Čas jen pro mě

Řada lidí odjíždí na dovolenou ve stavu vyčerpání

Stres je běžnou a ve zdravé míře dokonce nezbytnou součástí života, a to i toho pracovního. Problém je, pokud se stane chronickým. Podle zprávy Gallup State of the Global Workplace z roku 2025 zažívají stres čtyři z deseti zaměstnanců po celém světě. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci navíc upozorňuje, že téměř polovina pracovníků je vystavena faktorům, které mohou negativně ovlivňovat jejich duševní zdraví.

Není proto žádným překvapením, že mnoho lidí vstupuje do období letních dovolených ve stavu psychického vyčerpání.

„Období těsně před dovolenou bývá jedním z nejvíce stresujících momentů roku. Člověk se snaží dokončit rozpracované úkoly, předat agendu kolegům, vyřídit resty a zároveň obvykle organizuje samotnou dovolenou. Nároky tak v krátkém čase výrazně narůstají,“ vysvětluje terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková z Mindwell.

Lidé se běžně upínají k dovolené jako k okamžiku, kdy si konečně dovolí zastavit. V hlavě se objevují věty jako: „Ještě to musím vydržet do konce měsíce“, „Pak už bude klid“ nebo „Už vidím světlo na konci tunelu.“

Právě toto nastavení však vede k tomu, že člověk týdny či dokonce měsíce ignoruje signály únavy a funguje na rezervy. Tělo i psychika mohou být dlouhodobě v režimu zvýšené pohotovosti. Objevuje se horší spánek, napětí, podrážděnost, únava nebo problémy se soustředěním. Dovolená pak nezačíná jako příjemný odpočinek, ale mnohdy ve chvíli, kdy jsou zásoby energie téměř vyčerpané.

Co by vás ještě mohlo zajímat

7 pravidel, jak přežít dovolenou s celou rodinou

Nemoc z volna? Tento fenomén existuje

Mnoho lidí má zkušenost, že onemocní právě ve chvíli, kdy mají konečně možnost vypnout a skutečně relaxovat. Typicky se jedná o první dny dovolené, o víkendu nebo v době bezprostředně po náročném pracovním období.

Lidé mohou opakovaně pociťovat bolesti hlavy, únavu, nachlazení či jiné tělesné obtíže. Nejde přitom o subjektivní dojem, tento fenomén označovaný termínem leisure sickness (nemoc z volna) dokonce popsali nizozemští výzkumníci vedení psychologem Adem Vingerhoetsem.

„Přesný mechanismus není zcela objasněn, ale předpokládá se, že roli hraje dlouhodobá aktivace stresové reakce. Když je člověk dlouho ve vysokém tempu, tělo funguje v pohotovostním režimu. Jakmile napětí ustoupí, projeví se únava, kterou dosud překrývala mobilizace organismu,“ objasňuje Jiřina Přikryl Maršálková.

Co by vás ještě mohlo zajímat

9 tipů pro návrat do říše snů aneb Co pomáhá, když se v noci vzbudím a nemohu spát?

Dovolená sama o sobě přetížení nevyřeší

Řada lidí funguje v běžném životě až na hranici svých kapacit a možností s vírou, že jim stačí týden nebo dva volna a všechno se srovná a uklidní. Ve skutečnosti je ale podle odborníků chybou vnímat odpočinek jako nárazovou opravu jednou za rok.

Stejně jako nečekáme s návštěvou zubaře až do chvíle, kdy nás bolí všechny zuby, není dobré odpočinek odkládat až po úplném vyčerpání. Je dobré průběžně sledovat svou energii, chránit si spánek, zařazovat pohyb, plánovat přestávky a věnovat se aktivitám, které energii vracejí.

Samotná dovolená příčinu dlouhodobého přetížení neodstraní. Pokud se člověk po návratu vrací do stejného režimu, stejných hranic a stejného způsobu fungování, efekt dovolené bývá pouze krátkodobý.

„Je důležité si uvědomit, že vyhoření není známkou slabosti ani osobního selhání. Nejčastěji vzniká tím, že se dlouhodobě setkávají vysoké nároky, nedostatek odpočinku, nerespektování vlastních možností a prostředí vyžadující nepřetržitý výkon. A tomu jedna dovolená neuleví,“ vysvětluje terapeutka Jiřina Přikryl Maršálková s tím, že ačkoliv je čas dovolené důležitý a potřebný, neměl by být jediným obdobím v roce, kdy si člověk dovolí zpomalit.

Mnohem důležitější bývá to, jak vypadá náš běžný týden. Jestliže se naučíme průběžně pečovat o vlastní energii, nastavovat zdravější hranice a včas reagovat na varovné signály přetížení, nemusíme celý rok jen přežívat do dalšího volna. Myslet bychom měli i na návrat z dovolené.

Pokud člověk přiletí v neděli večer a v pondělí ráno ho čeká plný kalendář, tělo ani psychika nemají prostor na plynulý přechod zpět do pracovního režimu.