„A kdypak do toho vy dva praštíte?“ bodře se zeptal můj táta na obědě, kam pozval včetně naší rodiny i Lukáše. „Míše je čtyřiadvacet, na co čekat. Když nám bylo s maminkou jako vám dvěma, měli jsme už obě děti,“ dodal. – „Teď je trochu jiná doba,“ nuceně se usmál Lukáš. „Nic nám neuteče, do třiceti času dost.“ – „Je to vaše věc,“ snažila se to uhladit maminka. „Jen nezapomínejte, že ve vyšším věku už nejsou děti samozřejmost.“
Podobnou diskusi už nikdy nezačali, ale já si na mámu mockrát vzpomněla. Lukáš se tak intenzivně věnoval kariéře a byl v práci od ráda do večera, až se zakoukal do mladé kolegyně, která s ním otěhotněla.
Rue Siebertová možná nemá všechno, ale má toho dost: přátele, na které se může spolehnout, finanční stabilitu, po které od dětství toužila, a úspěšnou kariéru na poli chemické technologie ve společnosti Kline. Její svět je příjemný, tvrdě vydřený a stabilní. Dokud vše neohrozí nepřátelské převzetí firmy, za nímž stojí přitažlivý Eli Killgore. On a jeho obchodní partneři prostě chtějí Kline, tečka. Eli má k prosazení tohoto převzetí své vlastní důvody – a je to muž, který vždy dostane, co chce. S jednou výjimkou: Rue. (Vydává nakladatelství Ikar.)
Opustila jsem se slzami v očích byt, který jsme si společně zařizovali a který bude hnízdečkem lásky pro někoho jiného. Naštěstí jsem získala dobře placenou práci v nadnárodní firmě, mohla jsem si nejprve pronajmout a pak dokonce koupit byt na hypotéku. Jenže jsem v něm byla sama.
Po roce se v mém životě objevil Jiří. Seznámili jsme se na večírku, kam jsem šla pracovně. Třikrát rozvedený a o patnáct let starší muž se čtyřmi dětmi, to bylo moc i na mé tolerantní rodiče. Nic mi ale nevymlouvali a čekali, co se z toho vyvine. „Hlavně, abys byla šťastná ty,“ zdůrazňovala maminka. Nemusím ani říkat, že Jiří děti rozhodně nechtěl. Zato se mu zalíbilo v mém bytě a po bouřlivém rozchodu ho musel přijet vystěhovat dokonce můj bratr.
Ve firmě jsem postupovala po kariérním žebříčku a stala se regionální manažerkou pro několik zemí. Kolegové na mě koukali jako na kariéristku, jenže já prostě ze všeho nejvíc stála o rodinu. A když nebyla rodina, realizovala jsem se v práci.
Bratr Aleš se mezitím oženil s Ivkou a narodily se jim dvě holčičky. To mé vztahy většinou skončily na tom, že buď partner neunesl úspěšnou a víc vydělávající ženu vedle sebe, nebo naopak ze mě tahal peníze.
Před třemi lety jsem se bláznivě zamilovala do pětačtyřicetiletého majitele úspěšné firmy. Seznámili jsme se přes seznamovací aplikaci. Byla to láska na první pohled, tedy aspoň z mé strany. Lehce prošedivělý, elegantní a dobře oblečený muž se sportovní postavou – značka ideál. Ani nastěhovat se ke mně nechtěl.
Brzy jsem pochopila proč. Doma měl manželku a dva puberťáky. Na to jsem přišla po půl roce. Vůbec se netajil tím, že rozvádět se nechce. Tenhle rozchod jsem nesla těžce.
Všechny pracovní úspěchy bych vyměnila za obyčejného chlapa a rodinu. Mám obavu, že se mi to už asi nikdy nesplní.
Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
„Vždycky mi přišlo samozřejmé, že rodiče pomáhají svým dětem při vstupu do života. Jenže nic se…
„Už od dětství jsem od mámy slyšela, že jsem hloupá a tlustá,“ začíná svůj dopis naše čtenářka…
Netušila jsem, jak mi jedno velikonoční pondělí doslova obrátí život naruby, svěřila se naše…
Delší dobu jsem tušila, že se něco děje. Pak zapomněl zavřít mailovou schránku a bylo to jasné.…
„S manželovou matkou jsem si užila své,“ napsala nám čtenářka Jana. „Byla to nesnášenlivá tchyně,…
Věci mezi nebem a zemí si neumíme vysvětlit. Přitom nás často překvapí.
Pro své dítě chce každý rodič to nejlepší. Lída nebyla výjimkou. Když jediný syn dospíval,…
První jarní sluníčko se opírá do oken, je krásný nedělní den, ale já sedím doma sama a dívám se z…