Čas jen pro mě

Odjel do Barcelony

Jak mám začít? Anetka letos v létě oslaví šestadvacáté narozeniny. Loni dokončila magisterské studium, má zajímavé a dobře placené zaměstnání. Je to hezká, milá a chytrá holka, která by mohla mít na každém prstě deset kluků.

Ještě před pár lety tomu tak skoro bylo. Před maturitou se zamilovala do Ondřeje a vydrželi spolu dva roky. On pak odjel studovat do Barcelony a před odjezdem se rozešli. On se rozešel s ní. Prý vztah na dálku nevydrží. Anetka se úplně sesypala. Marně jsme jí s mužem říkali, že v dnešní době je zázrak žít s někým od devatenácti a vydržet celý život spolu.

„No, jo, aby vy jste seznámili po maturitě a vydrželo vám to,“ reagovala lítostivě. A ronila slzy do kožíšku našeho tehdy už desetiletého retrívra Berta.

Příběh Kamily (37): Jsem těhotná a přítel mě opustil

Užíval života

Když se po roce konečně opět trochu vzpamatovala a občas si někam vyšla s přáteli ze školy, seznámila se s Tomášem. Od začátku jsme s manželem tušili, že to bude průšvih. A taky byl. Tomáš byl nesmírně pohledný a galantní mladík, po kterém se musela otočit snad každá dívka. Na něm bylo vidět, že si rád užívá života plnými doušky a že se asi nebude chtít vázat.

Zatímco Aneta se zamilovala, neviděla, neslyšela a snila o svatebních zvonech, Tomáš jí po dvou letech jednoho dne s úsměvem oznámil, že potkal někoho jiného. Ale mohou prý zůstat přátelé!

Příběh Petry (44): Vychovala jsem syna svého muže

Místo partnera psi

Opět se sesypala. Naštěstí se upnula na studium. Kromě školy ale nikam nechodila. K Vánocům si přála štěně jorkšíra, tak jsme jí chtěli udělat radost. Maličký Leo se pro ni stal vším. Jakmile přišla ze školy nebo později z práce, veškerý svůj čas věnovala jemu.

„Mami, tati, našla jsem si pronájem skvělého dva plus káká,“ radostně nám jednou oznámila. Říkali jsme si, že se úplně osamostatní a třeba zase občas vyrazí mezi lidi. V době covidu si pořídila dalšího psa. Jorkšírku Linu. Žije jen pro psy.

Na sociálních sítích neustále uveřejňuje jejich fotky, připisuje srdíčka a píše podivné statusy: „Nikdo mě nebude milovat víc než Leonek s Linuškou.“ – „Místo nedokonalého partnera a nevychovatelných dětí mám tyhle chlupáčky.“

Příběh Petry (52): Mám ho vzít zpátky?

Potřebuje psychologa, nebo chlapa?

„Anetko, nechceš si někam vyrazit?“ začala jsem někdy před měsícem nenápadně rozhovor. „Kdybys chtěla k moři, psy pohlídáme.“ – „V žádném případě bych přece nemohla odletět k moři bez chlupáčků,“ skoro se na mě utrhla a vzala si oba psy na klín. – „Přece by vás tu maminka nenechala, broučci,“ říkala jim.

„Potřebovala by asi psychologa, nemá žádné sebevědomí,“ popisovala jsem manželovi večer Anetčinu reakci. – „Potřebovala by hlavně chlapa!“ vykřikl. „Copak je tohle normální? Vždyť těm psům dělá album! A speciální dorty k svátkům a narozeninám. Kupuje jim značkové kombinézy a svetry, to není normální, není,“ rozčílil se.  

Má pravdu v tom, že to Anetka přehání. Jenže já si myslím, že by byl potřeba i ten psycholog. Podle mě jen potřebuje někomu dát lásku a péči. A tajně doufám, že se třeba při venčení chlupáčů potká s nějakým mladým pejskařem.