Záhadná smrt Daga Hammarskjölda (†56): Nehoda, nebo atentát na muže, který chtěl mír?

Inspirace / Osudy

Záhadná smrt Daga Hammarskjölda (†56): Nehoda, nebo atentát na muže, který chtěl mír?

datum: 31. 8. 2026 0:05 autor: Markéta Vavřinová

Když se v noci na 18. září 1961, bez pár dní před 65 lety, zřítil nedaleko africké Ndoly letoun s generálním tajemníkem OSN Dagem Hammarskjöldem, svět přišel o jednoho z nejrespektovanějších diplomatů své doby. Oficiální vyšetřování dlouho pracovalo především s možností chyby pilota. Výpovědi svědků, nejasnosti kolem trosek i později odtajněné dokumenty však vyvolaly podezření, že nešlo o obyčejnou leteckou nehodu.

Muž, který si zvolil samotu

Byl vzdělaný, kultivovaný a navenek téměř vždy dokonale klidný. Dag Hammarskjöld vystudoval ekonomii a právo, působil ve státní správě a roku 1953 se stal druhým generálním tajemníkem OSN.

Soukromí si úzkostlivě střežil, a tak se objevovaly dohady, proč zůstal sám. Mnohem více o něm prozradil posmrtně vydaný deník Vägmärken, (lze přeložit jako Směrovky na cestě životem). Zápisky ukázaly citlivého člověka, který bojoval s pochybnostmi, osamělostí i vědomím odpovědnosti.

Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (29. července 1905, Jönköping, Švédsko–18. září 1961 poblíž Ndoly v Severní Rhodesii, dnešní Zambii). Byl nejmladší ze čtyř synů švédského politika a bývalého premiéra Hjalmara Hammarskjölda a Agnes Almquistové. ● Studoval literaturu, filozofii, ekonomii a právo na univerzitě v Uppsale; doktorát z ekonomie získal na Stockholmské univerzitě. ● Pracoval jako ekonom, diplomat a vysoký státní úředník; v letech 1953–1961 byl druhým generálním tajemníkem OSN. ● Nikdy se neoženil a neměl žádné děti. ● Roku 1961 mu byla posmrtně udělena Nobelova cena za mír.

Nebezpečná mise do Afriky

Na počátku šedesátých let se nově nezávislé Kongo ocitlo v chaosu. Nerostně bohatá provincie Katanga vedená Moïsem Tshombem vyhlásila odtržení. V oblasti působily zahraniční těžařské společnosti, žoldnéři i tajné služby a o kontrolu nad nalezišti mědi, kobaltu a uranu se střetávaly mocné zájmy.

Hammarskjöld prosazoval, aby OSN pomohla zachovat jednotu Konga. Tím si vytvořil řadu nepřátel. V září 1961 se rozhodl osobně jednat s Tshombem o příměří. Jeho stroj Douglas DC-6B, pojmenovaný Albertina, zamířil z Léopoldville do Ndoly v tehdejší Severní Rhodesii, dnešní Zambii.

Letadlo však k letišti nedoletělo. Zřítilo se v lese přibližně patnáct kilometrů od přistávací dráhy. Na palubě bylo šestnáct lidí. Jediného pasažéra, amerického seržanta Harolda Juliena, nalezli živého, ale o několik dní později zemřel na následky zranění. Podle zaznamenaných svědectví měl mluvit o výbuchu před pádem stroje.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Richard Nixon (†81): Jediný prezident USA, který rezignoval na svou funkci, žil půl století ve spokojeném manželství

Světla na obloze a druhé letadlo

První rhodéské vyšetřování označilo za pravděpodobnou příčinu chybu pilotů. Komise OSN z roku 1962 však nedokázala příčinu nehody jednoznačně určit. Nad případem navíc od počátku visely znepokojivé otázky.

Místní svědci tvrdili, že na obloze viděli ještě další letadlo, záblesky nebo hořící Hammarskjöldův stroj. Někteří vypověděli, že zaslechli explozi. Pochybnosti vyvolalo také opožděné nalezení trosek, přestože se nacházely poměrně blízko letiště. Objevily se teorie o sestřelení menším bojovým letounem, úmyslném zastrašování posádky, bombě na palubě či falešných pokynech z letiště.

Často se zmiňují zahraniční žoldnéři a lidé napojení na katangské separatisty. Žádná z těchto variant však dosud nebyla přesvědčivě prokázána.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Eleanor a Franklin Rooseveltovi: Manželé jen „naoko“

Vyšetřování znovu otevřeno

Nové podněty přiměly OSN případ po více než půlstoletí znovu otevřít. Vyšetřovatel Mohamed Chande Othman ve zprávě zveřejněné v roce 2024 uvedl, že možnost vnějšího útoku nebo hrozby zůstává věrohodná. Ve hře jsou ovšem nadále také sabotáž a neúmyslná lidská chyba. Některé státy podle OSN dosud nezpřístupnily všechny dokumenty, které by mohly přinést rozhodující odpověď.

Dag Hammarskjöld zemřel v šestapadesáti letech. Posmrtně získal Nobelovu cenu za mír za rok 1961. John F. Kennedy jej později označil za největšího státníka století – a přiznal, že teprve po jeho smrti pochopil, jak mimořádně náročnou práci vykonával.

Zda se Albertina stala obětí tragické chyby, nebo promyšleného útoku, zůstává jednou z největších záhad moderní diplomacie. Jisté je pouze to, že Hammarskjöld letěl do Ndoly, aby zastavil válku. Z mírové mise se už nikdy nevrátil.

Zdroje informací: 63 years later, mystery still surrounds death of Dag Hammarskjöld; Crash investigations and the death of Dag Hammarskjöld; Death of Dag Hammarskjöld; Dag Hammarskjöld Former Secretary-General of the United Nations a Záhadná smrt exšéfa OSN se znovu prošetří. Prsty v ní mohla mít i CIA

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!