Češi potřebují psychologickou péči, ale nevědí, na koho se obrátit

Životní styl / Psychologie

Češi potřebují psychologickou péči, ale nevědí, na koho se obrátit

datum: 12. 3. 2026 8:00 autor: redakce ve spolupráci s Asociací klinických psychologů ČR

Každý třetí Čech má osobní zkušenost s vyhledáním odborné pomoci v oblasti duševního zdraví. Mnoho lidí se ale v systému péče neorientuje a neví, na koho se se svými potížemi obrátit. Objednávají se například ke klinickému psychologovi s problémy v partnerském vztahu nebo od psychoterapeuta očekávají, že jim předepíše léky. Taková nejistota může výrazně prodlužovat cestu k účinné pomoci. Lidé navíc často nevědí, kde získat spolehlivé informace, ani kam se obrátit v případě nespokojenosti, a proto by uvítali vznik komory klinických psychologů.

Kdo pomůže?

Průzkum „Znalosti a postoje v oblasti systému podpory duševního zdraví” , který pro Asociaci klinických psychologů ČR zpracoval STEM/MARK, potvrdil, že lidé nerozlišují mezi jednotlivými odborníky na duševní zdraví, jejich specializacemi a vzděláním.

Často nedělají rozdíl ani mezi klinickým psychologem a psychologem bez atestace . Nejpřesněji dokáží popsat kompetence kouče, psychiatra obvykle spojují s diagnostikou nebo předepisováním psychofarmak. V oblasti psychologického poradenství mimo zdravotnictví pak panuje nejistota ohledně toho, kdo je oprávněn tuto péči poskytovat.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Manuál psychické první pomoci aneb Jak podpořit blízkého s depresí

Rozdíly mezi odborníky

Rozlišování mezi odborníky může významně ovlivnit směr péče o psychické zdraví pacientů, proto je důležité se v nich orientovat. Hlavní odlišnost spočívá v dosaženém vzdělání, respektive kvalifikaci.

Klinický psycholog vystudoval psychologii na vysoké škole, absolvoval kurz Psycholog ve zdravotnictví a navíc i předatestační přípravu zakončenou atestační zkouškou. Znamená to, že jeho příprava pod odborným dohledem specialistů probíhá minimálně 8 a více let a je nejkomplexnější.

Psycholog ve zdravotnictví vystudoval psychologii na vysoké škole, absolvoval kurz Psycholog ve zdravotnictví, působí ve zdravotnickém zařízení a směřuje k tomu, aby se stal klinickým psychologem.

Psycholog mimo zdravotnictví je rovněž absolvent vysokoškolského oboru Psychologie na vysoké škole, nicméně působí například ve školství, v poradenství, armádě nebo v akademické sféře.

Psychoterapeut v rámci zdravotnictví je klinický psycholog nebo psychiatr, který má atestaci z oboru Psychoterapie.

Psychoterapeut mimo zdravotnictví (poradenský psychoterapeut) má vysokoškolské vzdělání a ukončený psychoterapeutický výcvik.

Kouč je člověk, který má zpravidla absolvovaný kurz zaměřený na koučování, přičemž nejvyšší dosažené vzdělání může být i jen středoškolské.

Tip na knihu

Jaký je rozdíl mezi Freudem a Jungem? Nebo vědomým a nevědomým? Narcistou a požitkářem? Tato kniha je součástí nové série, která popularizuje a přibližuje témata jednoduchým způsobem srovnávání, za pomoci otázky ‚Jaký je rozdíl?‘. Uvnitř jsou jasná vysvětlení 150 párových slov, která tvoří dohromady základ psychologie. Psychologické pojmy jsou zkoumány ve dvojicích, aby pomohly objasnit společné, a ne tak časté záměny. Pomůže vám definovat pojmy, a vy tak poznáte a pochopíte základní termíny. Dr. Fiona Starr je autorizovaná klinická lékařka, psycholožka a docentka psychologie. Publikuje v akademických a populárních časopisech a pravidelně konzultuje psychologické příspěvky v médiích. Je také rodinná terapeutka a supervizor studentů psychologie. (Vydalo nakladatelství Universum.)

Kvalifikace hraje důležitou roli

Právě kvalifikace odborníka hraje v péči o duševní zdraví důležitou roli, stejně jako u lékaře, který se stará o fyzické zdraví.

„Psychické a fyzické zdraví jsou na stejné úrovni. Když si necháváme ošetřit zlomenou nohu, nepůjdeme za sousedem, který si o tom přečetl knihu a byl na dvoudenním kurzu – proč bychom to měli dělat s naší psychikou? Zacházení s duševními poruchami a obtížemi vyžaduje stejně jako u lékaře vysokou odbornou úroveň, bez které by hrozilo poškození zdraví až fatální následky,“ upozorňuje klinická psycholožka PhDr. Markéta Celerová, PhD., členka Asociace klinických psychologů ČR. „Základní etické východisko lze shrnout do konstatování ˏprimum non nocereˊ, tedy že je nutné především nepoškodit pacienta. Duševní potíže a poruchy bývají někdy spojeny i s rizikem sebevraždy, také proto je vysoká úroveň kvalifikace nezbytností,“ dodává Dr. Celerová.

Základní rozdělení odborností a rozsah jejich kvalifikace

Odborník	Vzdělání	Poskytované služby
Klinický psycholog (ve zdravotnictví)	Magisterské studium psychologie + kurz „Psycholog ve zdravotnictví“ + atestace v klinické psychologii	Diagnostika psychických poruch, poradenství, krizová intervence, psychoterapie (pokud se vzdělává)
Psycholog (ve zdravotnictví, bez atestace)	Magisterské studium psychologie + kurz „Psycholog ve zdravotnictví“	Diagnostika psychických poruch, poradenství, krizová intervence, psychoterapie (pod odborným dohledem klinického psychologa)
Psycholog (mimo zdravotnictví)	Magisterské studium psychologie	Kariérní, školní, sportovní nebo poradenská psychologie, osobní rozvoj, HR – personalistika, aj.
Psychoterapeut (ve zdravotnictví)	Magisterské studium Psychologie nebo Všeobecného lékařství + psychoterapeutický výcvik akreditovaný pro zdravotnictví + atestace z Psychoterapie	Systematická psychoterapie
Psychoterapeut (mimo zdravotnictví)	Magisterské studium (jakéhokoliv oboru) + jakýkoliv psychoterapeutický výcvik	Podpůrná psychoterapie, osobní rozvoj, poradenství
Psychiatr	Lékařská fakulta + atestace v psychiatrii	Diagnostika psychických poruch, léčba farmakoterapií (předepisuje léky), i psychoterapie (pokud má vzdělání)