Dnes slavíme Světový den zraku!
Zajímavostí je, že porucha barevného vidění oka byla poprvé popsána již na konci 18. století britským přírodovědcem Johnem Daltonem, který na ni trpěl také. Právě podle něho se pro barvoslepost ustálilo označení daltonismus. Dnes tato oční vada postihuje přibližně 8 % mužů. Porucha se ale u každého člověka projevuje jinak. Lidé mají nejčastěji problém rozlišit mezi zelenou a červenou barvou, některým chybí ve spektru žlutá či již zmiňovaná modrá.
Na kontrolu zraku chodí jen každý třetí Čech
Kromě barvosleposti upozorňuje letošní ročník Světového dne zraku, jenž se slaví od roku 1990, na globální kampaň, která má motivovat k pravidelným preventivním kontrolám očím. Přestože je česká oftalmologie na špičkové úrovni, k očnímu lékaři se opakovaně vydává méně než jedna třetina Čechů. Přitom taková to včasná návštěva dokáže zachytit drtivou většinu očních vad, kterých si člověk nemusí všimnout.

Jaká barva slunečních brýlí je vhodná při řízení v zimě?
Ačkoliv by si každý z nás měl minimálně jednou za čtyři roky nechat zkontrolovat zrak, a tím pádem předejít celé řadě problémů, ruku na srdce, kdo z nás tak opravdu činí.
Preventivní prohlídka by se neměla týkat jen těch, co už problém se zrakem mají. Některé závažné oční choroby dlouho probíhají téměř nepozorovaně a pacient je sám doma neodhalí.
Příkladem může být i zelený zákal, který obvykle bývá zcela bez příznaků a bolesti. Proto je dobré pravidelně navštěvovat očního lékaře, popřípadě si nechat vyšetřit zrak u specialistů v rámci očních optik.
Jedna třetina obyvatel má problém se zrakem
Oční vady mají svou příčinu v mnoha aspektech. Za velkou částí z nich může náš způsob života ovlivněný nejen obrazovkami chytrých přístrojů, ale také umělým osvětlením.
Jiné vznikají na základě dědičnosti či kvůli celkovému stárnutí populace. Právě krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus jsou snad nejčastějšími příčinami, které odborníci každoročně diagnostikují u téměř poloviny Čechů.
S nimi souvisí také přidružené problémy jako rozostřené vidění, nebo bolesti hlavy, které jsou častým vedlejším jevem nediagnostikovaných očních vad.
Když očím chybí denní světlo
Do ordinace lékařů zavítají nejčastěji lidé trpící myopií, tedy krátkozrakostí. V poslední době se hovoří o takzvané epidemii krátkozrakosti, neboť tento problém tvoří 40 % případů veškerých očních vad, přičemž počet pacientů nadále přibývá.
„Odhaduje se, že v roce 2050 bude mít nějakou zrakovou vadu až polovina populace, z toho 70 % bude krátkozrakých. Může za to dlouhodobá práce na blízko v kombinaci s časem stráven uvnitř budov. Absence přímého slunečního světla způsobuje nedostatek dopaminu, což vede k postupnému přizpůsobování oka novým podmínkám. Oko se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhá, ale obětuje za to ostrost vidění na dálku,” říká Martin Slaný, odborný oční garant optik Fokus.
Dalekozrakost a další vady
Dalším onemocněním je hypermetropie neboli dalekozrakost, pro niž je typické velmi rozostřené vidění na blízko. Oko toho, kdo trpí touto vadou, bývá příliš krátké nebo má jeho optické prostředí menší lomivost, což posouvá ohnisko až za sítnici.
V mládí se nemusí projevit, protože oči mají ještě schopnost zaostřit, v pozdějším věku ale souvisí s bolestmi hlavy, obou očí, přechodně zamlženým viděním nebo únavou. 66 % dalekozrakých obvykle nosí brýle, dalších 5 % osob postižených touto vadou používá čočky a zbytek zrak koriguje střídáním čoček a brýlí.
Post-covidový syndrom může zasáhnout i oči
S krátkozrakostí nebo dalekozrakostí přichází ruku v ruce také astigmatismus, způsobující rozostřené vidění. Čočka v tomto případě nemá ideální zakřivení, ale připomíná spíše elipsoidní tvar.
Pokud jde o lehkou formu astigmatismu, nemusí být v počátcích vůbec rozpoznána. Příznaky se násobí s přibývajícím věkem ale i ve zhoršeném osvětlení, kdy má člověk větší problém vnímat drobné detaily.
Ať už je řeč o krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, vždy platí, že pravidelnými prohlídkami můžete minimalizovat dopady těchto onemocnění a přejít na účinnou léčbu, která eliminuje případné další komplikace.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Víte, proč komáři štípou některé lidi víc než jiné?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 3. 8. 2026 11:01Někdo si po letním večeru domů odnese jediný štípanec, jiný jich napočítá deset. Čím to je?…
KOMENTÁŘ LÉKÁRNICE: Pozor na elektrolyty i nárazové pití
Autor: Mgr. Zdenka Morvai, lékárnice z online poradny Lékárna.cz, Datum: 30. 7. 2026 15:59Extrémní letní horka zvyšují zájem Čechů o rehydratační nápoje. Lékárna.cz eviduje meziroční…
Víte, že léto nohám nesvědčí?
Autor: Hana Lorencová, Datum: 30. 7. 2026 10:40Rozpálené chodníky, dlouhé procházky, cestování i celodenní stání. Léto ve městě může být příjemné,…
Lidé nechtějí fotit občanku
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 21. 7. 2026 16:35Registrace do digitálních služeb bývá otázkou několika minut. Přesto právě v posledních krocích…
Došly vám léky na dovolené? Nehledejte značku, ale účinnou látku
Autor: Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz, Datum: 7. 7. 2026 15:49Stačí horečka u dítěte, náhlý průjem, alergická reakce nebo bolest a z letní dovolené se může stát…
Mýty a fakta o Cyrilu a Metodějovi: Co je pravda a čemu lidé dodnes věří?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 5. 7. 2026 0:05O Cyrilu a Metodějovi se učíme už na základní škole. Přesto kolem jejich života a působení koluje…
Kdy je veřejná Wi-Fi riziko?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 2. 7. 2026 9:24Letní dovolené jsou v plném proudu a miliony lidí se na letištích, v hotelech, kempech nebo…
Ochlazující potraviny aneb Jaká jídla pomohou přežít vedra?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 29. 6. 2026 12:54Teploty atakující čtyřicítku našemu organismu rozhodně neprospívají. Co ale jíst, když je takové…

