Čas jen pro mě

Co o něm víme: Ve starořeckých mýtech se ve vavřínový strom proměnila nymfa Dafné, aby se skryla před pronásledujícím Apollónem, který pak na znamení smutku z neopětované lásky nosil na hlavě vavřínový věnec.

Od latinského názvu vavřínu jsou odvozena například slova laureát (nositel ceny) či loreta (vavřínová alej ve starověkém Římě). A určitě nepřekvapí, že dívčí jméno Laura má stejný původ a v přeneseném slova smyslu znamená „vítězka“.

Kde ho najdeme: Původně byla jeho domovem Přední Asie. Odtud se rozšířil převážně do Středomoří. Rozsáhlé vavřínové pralesy najdete v oblasti tzv. Makaronézie – na Madeiře, Azorských a Kanárských ostrovech. Tento strom může dorůst až do výšky 12 metrů a dožívá se 100 let. Má rád teplo a mírně vlhkou půdu.

Co obsahuje: V jeho listech najdeme mj. éterické oleje, kyselinu valeriánovou nebo beta-sitosterol. Z minerálních látek pak má vysoký obsah draslíku a vápníku, nechybí ani železo, mangan, zinek, selen či měď.

K čemu je vhodný: Čerstvé i sušené listy povzbuzují chuť k jídlu. Čaj z vavřínu (bobkového listu) pomáhá při zažívacích potížích a nadýmání, bronchitidě i jako podpora při pocení. Když přidáte bobkový list do nádoby s moukou či rýží, jeho aroma chrání před případnými nezvanými škůdci.

Nadstandardní množství vitaminů B₂, B₃, B₆ a A znamená, že vavřín je významným přírodním antibiotikem.

Buďte však opatrní! Silice, obsažené v čerstvých listech a dřevu, při požití mohou způsobit alergické reakce. Při vdechování pak mohou vyvolávat halucinace, případně i ztrátu vědomí.

Tip redakce

Užitečné informace a zajímavosti ze světa rostlin najdete v knize Josefa Jonáše a Jiřího Kuchaře Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni, kterou vydal Eminent. Publikace přibližuje rostliny v jejich každodenním využití tak, aby se staly součástí vaší výživy, vašeho životního stylu.