Čas jen pro mě

Češi řeší psychické problémy sami

Podle nejnovějšího průzkumu psychoterapeutické platformy Hedepy a výzkumné agentury Ipsos se 40 % Čechů snaží své psychické potíže zvládnout samo, bez odborné pomoci nebo otevřeného sdílení s okolím.

Bariéry své pocity sdílet má 65 % Čechů. Zároveň 79 % respondentů přiznalo, že je alespoň jednou v životě něco trápilo natolik, že jim to narušovalo běžný život.

Máte také „slona v místnosti“

Na tuto realitu reaguje osvětová kampaň psychoterapeutické platformy Hedepy, která přenáší téma duševního zdraví přímo do ulic Prahy.

Jejím hlavním motivem je „slon v místnosti“ z anglického výrazu Elephant in the room, tedy problém, který je zřejmý a přítomný, ale přesto se o něm nemluví. V rámci kampaně se objevují ve veřejném prostoru nafukovací sloni jako symbol psychických potíží, které si lidé nesou do každodenního života, aniž by o nich mluvili.

Hedepy chce kampaní bojovat s dlouhodobým stigmatem a připomenout, že se svými potížemi nemusí být lidé sami a že říci si o pomoc je odvaha, ne slabost.

„Za spoustou lidí, kteří navenek působí, že všechno zvládají, je často velká vnitřní únava, úzkost nebo osamění. Právě proto považujeme za důležité připomínat, že nikdo by na své potíže neměl zůstávat sám. Pokud se téměř 40 % Čechů snaží zvládnout psychické problémy bez pomoci, je to důkaz, že o duševním zdraví stále neumíme mluvit dost otevřeně,“ říká Lukáš Krčil, spoluzakladatel a CEO psychoterapeutické platformy Hedepy.

Psychické potíže, které zasahují do běžného života, jsou přitom zkušeností většiny populace. Celkem 79 % Čechů uvedlo, že je někdy něco trápilo natolik, že to ovlivnilo jejich práci, školu nebo péči o rodinu, u 39 % se to stalo jednou či dvakrát v životě a 40 % přiznává, že se do této situace dostalo opakovaně. ● Výrazně častěji tuto zkušenost popisují mladí lidé ve věku 18 až 26 let, kde se s podobnou zátěží alespoň jednou setkalo celkem 88 % respondentů. ● Rozdíl je patrný také mezi pohlavími. Zatímco víckrát v životě se v této situaci ocitlo jen 34 % mužů, u žen je to 45 %.

Jen čtvrtina sdílí své potíže

Velká část Čechů na své psychické potíže zůstává sama. Nejčastěji lidem pomohl rozhovor s partnerem, rodinou nebo přáteli (40 %), stejný podíl respondentů ale také uvedl, že se je snažili zvládnout výhradně sami (40 %). Odbornou pomoc psychologa, terapeuta nebo psychiatra vyhledalo 24 % lidí a 8 % využilo AI chatbota.

Data zároveň ukazují, že snaha zvládnout potíže bez pomoci je častější zejména u starších respondentů ve věku 54 až 65 let (47 %) a u mužů (43,5 % oproti 36,5 % žen).

Co by vás ještě mohlo zajímat

Češi potřebují psychologickou péči, ale nevědí, na koho se obrátit

Společenské stigma

Průzkum potvrdil, že mluvit o psychických potížích a nepohodě je ve společnosti stále stigmatem. Za mlčením stojí nejčastěji obava z reakce okolí (25 %), ale také stud (22 %), neschopnost své pocity přesně popsat (22 %) nebo obava, že budou pro druhé přítěží (22 %).

Pro část lidí je překážkou i to, že nemají s kým o svých potížích mluvit (16 %). Jen 23 % respondentů uvedlo, že jim v tom nebrání nic. Výsledky tak potvrzují, že vedle samotných psychických obtíží zůstávají velkou bariérou také strach, stud a obavy z nepochopení.

„I když se může zdát, že povědomí o péči o duševní zdraví se za poslední dobu výrazně zvýšilo, data říkají, že je stále co zlepšovat. Cítíme zodpovědnost v této oblasti měnit narativ a podporovat lidi v tom, aby neměli obavy říct si o pomoc podobně, jako si dojedeme k lékaři, když máme zlomenou nohu,“ dodává Lukáš Krčil z Hedepy.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Manuál psychické první pomoci aneb Jak podpořit blízkého s depresí

A co Čechy nejvíc trápí?

Za duševní nepohodou často nestojí jeden konkrétní problém, ale směs vztahových, rodinných, zdravotních i existenčních témat. Lidé se nejčastěji potýkají s náročnými vztahy, nejistotou, úzkostmi nebo ztrátou vnitřní stability.

U mladší generace se přitom výrazněji objevují také pocity osamělosti, strachu a nízkého sebevědomí. Data tak ukazují, že duševní zdraví úzce souvisí s tlakem každodenního života i s tím, co lidé prožívají ve svých nejbližších vztazích.

Otevřené rozhovory o pocitech nebo odborná pomoc v běžné péči zůstávají spíše doplňkem než samozřejmostí. Na základě těchto zjištění chce Hedepy svou kampaní připomenout, že duševní zdraví není okrajové téma ani osobní selhání, ale běžná součást života, která si zaslouží pozornost.

Většina lidí má ve svém okolí jen velmi úzký okruh těch, s nimiž dokáže mluvit opravdu otevřeně. 61 % Čechů uvádí, že se může svěřit jen jednomu až dvěma lidem, a 13 % dokonce nemá nikoho. ● V péči o duševní zdraví lidé nejčastěji spoléhají na vědomý odpočinek a čas pro sebe (53 %), koníčky nebo tvůrčí činnosti (44 %) a sport či pravidelný pohyb (40 %). ● O vyhledání odborné pomoci někdy uvažovalo 65 % respondentů. ● Když lidé odbornou pomoc nakonec nevyhledali, nejčastěji uváděli, že své potíže nakonec zvládli sami či s pomocí blízkých (21 %). ● Mezi nejčastější konkrétní bariéry pak patřily vysoká cena terapie (16 %), pocit, že jejich problémy nejsou dost vážné (14 %), a také dlouhé čekací doby či nedostupnost péče (13 %).