Mariette Bosch: Zločin z vášně v horké Africe
Svět bílých mezi černými
Uzavřená, vysoce privilegovaná enkláva bílých Jihoafričanů žijící podle vlastních pravidel na okraji botswanského města Gaborone mlčela. A přestože v bělošské komunitě nebylo mnoho těch, kteří by ji ani v případě podezření vydali policii, Mariette nepočítala s nepřátelstvím blízké příbuzné.
Narodila se v roce 1950 v Jižní Africe do rodiny bohatého obchodníka s alkoholem. Mariette s manželem Justinem Boschem se v 80. letech přestěhovali do sousední Botswany. Rychle se začlenili mezi skupinu zámožných bílých jihoafrických krajanů. Zanedlouho se stali součástí botswanské vyšší společnosti a pravidelně navštěvovali holandský reformovaný kostel v Gaborone.

Juana Barraza: Vražedkyně starých žen byla odsouzena na 759 let
Nějakou dobu žili jako normální rodina s třemi dětmi. Hodně se přátelili se sousedy, Riou a Martinusem (Tienie) Wolmaransovými. Jejich manželství začátkem 90. let procházelo krizí, Tienie se dokonce na čas odstěhoval, ale pak se zase vrátil k rodině. Ženy spolu trávily dost času na karetních dýcháncích, navštěvovaly kurzy pečení dortů i zdobení porcelánových panenek.
V roce 1995 Justin zemřel při autonehodě. Krátce poté se Mariette sblížila s Tieniem. Ten sliboval, že podá žádost o rozvod, ale moc se k tomu neměl. Mariettě docházela trpělivost.
Téměř dokonalý zločin
V červnu 1996 odjela do Pietersburgu v Jihoafrické republice a půjčila si od kamaráda pistoli. Následujícího dne propašovala zbraň přes hranice do Botswany. Ještě té noci přelezla dvoumetrovou zeď domu Wolmaransových a vešla dovnitř. V předsíni se setkala se svou obětí a dvakrát vystřelila, přičemž Riu zasáhla do břicha a žeber. Žádní svědci nebyli. Riu našla o několik hodin později její dcera.

Mariette Wolmarans-Bosch. (zdroj: murdepedia.org)
Po třech měsících vyšetřování neměla policie v Gaborone žádnou stopu, žádného podezřelého člověka. Domnívali se, že šlo o neúspěšné vloupání, a vraždu odložili.
Vraždu přičetli neúspěšnému vloupání a zapomněli na ni. Mariette se nechala ukolébat představou, že spáchala dokonalý zločin. Přitom udělala jednu závažnou chybu – pár dní před vraždou se svěřila své švagrové Judith Bosch, že má poměr s Tieniem. Proč to udělala, je dost nepochopitelné. Neměla totiž se švagrovou hezký vztah a obě se vzájemně „nemusely“.
Švagrová promluvila
Tři měsíce po vraždě Mariette předala svému švagrovi, manželovi Judith, pistoli a bez vysvětlení ho poprosila, aby ji vrátil majiteli. V tu dobu si objednala svatební šaty u módního návrháře v Pretorii. Když se Judith dozvěděla o zbrani a šatech, udělala si vlastní závěr a odnesla zbraň na policii. Ta zjistila, že jde opravdu o vražednou zbraň.

Yvonne Chevallier: Láska jako z červené knihovny s tragickým koncem
Mariette putovala za mříže, Tienie čelil podezření, že se na vraždě podílel. Po jednom výslechu však byl propuštěn a nikdy nebyl obviněn. V roce 1997 si vzal Mariettu ve vězení. Mnoho lidí se domnívalo, že měl před soudem stát taky, že se určitě minimálně na plánování vraždy podílel. Žádné důkazy proti němu se nenašly.
Mariette odmítala jíst vězeňské jídlo a hodně zhubla. Přesto k soudu docházela vždy pečlivě upravená a nalíčená. U soudu tvrdila, že je nevinná a že byla osudný večer doma. Dcery její alibi potvrdily, pokojská však uvedla, že paní Bosch kolem 20. hodiny někam šla.
Trest smrti!
Rozsudek byl vynesen 13. prosince 1999. Mariette Bosch, teď už Wolmarans, si vyslechla, že je vinna a odsuzuje se k trestu smrti oběšením.
„Zločin byl pečlivě naplánován s motivem umožnit vám vdát se za manžela zesnulé,“ uvedl soudce Isaac Aboagye. „Nebyl jsem schopen najít jedinou morální polehčující okolnost. Nejste příliš mladá, nebyla jste pod vlivem alkoholu a nebyla jste vyprovokována.“
Mariette tomu nemohla uvěřit a byla přesvědčena, že nakonec vyjde na svobodu.
„Věřím, že mě Bůh z této noční můry vysvobodí,“ řekla po vynesení rozsudku. „Hodili to na mě. Lidé se obrátili proti mně, ale Bůh to neudělá.“
Během čekání na vykonání rozsudku podala žádost o milost botswanskému prezidentovi Festusovi Mogaemu. Ten se nechal slyšel, že o milosti ani náhodou neuvažuje.
Mariette Wolmarans-Bosch byla popravena 31. března 2001 v 5:30 ve věznici v Gaborone. Tienie a děti se o tom dozvěděli z rádia v autě cestou do věznice, kam ji jeli navštívit.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Charlotte Cordayová: Dívka, která zabila „přítele lidu“
Autor: Hana Lorencová, Datum: 7. 8. 2026 0:05Stačil jediný úder nožem. Večer 13. července 1793 se pařížský byt radikálního novináře Jeana-Paula…
Záhada Eszter Solymosiové: Zmizení, které rozpoutalo nenávist
Autor: Hana Lorencová, Datum: 31. 7. 2026 0:05Stačila jedna cesta do obchodu a čtrnáctiletá dívka jako by se rozplynula. Zmizení chudé služebné…
Mrtvola rok ukrytá za kamny: Hrůzný případ knihaře Tyla
Autor: Helena Lorencová, Datum: 24. 7. 2026 0:0514. květen 1934. Na pražské policejní ředitelství přichází mladá žena a pronese větu, která…
Madeleine Smithová: Žena, která možná otrávila svého milence
Autor: Helena Lorencová, Datum: 17. 7. 2026 0:05Příběh lásky, vášně a jedné z největších viktoriánských afér. Ona byla krásná, vzdělaná a pocházela…
Svatoslav Štěpánek: Zapomenutý vrah z první republiky
Autor: Hana Lorencová, Datum: 10. 7. 2026 0:05Když se řekne český sériový vrah, většina lidí si vybaví případy z druhé poloviny 20. století. Jen…
Amelia Dyer: „Anděl smrti“, kterému zoufalé matky svěřovaly své děti
Autor: Hana Lorencová, Datum: 3. 7. 2026 0:05Působila klidně a vystupovala jako zkušená zdravotní sestra. Mladým ženám v nouzi slibovala, že…
Krvavá bankovní loupež ve Velké Bytči: Příběh, který připomínal divoký západ
Autor: Hana Lorencová, Datum: 19. 6. 2026 0:05Když se řekne bankovní loupež, většina z nás si představí americké gangstery, rychlé automobily a…
Véronique Frantzová: Služka, která chtěla být paní domu
Autor: Helena Lorencová, Datum: 12. 6. 2026 0:05Touha po lepším životě, neopětovaná láska a jed na krysy. Příběh francouzské služky Véronique…