla v roce 1912 do Paříže. Odtud řídila celé hnutí na dálku a stala se téměř legendární postavou, po které pátraly úřady a o níž psaly noviny po celé Evropě.

Když Christabel Pankhurstová roku 1918 pomohla britským ženám získat volební právo, stála před otázkou, co dál. Británii, kde ji jedni obdivovali a druzí nenáviděli, nakonec vyměnila za slunnou Kalifornii. Tam žila mnohem klidnějším životem po boku adoptované dcery Betty a věnovala se přednáškám o víře. Pro ženu, která kdysi plnila titulní stránky novin a utíkala před policií, to byla překvapivě poklidná životní tečka.

Dítě měla až díky adopci

Dalším „skandálem“ bylo, že Christabel nikdy neuzavřela manželství. V době, kdy se od žen očekávalo, že budou především manželkami a matkami, se rozhodla zasvětit život politickému boji. Její soukromý život proto zůstává dodnes zahalen určitým tajemstvím. Historici nenašli důkazy o velké životní lásce ani významném partnerském vztahu.

Christabel nikdy neporodila vlastní dítě. V pozdějších letech však adoptovala dceru Betty, s níž žila ve Spojených státech. Mateřství tak našla jinou cestou, než bylo v její době obvyklé.

Betty se narodila jako Elizabeth Tudorová. Původně ji v roce 1915 adoptovala Christabelina matka Emmeline v rámci programu pomoci tzv. „válečným dětem“ – dětem narozeným svobodným matkám během první světové války. Podle dobových záznamů žila Betty od útlého věku převážně s Christabel. V roce 1919, kdy spolu pobývaly v Surrey, byla Betty zhruba čtyřletá, takže se narodila kolem roku 1915.

Historici se v detailech rozcházejí. Některé zdroje uvádějí, že Christabel Betty právně adoptovala až kolem roku 1930, kdy bylo dívce přibližně 14 až 15 let. Ve skutečnosti však ji vychovávala už od dětství a jejich vztah byl dávno mateřský.

Od revoluce k víře

Christabel, která celý život obětovala politickému boji a nikdy se nevdala, našla rodinné štěstí až ve středním věku. Betty se stala středobodem jejího soukromého života a doprovázela ji při stěhování z Británie do Ameriky. Přátelé si všímali, že vedle adoptované dcery působila slavná sufražetka mnohem uvolněněji a něžněji než v době, kdy vedla militantní kampaň za volební právo žen

Po získání volebního práva pro ženy se její život výrazně proměnil. Přestěhovala se nejprve do Kanady a později do Kalifornie. Z někdejší revolucionářky se stala náboženská kazatelka a autorka knih o křesťanství. Pro mnoho lidí to byl překvapivý obrat, ale Christabel tvrdila, že boj za spravedlnost a víra mají společný základ.

Proč je důležitá i dnes?

Christabel Pankhurstová patřila k ženám, které odmítly přijmout omezení své doby. Díky ní a dalším sufražetkám získaly miliony žen volební právo a otevřely si cestu do politiky, práva, akademického světa i byznysu.

Její metody byly často kontroverzní, ale málokdo pochybuje o tom, že bez její odvahy by změna přišla mnohem později.

Zdroje informací: ct24.ceskatelevize.cz; exploringsurreyspast.org.uk; londonmuseum.org.uk a academic.oup.com