Čas jen pro mě

Úděl krásné princezny Kunhuty

Žádný div, že si ji za manželku vybral český král Přemysl Otakar II., jeden z nejmocnějších panovníků tehdejší Evropy.

To však bylo skutečně pouhé zdání.

Před šestnáctiletou Kunhutou stál nelehký úkol získat si náklonnost svého o dvanáct let staršího manžela a jeho královského dvora.

Věděla totiž moc dobře, že sňatek s ní představuje pro Přemysla Otakara II. něco jako z nouze ctnost. Původně se totiž ucházel o Kunhutinu tetu Markétu, jejíž výjimečná osobnost okouzlila nejednoho tehdejšího panovníka. Markéta si ale zvolila duchovní dráhu a odmítala jednoho urozeného nápadníka za druhým. Ani český král nebyl výjimkou.

A tak padla nakonec volba na Kunhutu, protože byl podobný manželský svazek jak pro České království, tak pro Uhry politicky přínosný.

Přemysla Otakara II. vedl k uzavření manželství ještě další, mnohem naléhavější důvod – neměl totiž dosud dědice. Toho mu nemohla dát jeho první manželka, téměř o třicet let starší Markéta Babenberská, kterou si vzal z čistě pragmatických důvodů pro její rakouské državy. Jejich manželství bylo proto rozloučeno.

Na Otakarovu první manželku by Kunhuta neměla důvod žárlit, zato na její dvorní dámu Anežku z Kuenringu ano. Anežka, pocházející z vlivného rodu rakouských Kuenringů, byla totiž nejen Markétinou dvorní dámou, ale také milenkou jejího manžela Otakara a matkou několika jeho dětí. Byla krásná, chytrá a originální, jak to mimo jiné dokazuje její účes z krátkých vlasů, něco nevídaného v době, kdy se dámy pyšnily svými dlouhými kadeřemi.

Kdo ví, jak by to s Otakarovými uherskými námluvami dopadlo, potvrdit tenkrát papež Alexandr IV. jeho levobočkovi Mikulášovi vedle legitimity také nástupnické právo na český královský trůn. Nestalo se tak a Přemysl Otakar se v roce 1261 oženil s Kunhutou.

Česká královna Kunhuta

Okouzlující česká královna Kunhuta si však manžela záhy podmanila. Porodila mu vytouženého dědice, syna Václava (budoucího českého krále Václava II.), a byla mu společnicí nejen při hostinách, turnajích a jiných podobných zábavách, ale doprovázela ho rovněž na cestách a při jednáních. Byla skutečně ambiciózní a neskrývala se s tím. Ovlivňovala prý manželova vladařská rozhodnutí a mnozí se domnívají, že to byla ona, kdo ho vehnal do bitvy na Moravském poli.

Jak to tam tehdy onoho 26. srpna 1278 dopadlo, to všichni víme. Přemysl Otakar II., přesvědčený, že i z tohoto střetu vyjde jako vítěz, bitvu prohrál a v boji padl.

Osud královny Kunhuty a dědice českého trůnu Václava (stejně jako jeho sourozenců) a s nimi celého Českého království byl zpečetěn.

Kunhuta se i s dětmi ocitla v internaci na hradě Bezděz. Z tohoto výstavného sídla, Otakarovy chlouby, se stalo rázem vězení, z něhož se sice Kunhutě posléze podařilo uniknout, ale bez Václava.

To jí mnozí nedokázali odpustit. Polehčující okolností jí budiž to, že zůstat na Bezdězu, nemohla by pomoct synovi, kterého poté odvezli do Braniborska.

Osudový muž Záviš z Falkenštejna

Kunhuta našla útočiště v Hradci nad Moravicí nedaleko Opavy. A tady se setkala se Závišem z Falkenštejna, tamním purkrabím.

Záviš, pohledný, mužný, odvážný – a mladší než královna –, byl pravý rytíř, opora, kterou ovdovělá Kunhuta potřebovala.

Mohly vést rovněž nesmírně ambiciózního Záviše k romantickému vzplanutí ke královně spíš zištné důvody? To se už nikdy nedozvíme, i když jeho pozdější jednání tomu nasvědčuje.

Jejich před oltářem nepožehnaný vztah, z něhož se narodil syn Jan (řečený Ješek), vzbudil značné pohoršení, zejména když se začalo proslýchat, že Kunhutin poměr se Závišem začal ještě za Otakarova života.

Kunhuta se nakonec za Záviše provdala. A Václav našel po návratu do Prahy v Závišovi dobrého rádce a druhého otce. Václavova manželka Guta, které bylo předtím zapovězeno odcestovat k pražskému dvoru pro tamní hříšný život, se mohla konečně za manželem vydat.

Tato královská idyla však dlouho netrvala – Kunhuta zemřela v roce 1285 a Závišův vliv na Václava, a tím na mocenský vývoj v Českém království, slábl.

S tím se ovšem ctižádostivý Záviš nehodlal smířit. Oženil se s další uherskou princeznou, s Alžbětou, dcerou uherského krále Štěpána. To mu však příliš nepomohlo a jeho snaha strhnout na sebe moc ho nakonec stála hlavu.

Tip na knihu 

Pokud vás zaujal osud královny Kunhuty a chcete se dozvědět víc, doporučujeme zajímavou knihu plnou dalších informací, kterou napsala Hana Whitton: Kunhuta a Záviš.

Ve chvíli, kdy v bitvě na Moravském poli vyhasne život českého krále Přemysla Otakara II., se královně Kunhutě zhroutí celý svět. Má jediné přání: postarat se o osud sedmiletého synka Václava, zajistit mu právo na český trůn a potom se stáhnout do ústraní. Nečekané setkání se Závišem z Falkenštejna však vše změní a královnino milostné vzplanutí přeroste v hluboký cit. Odváží se svěřit srdce muži, na němž leží stín podezření, že zradil jejího zesnulého manžela? (Vydalo nakladatelství Ikar.)