Čas jen pro mě

Lehký diskomfort je běžný, paralýza ale ne

Svou roli přitom hraje nejen přehlcení smyslů, ale také tlak na „dokonalý zážitek“, který umocňují sociální sítě nebo snaha uvolnit se pomocí alkoholu.

Jak poznat rozdíl mezi běžnou nepohodou v davu a skutečnou sociální úzkostí? Proč může být festival někdy psychicky vyčerpávající a co dělat, abyste si ho užili po svém?

„Nepříjemný pocit v davu nebo potřeba na chvíli uniknout z hluku jsou obvyklé. Běžná nervozita v davu znamená, že mi vadí hluk, tlačenice nebo jsem unavený a potřebuji si na chvíli odpočinout. Po přesunu na klidnější místo ale úleva přichází poměrně rychle a nepohodlí mě neparalyzuje v běžném fungování,“ vysvětluje psychoterapeutka Monika Kohoutková z psychoterapeutické platformy Hedepy.

Pokud ale člověka paralyzuje strach z hodnocení ostatních, vyhýbá se běžným situacím nebo má pocit, že ho všichni sledují, může jít o sociální úzkost. „Člověk má pocit, že si o něm všichni něco myslí, a běžným situacím, jako je stát ve frontě, v davu pod pódiem nebo dojít si sám pro jídlo, se raději vyhýbá nebo je zvládá jen s velkým sebezapřením,“ dodává psychoterapeutka s tím, že v krajních případech může přijít i záchvat paniky nebo silná potřeba ze situace okamžitě odejít.

Stresují vás davy? Pomůže i příprava před festivalem

Ještě před odjezdem se vyplatí naplánovat si festival realisticky a bez tlaku na vytváření dokonalých zážitků. Promyslete si, kolik dní chcete skutečně zůstat, které koncerty jsou pro vás prioritou a kde si budete moci odpočinout nebo na chvíli uniknout z davu. Stejně důležité je přijmout, že když vám nebude dobře, odjet dřív je naprosto v pořádku.

„Pokud jedete na festival s kamarády nebo blízkými, je užitečné se předem domluvit na jednoduchém signálu nebo slovu, které bude znamenat: ‚Už je toho moc, potřebuji pauzu.‘ Člověk pak nemusí svůj stav složitě vysvětlovat v krizové chvíli a ostatní ho nepřemlouvají, aby pokračoval. To pomůže celé skupině,“ doporučuje Monika Kohoutková z Hedepy.

Lidem s výraznější sociální úzkostí může pomoci i postupný „trénink“ v menších společenských situacích nebo konzultace s terapeutem před festivalovou sezonou. 

Přímo na místě je pak dobré dávkovat si pobyt v davu a nesnažit se za každou cenu stát v jeho centru. Mnohým lidem pomůže zůstat spíše na okraji nebo si předem vytipovat klidnější zóny, kam se mohou na chvíli stáhnout.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Manuál psychické první pomoci aneb Jak podpořit blízkého s depresí

Na alkohol pozor

Důležité je také pravidelně jíst a pít a alespoň částečně dbát na spánek. Hlad, dehydratace i únava totiž výrazně zvyšují náchylnost k úzkosti. Praktické může být i mít po ruce „krizový balíček“, například špunty do uší, mikinu nebo šátek a jednoduchou dechovou techniku, která pomůže zklidnit mysl i tělo.

Samotnou kapitolou je pak přístup k alkoholu a jiným návykovým látkám, které bývají přirozenou součástí letních akcí.

„Alkohol krátkodobě snižuje napětí a zábrany, takže někteří lidé mají pocit, že jim na úzkost pomáhá. Po odeznění jeho účinku se ale úzkost často vrací ještě silnější a typická je takzvaná ‚úzkost po opici‘. Dlouhodobě navíc mozek učí spojovat zvládání sociálních situací s alkoholem jako berličkou, takže z hlediska duševního zdraví nejde o funkční strategii, zejména u lidí se sociální úzkostí, kterou může ve finále ještě prohloubit,“ popisuje psychoterapeutka Monika Kohoutková z Hedepy.

Když úzkost prožívá někdo vedle vás

To, že se sociální úzkost netýká přímo vás, ještě neznamená, že se s ní na festivalu nesetkáte. Možná ji právě prožívá váš kamarád, partner nebo člen skupiny, který se najednou chce stáhnout z davu, je zamlklý nebo zažívá paniku. V takové chvíli je nejdůležitější jeho prožívání nezlehčovat.

Místo vět jako „neblbni“, “přece v tom nejlepším neodejdeš” nebo „musíš to překonat“ nabídněte klidnou podporu. Odejděte s ním na tišší místo, podejte mu vodu, posaďte se a buďte mu nablízku.