Čas jen pro mě

Strach ze Sputniku

Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz na oběžnou dráhu první umělou družici na světě. Družice, známá jako Sputnik, toho moc nedokázala: Při obíhání Země vysílala ze svých rádiových vysílačů blikání a pípání. Přesto byl Sputnik o velikosti plážového míče pro mnoho Američanů důkazem něčeho znepokojivého. Zdálo se, že zatímco nejchytřejší vědci a inženýři ve Spojených státech navrhovali větší auta a lepší televizory, Sověti se soustředili na nekomerční věci – a díky tomu se chystali vyhrát studenou válku.

Po vypuštění Sputniku se začalo v USA více investovat do vědeckého výzkumu a vývoje. Vědci a vojenští odborníci byli obzvláště znepokojeni tím, co by se mohlo stát v případě sovětského útoku na národní telefonní systém. Obávali se, že jediná raketa by mohla zničit celou síť linek a drátů, která umožňovala efektivní dálkovou komunikaci.

7 zajímavostí o „otci“ telefonu Alexandru Bellovi

Galaktická síť

V roce 1962 navrhl vědec Joseph Carl Robnett Licklider z ARPA (Agentura pro výzkumné projekty ministerstva obrany) řešení tohoto problému: Vytvořit „galaktickou síť“ počítačů, které by spolu mohly komunikovat. Taková síť by umožnila vládním představitelům komunikovat i v případě, že by Sověti zničili telefonní systém.

V roce 1965 vědci našli způsob přenosu informací z jednoho počítače do druhého, tzv. „přepojování paketů“. To rozděluje data před odesláním na místo určení do bloků neboli paketů. Takto může každý paket projít vlastní trasou z místa na místo. Bez přepínání paketů by byla vládní počítačová síť – nyní známá jako ARPAnet – stejně zranitelná vůči nepřátelským útokům jako telefonní systém.

Dne 29. října 1969 síť ARPAnet doručila svou první zprávu z jednoho počítače na druhý. První počítač byl umístěn ve výzkumné laboratoři na UCLA a druhý ve Stanfordu; každý z nich byl velký jako malý dům. Zpráva – „LOGIN“" – byla krátká a jednoduchá, ale i tak způsobila kolaps začínající sítě ARPA. Stanfordský počítač přijal pouze první dvě písmena zprávy.

Williamina Fleming (†54): Služka, která se stala uznávanou astronomkou

Síť se rozrůstá

Koncem roku 1969 byly k síti ARPA připojeny pouhé čtyři počítače, ale v průběhu 70. let se síť neustále rozrůstala.

V roce 1971 se k ní přidala síť ALOHAnet Havajské univerzity a o dva roky později přibyly sítě na londýnské University College a v norském Royal Radar Establishment. Jak se však počítačové sítě s přepojováním paketů množily, bylo stále obtížnější je integrovat do jediného celosvětového „internetu“.

Koncem 70. let 20. století začal tento problém řešit počítačový vědec Vinton Cerf, který vyvinul způsob, jak by spolu mohly komunikovat všechny počítače ve všech světových minisítích. Svůj vynález nazval „Transmission Control Protocol“ neboli TCP.

Hedy Lamarr: Nahá hvězda filmového snímku Extáze, bez níž by nefungoval mobil a internet

World Wide Web aneb www

Cerfův protokol proměnil internet v celosvětovou síť. V 80. letech jej výzkumníci a vědci používali k posílání souborů a dat z jednoho počítače do druhého. V roce 1991 se však internet opět změnil. V tomto roce představil švýcarský programátor Tim Berners-Lee World Wide Web –  internet, který nebyl pouhým způsobem, jak posílat soubory z jednoho místa na druhé, ale sám o sobě byl „sítí“ informací, které mohl kdokoli na internetu získat. Berners-Lee vytvořil internet, který známe dnes.

Od té doby se internet v mnoha ohledech změnil. V roce 1992 vyvinula skupina studentů a výzkumníků na Illinoiské univerzitě propracovaný prohlížeč, který nazvala Mosaic. (Později se z něj stal Netscape.) Mosaic nabízel uživatelsky přívětivý způsob vyhledávání na webu: Umožnil uživatelům poprvé zobrazit slova a obrázky na stejné stránce a pohybovat se pomocí posuvníků a odkazů, na které lze kliknout.

V témže roce Kongres rozhodl, že web lze používat ke komerčním účelům. V důsledku toho si nejrůznější společnosti začaly vytvářet vlastní webové stránky a podnikatelé v oblasti elektronického obchodování začali využívat internet k přímému prodeji zboží zákazníkům.

Prokop Diviš (†67): Byl zamilovaný do bohyně Élektry

Československé začátky

Historie československého a později českého internetu se začala psát 13. února 1992. V posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT se Československo poprvé připojilo k internetu! Internet byl pomalý, stahování obrázku trvalo i půl hodiny.

První českou sítí byl CESNET, který byl spuštěn 15. června 1993. Původně měl sloužit ke sdílení informací mezi akademickými institucemi. Připojení zajišťoval Eurotel, později SPT Telecom. To fungovalo na základě vytáčeného připojení a uživatelé platili za dobu strávenou na internetu.

K většímu rozmachu došlo v polovině 90. let, kdy mj. zahájil provoz vyhledávač Seznam. Důležitým faktorem se stalo i mobilní připojení.

Dnes je internet důležitou součástí našeho života a všestranným pomocníkem pro všechny věkové kategorie. Podle údajů ČSÚ používalo v roce 2021 internet 83 procent lidí starších 16 let, což je 7,3 milionu osob. Počítač mělo 79 procent českých domácností. V loňském roce se nepochybně tato čísla opět zvýšila.

Zdroje informací: history.com a kvalitni-internet.cz