Vražda svatého Václava: Bratrská hádka, nebo předem připravený převrat?

O čem se mluví

Vražda svatého Václava: Bratrská hádka, nebo předem připravený převrat?

datum: 25. 9. 2026 0:05 autor: Markéta Vavřinová

Byla to jedna z nejslavnějších vražd českých dějin. Kníže Václav přijel na pozvání svého mladšího bratra do Staré Boleslavi, ráno však zemřel před dveřmi kostela. Šlo o prudkou rodinnou hádku, nebo o pečlivě naplánované odstranění panovníka?

Zločin starý víc než tisíc let

Kdyby se vražda knížete Václava vyšetřovala dnes, kriminalisté by měli před sebou zdánlivě jasný případ. Znali by oběť, hlavní podezřelý by měl silný motiv a po činu by okamžitě převzal vládu.

Jenže zločin se odehrál před více než tisíci lety a většinu podrobností známe z legend, jejichž cílem nebylo sestavit policejní protokol, ale oslavit budoucího světce.

Václav I. z rodu Přemyslovců (narozen pravděpodobně kolem roku 907; přesné datum ani místo nejsou známy, jako místo narození se podle tradice uvádí Stochov u Kladna, historicky to však není doloženo. ● Otec byl český kníže Vratislav I., matka kněžna Drahomíra ze Stodor, pocházející z kmene slovanských Havolanů. Prarodiče byli kníže Bořivoj I. a svatá Ludmila, která se výrazně podílela na Václavově výchově. ● Sourozenci: mladší bratr Boleslav I., který po Václavově smrti převzal vládu; za jeho sestru bývá považována také Přibyslava, její příbuzenský vztah však není zcela spolehlivě doložen. ● Vládl přibližně od první poloviny 20. let 10. století do roku 935. ● Ohledně případné manželky a dětí se nedochovaly věrohodné zprávy. Některé pozdější prameny Václavovi připisují syna, historici však tuto informaci nepovažují za jistou. ● Zemřel 28. září, nejspíše roku 935 ve Staré Boleslavi; starší literatura uvádí také rok 929. Byl zavražděn ve Staré Boleslavi během mocenského střetu spojeného s jeho bratrem Boleslavem. ● Původně byl pohřben ve Staré Boleslavi, později byly jeho ostatky přeneseny do kostela svatého Víta na Pražském hradě.

Pozvání, které se neodmítá

Na konci září, pravděpodobně roku 935, pozval kníže Boleslav svého staršího bratra Václava na své hradiště ve Staré Boleslavi. Slavil se svátek svatých Kosmy a Damiána, patronů tamního kostela. Součástí návštěvy měla být hostina, bohoslužba i setkání s místními velmoži.

Václav údajně dostal varování, že mu hrozí nebezpečí. Přesto zůstal. Možná zprávám nevěřil, možná nechtěl dát najevo strach. Nelze vyloučit ani to, že cesta představovala běžnou panovnickou povinnost a odmítnutí by působilo jako otevřený projev nepřátelství.

Podle legend proběhl večerní hod bez incidentu. Osudné události začaly až následujícího rána, 28. září, když Václav mířil na bohoslužbu.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Přemysl Otakar II.: Král železný a zlatý, jeho ženy, děti i milostná tajemství

Útok před kostelem

U dveří kostela jej měl zastavit Boleslav. Mezi bratry vypukla hádka a mladší z nich zasadil Václavovi první úder mečem. Napadený se údajně ubránil, bratra povalil a pokusil se ukrýt v kostele. Dveře však zůstaly zavřené.

V té chvíli přiběhli Boleslavovi družiníci, které legendy jmenují jako Tiru, Čestu a Hněvsu. Na knížete se vrhli a ubodali jej. Václav zemřel na prahu svatyně, snad před zraky své matky Drahomíry. Ta měla později jeho tělo odnést a postarat se o první pohřeb.

Nakolik je tato dramatická scéna pravdivá, nevíme. Jména útočníků i popis zápasu pocházejí z pozdějších svatováclavských legend. Jisté je především to, že Václav byl ve Staré Boleslavi násilně zabit a vlády se bezprostředně poté ujal Boleslav.

Kdo měl motiv?

Nejsilnějším motivem byla moc. Boleslav mohl odmítat bratrovu politiku, jeho vztah k východofranskému králi Jindřichu Ptáčníkovi i poplatek, který mu Čechy odváděly. Historici však varují před jednoduchým obrazem „mírného Václava“ a „krutého Boleslava“. Oba byli raně středověcí panovníci a oba museli používat sílu.

Mohlo jít o připravený převrat podporovaný skupinou velmožů, kterým Václavova vláda nevyhovovala. Jiná možnost připouští, že konflikt začal neplánovanou hádkou a Boleslavovi muži se přidali až v rozhodujícím okamžiku. Výsledek byl každopádně pro mladšího bratra výhodný: odstranil soupeře a získal knížecí stolec.

Dokonalý zločin to ale nebyl. Zavražděný Václav se brzy stal mučedníkem a symbolem země. Boleslav později nechal jeho ostatky přenést do svatovítského kostela na Pražském hradě, čímž rozvíjející se kult svého bratra sám podpořil. Muž, kterého chtěl odstranit z politiky, tak získal mnohem trvalejší moc – vstoupil do dějin jako věčný patron českého státu.

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!