Čas jen pro mě

Králem být neměl

Přemysl Otakar II. se narodil kolem roku 1233 jako druhý syn českého krále Václava I. Původně s ním nikdo na trůn nepočítal, a proto byl zřejmě připravován pro církevní dráhu. Po nečekané smrti staršího bratra Vladislava se však stal dědicem.

Ještě jako mladík se vzbouřil proti otci a dal se částí šlechty zvolit „mladším králem“. Povstání skončilo porážkou a krátkým vězněním, ale to ctižádostivého Přemysla nezlomilo.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Jan Lucemburský: Král, který proslul jako rytíř, diplomat i nešťastný manžel

Manželka starší o více než dvacet let

Jeho první ženou se roku 1252 stala ovdovělá Markéta Babenberská, dědička rakouských zemí. Nešlo pochopitelně o romantické spojení. Přemysl díky manželství získal důležitý nárok na štýrské a rakouské vévodství, zatímco Markéta mu propůjčila potřebnou legitimitu.

Markéta byla přibližně o šestadvacet let starší, v době svatby jí bylo kolem padesáti a již tedy nemohla porodit manželovi dědice.

Potřeboval syny

Bezdětné soužití však bylo pro mladého vladaře problémem. Potřeboval syna, který by pokračoval v přemyslovské dynastii.

Právě tehdy vstoupila do jeho života půvabná Anežka z Kuenringu, přezdívaná Palcéřík – snad podle nakrátko ostříhaných vlasů. Byla členkou Markétina doprovodu a později se tradovalo, že ji měla sama královna nabídnout manželovi, aby se ukázalo, na čí straně je příčina bezdětnosti. Tuto pikantní historku však historici považují spíše za pozdější vyprávění než za spolehlivě doložený fakt.

Králova krásná milenka

Anežka se stala nejznámější milenkou Přemysla Otakara II. a porodila mu několik dětí. Přesný počet prameny neuvádějí jednotně.

Nejvýznamnější byl syn Mikuláš, pozdější zakladatel opavské větve Přemyslovců. Papež sice královy nemanželské potomky legitimizoval, Mikuláš však nesměl zdědit českou korunu. Získal proto Opavsko. Mezi další Přemyslovy děti bývají řazeny dcery Anežka a Eliška a syn Jan, který se později uplatnil v církvi.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Královna Kunhuta a její dva osudoví muži

Po rozvodu si vzal Kunhutu

Vztah s Palcéříkem nebyl jen utajenou milostnou epizodou. O Anežce se u dvora vědělo a údajně mohla panovníka doprovázet i při slavnostních příležitostech. Na poměry 13. století šlo o mimořádně viditelné postavení královské milenky.

Manželství s Markétou bylo roku 1261 zrušeno, oficiálně kvůli příbuzenskému vztahu manželů. Markéta opustila Prahu a přestěhovala se na dolnorakouský hrad Krumau am Kamp, kde také v roce 1266 zemřela.

Přemysl si vzápětí vzal mladou Kunhutu, vnučku uherského krále Bély IV. Svatba měla upevnit mír mezi Čechami a Uhrami. Kunhuta mu porodila několik dětí, dospělosti se dožily dcery Kunhuta a Anežka a především vytoužený následník Václav II. Další děti zemřely malé, což ve středověkých panovnických rodinách bohužel nebylo neobvyklé.

Od Baltu k Jadranu

Za Přemyslovy vlády dosáhla moc českého státu mimořádného rozsahu. K Čechám a Moravě připojil Rakousy, Štýrsko, Korutany, Kraňsko a další oblasti. Jeho panství tak směřovalo až k Jadranu. K Baltu jej přivedly dvě křížové výpravy proti pohanským Prusům. Na jeho počest bylo pojmenováno město Königsberg – dnešní Kaliningrad. Rčení, že vládl „od Baltu k Jadranu“, je proto působivé, i když u Baltu nešlo o jeho vlastní souvislé území.

Zakládal a podporoval města, upevňoval obchod a bohatl mimo jiné díky stříbru. Současníci mu říkali král železný pro sílu jeho vojska a zlatý pro bohatství i okázalý dvůr.

Nakonec zemřel poražený

Jeho vzestup zastavil Rudolf Habsburský, zvolený roku 1273 římským králem. Přemysl odmítl uznat jeho nároky, přišel o alpské země a pokusil se je získat zpět silou.

Dne 26. srpna 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Král, jenž málem vybudoval středoevropskou říši, zemřel poražený. Přesto po sobě zanechal obraz sebevědomého vladaře, který dovedl české země k jednomu z největších mocenských vrcholů jejich středověkých dějin.