Čas jen pro mě

Přišli z Afriky

O původu původních obyvatel Kanárských ostrovů vznikaly v minulosti nejrůznější teorie. Dnešní genetické výzkumy však poměrně přesvědčivě ukazují na severní Afriku a populace spojené s amazighskými (berberskými) obyvateli Maghrebu. Analýzy staré DNA potvrzují jejich blízkost k severoafrickým populacím.

Kdy přišli? Ani tady není vše definitivně vyřešeno. Moderní radiokarbonová data kladou počátky trvalého osídlení souostroví přibližně mezi 2. a 5. století našeho letopočtu, přičemž jednotlivé ostrovy nemusely být osídleny současně. Studie genomů obyvatel všech sedmi hlavních ostrovů navíc ukazuje, že kolonizace byla složitější, než se dříve předpokládalo.

Existuje dokonce hypotéza, že při přesunu obyvatel ze severní Afriky mohli určitou roli sehrát Římané, například v souvislosti s využíváním zdejších zdrojů pro výrobu purpurového barviva. Jde však o vědeckou hypotézu, nikoli o prokázaný fakt.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Ötzi po 35 letech: Ledový muž stále nevydal všechna svá tajemství

Guančové nebyli všichni Guančové

Jméno Guančové patřilo přesně vzato původním obyvatelům Tenerife. Na Gran Canarii žili Canarios, na La Palmě Benahoaritas, na El Hierru Bimbaches a další ostrovy měly rovněž vlastní populace a kulturu.

A právě izolace je jednou z největších kanárských záhad. Jejich předkové se na ostrovy nějakým způsobem museli dostat po moři – přesto při příchodu Evropanů obyvatelé zřejmě nedisponovali námořní technologií umožňující pravidelný kontakt mezi ostrovy. Genetické výzkumy skutečně nacházejí velmi omezený tok genů mezi jednotlivými ostrovními populacemi.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Juan Sebastián Elcano: Muž, který obeplul svět, ale jeho slávu sklidil Magalhães

Jeskyně místo domů

Život určovalo prostředí každého ostrova. Lidé využívali přírodní i upravené jeskyně, ale na některých ostrovech budovali také kamenná sídla. Chovali především kozy, ovce a prasata; na Gran Canarii hrálo významnou roli také zemědělství.

Důležitou potravinou byly obiloviny. Pražené a rozemleté zrno se stalo základem gofia, které se na Kanárských ostrovech jí dodnes. Život však nebyl všude stejný – množství vody, úrodné půdy a dostupných zdrojů vedlo k odlišnému vývoji jednotlivých komunit. Archeologie dokládá také využívání ryb a dalších mořských zdrojů.

Společnost byla hierarchická. Na Tenerife bylo území před evropským dobytím rozděleno mezi několik království neboli menceyatos, v jejichž čele stál mencey. Existovaly rozdíly mezi elitami a obyčejnými lidmi a svou úlohu měli náboženští specialisté i tradiční obřady.

Tajemství guančských mumií

Největší pozornost dodnes přitahují mumie z Tenerife. Těla některých zemřelých byla pečlivě konzervována a ukládána do jeskyní. Mumifikace nebyla egyptským importem, jak se kdysi romanticky spekulovalo, ale součástí místní kultury. Moderní výzkum mumií využívá DNA, radiologické metody i radiokarbonové datování.

Představa jednoho typického „Guanče“ je navíc zavádějící. Bioantropologický výzkum ukazuje, že se populace lišily podle doby i oblasti, v níž žily.

Jejich izolovaný svět začal mizet ve 14. a především 15. století s příchodem Evropanů. Kastilské dobývání skončilo roku 1496 podrobením Tenerife. Následovaly války, zotročování, epidemie i míšení s novými osadníky.

Guančové však nezmizeli beze stopy. Jejich genetické dědictví přežívá mezi dnešními obyvateli Kanárských ostrovů – stejně jako místní názvy, tradice a gُofio na kanárských stolech. Moderní genetická studie odhadla průměrný podíl původního kanárského původu v dnešní populaci přibližně na 18 procent.

Zdroje informací: nature.com; pnas.org; webtenerife.com