Dnes slavíme Světový den zraku!
Zajímavostí je, že porucha barevného vidění oka byla poprvé popsána již na konci 18. století britským přírodovědcem Johnem Daltonem, který na ni trpěl také. Právě podle něho se pro barvoslepost ustálilo označení daltonismus. Dnes tato oční vada postihuje přibližně 8 % mužů. Porucha se ale u každého člověka projevuje jinak. Lidé mají nejčastěji problém rozlišit mezi zelenou a červenou barvou, některým chybí ve spektru žlutá či již zmiňovaná modrá.
Na kontrolu zraku chodí jen každý třetí Čech
Kromě barvosleposti upozorňuje letošní ročník Světového dne zraku, jenž se slaví od roku 1990, na globální kampaň, která má motivovat k pravidelným preventivním kontrolám očím. Přestože je česká oftalmologie na špičkové úrovni, k očnímu lékaři se opakovaně vydává méně než jedna třetina Čechů. Přitom taková to včasná návštěva dokáže zachytit drtivou většinu očních vad, kterých si člověk nemusí všimnout.

Jaká barva slunečních brýlí je vhodná při řízení v zimě?
Ačkoliv by si každý z nás měl minimálně jednou za čtyři roky nechat zkontrolovat zrak, a tím pádem předejít celé řadě problémů, ruku na srdce, kdo z nás tak opravdu činí.
Preventivní prohlídka by se neměla týkat jen těch, co už problém se zrakem mají. Některé závažné oční choroby dlouho probíhají téměř nepozorovaně a pacient je sám doma neodhalí.
Příkladem může být i zelený zákal, který obvykle bývá zcela bez příznaků a bolesti. Proto je dobré pravidelně navštěvovat očního lékaře, popřípadě si nechat vyšetřit zrak u specialistů v rámci očních optik.
Jedna třetina obyvatel má problém se zrakem
Oční vady mají svou příčinu v mnoha aspektech. Za velkou částí z nich může náš způsob života ovlivněný nejen obrazovkami chytrých přístrojů, ale také umělým osvětlením.
Jiné vznikají na základě dědičnosti či kvůli celkovému stárnutí populace. Právě krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus jsou snad nejčastějšími příčinami, které odborníci každoročně diagnostikují u téměř poloviny Čechů.
S nimi souvisí také přidružené problémy jako rozostřené vidění, nebo bolesti hlavy, které jsou častým vedlejším jevem nediagnostikovaných očních vad.
Když očím chybí denní světlo
Do ordinace lékařů zavítají nejčastěji lidé trpící myopií, tedy krátkozrakostí. V poslední době se hovoří o takzvané epidemii krátkozrakosti, neboť tento problém tvoří 40 % případů veškerých očních vad, přičemž počet pacientů nadále přibývá.
„Odhaduje se, že v roce 2050 bude mít nějakou zrakovou vadu až polovina populace, z toho 70 % bude krátkozrakých. Může za to dlouhodobá práce na blízko v kombinaci s časem stráven uvnitř budov. Absence přímého slunečního světla způsobuje nedostatek dopaminu, což vede k postupnému přizpůsobování oka novým podmínkám. Oko se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhá, ale obětuje za to ostrost vidění na dálku,” říká Martin Slaný, odborný oční garant optik Fokus.
Dalekozrakost a další vady
Dalším onemocněním je hypermetropie neboli dalekozrakost, pro niž je typické velmi rozostřené vidění na blízko. Oko toho, kdo trpí touto vadou, bývá příliš krátké nebo má jeho optické prostředí menší lomivost, což posouvá ohnisko až za sítnici.
V mládí se nemusí projevit, protože oči mají ještě schopnost zaostřit, v pozdějším věku ale souvisí s bolestmi hlavy, obou očí, přechodně zamlženým viděním nebo únavou. 66 % dalekozrakých obvykle nosí brýle, dalších 5 % osob postižených touto vadou používá čočky a zbytek zrak koriguje střídáním čoček a brýlí.
Post-covidový syndrom může zasáhnout i oči
S krátkozrakostí nebo dalekozrakostí přichází ruku v ruce také astigmatismus, způsobující rozostřené vidění. Čočka v tomto případě nemá ideální zakřivení, ale připomíná spíše elipsoidní tvar.
Pokud jde o lehkou formu astigmatismu, nemusí být v počátcích vůbec rozpoznána. Příznaky se násobí s přibývajícím věkem ale i ve zhoršeném osvětlení, kdy má člověk větší problém vnímat drobné detaily.
Ať už je řeč o krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, vždy platí, že pravidelnými prohlídkami můžete minimalizovat dopady těchto onemocnění a přejít na účinnou léčbu, která eliminuje případné další komplikace.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Život s „Béďou“, který není hodný medvídek, ale Bechtěrevova nemoc
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 2. 5. 2026 0:05Bechtěrevova nemoc postihuje podle odhadů až 2 % populace, přesto zůstává často nediagnostikovaná…
Když při hubnutí cholesterol letí nahoru aneb Paradox některých diet
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 27. 4. 2026 12:55Některým lidem může při dietě dojít k výraznému zvýšení hladiny LDL, tzv. „špatného“ cholesterolu.…
Lékárnice varuje: Virální video s omega-3 mate veřejnost, rozpuštěný plast nemá s lidským tělem nic společného
Autor: komentář Mgr. Pavly Horákové, vedoucí online pradny Lékárna.cz, Datum: 23. 4. 2026 12:22Jedno video, tři vystrašení zákazníci během jediného dne. Na sociálních sítích se znovu šíří záběry…
Kdy nastává ideální čas na kontrolu mateřských znamének?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 22. 4. 2026 16:36Na otázky čtenářů odpovídá prof. MUDr. Jana Třešňák Hercogová, CSc. z Dermatologie profesorky…
7 jarních nástrah pro oči
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 16. 4. 2026 0:05Prodlužující se dny, první teplé paprsky a probouzející se příroda – to vše nás táhne ven. Ať už…
Alexander Fleming (†73): Pan „Penicilin“
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 14. 4. 2026 0:05K převratnému objevu prvního antibiotika došlo náhodou kvůli nepořádku v laboratoři Alexandra…
Christina Koch (49): Z Michiganu až ke hvězdám
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 13. 4. 2026 0:05V pátek 10. dubna 2026 astronauti vracející se z prvního pilotovaného letu kolem Měsíce přistáli u…
10 fascinujících zajímavostí o knihách
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 9. 4. 2026 13:45Asi neexistuje nikdo, kdo by nikdy neslyšel o Guinessově knize rekordů. První vydání této publikace…

