Čas jen pro mě

Od atentátu...

Příběh začal 28. června 1914 v Sarajevu. Následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este přijel do města se svou manželkou Žofií Chotkovou. Devatenáctiletý bosenskosrbský student Gavrilo Princip vystřelil na jejich automobil a oba manželé smrtelně zranil.

Žofie, pocházející ze starého českého šlechtického rodu, přitom pravděpodobně vůbec nebyla jeho cílem. Princip později tvrdil, že chtěl zasáhnout zemského správce Oskara Potiorka.

...k ultimátu

Pro manžele měla cesta zvláštní význam. Kvůli Žofiině nižšímu postavení byl jejich sňatek označen za morganatický. Žofie nesměla při dvorských slavnostech stát po boku svého muže a jejich děti byly vyloučeny z následnictví trůnu. V Sarajevu však mohla Františka Ferdinanda oficiálně doprovázet. Oba byli zavražděni v den čtrnáctého výročí svatby.

Rakousko-Uhersko podezíralo Srbsko z podpory atentátníků. Dne 23. července proto předložilo Bělehradu mimořádně ostré ultimátum s pouhou 48hodinovou lhůtou.

Srbsko přijalo většinu požadavků. Odmítlo ale, aby se rakousko-uherští úředníci přímo na jeho území účastnili vyšetřování atentátu. Takový krok považovalo za zásah do své svrchovanosti. Vídni srbská odpověď nestačila a diplomatické styky byly přerušeny.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Kateřina Schrattová (†86): Dlouholetá milenka císaře Františka Josefa I.

Válka vyhlášená telegramem

Dne 28. července 1914, přesně měsíc po atentátu, vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Stalo se tak prostřednictvím telegramu – podle Vojenského historického ústavu šlo o první vyhlášení války tímto způsobem.

Protože už obě země přerušily diplomatické styky, zpráva putovala do Srbska přes Bukurešť. Srbský premiér Nikola Pašić si dokonce musel ověřit, zda nejde o omyl nebo podvrh.

Císař František Josef I., jemuž bylo téměř 84 let, vydal manifest Mým národům. Tvrdil v něm, že musí sáhnout ke zbrani, aby ochránil čest a bezpečnost monarchie.

Vídeň doufala v krátkou válku omezenou na Balkán. Jenže Srbsko mělo velkého podporovalete v Rusku a za Rakouskem-Uherskem stálo Německo. Rusko bylo spojencem Francie a německý vpád do neutrální Belgie přivedl do války Velkou Británii.

Dlouhé čtyři roky

Mnozí lidé věřili, že vojáci budou doma do Vánoc. Místo toho následovaly více než čtyři roky zákopů, hladu a milionů mrtvých.

V českých zemích přinesla válka mobilizaci mužů, rozdělení rodin i nedostatek potravin. Ženy nastupovaly do továren, dopravy, úřadů a nemocnic a současně nesly odpovědnost za domácnost. Konflikt nakonec způsobil rozpad Rakouska-Uherska a otevřel cestu ke vzniku Československa.

Krátký telegram z 28. července 1914 (před 112 lety) tak změnil životy milionů lidí – a svět po něm už nikdy nebyl stejný.

Zdroje informací: vhu.cz; media.unesco.org; ww1.habsburger.net a encyclopedia.1914-1918-online.net