Čas jen pro mě

Dětství a formování radikálního myšlení

Valerie Jean Solanas se narodila 9. dubna 1936 ve Ventnor City v New Jersey ve Spojených státech. Otec byl barman, matka zubní asistentka.

Její dětství bylo poznamenáno domácím násilím a psychickým terorem. Podle některých zdrojů byla v mládí několikrát obětí incestního zneužití. I když sama později málokdy hovořila o svých prvních letech veřejně, tato raná zkušenost pravděpodobně hluboce formovala její vztah k mužům a společnosti jako celku.

Vystudovala psychologii na University of Maryland, což se později odrazilo v její ostré, analytické a často provokativní kritice genderových vztahů.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Agatha Christie (†85): Viktoriánskou lady zřejmě podváděli oba manželé

Manifest, který otřásl společností

V roce 1967 Solanas napsala a vydala „SCUM Manifesto“, text, který se stal synonymem radikálního feminismu. Manifest prohlašoval, že „mužské pohlaví zničilo svět“ a ženy mají nárok svět převzít a napravit.

Dá se v něm najít řada ostrých a provokativních pasáží, například:

„Život ve společnosti vytvořené muži a pro muže může být, když není temný a deprimující, jen naprostou nudou.“

A nebo:

„Muži jsou, podle své podstaty, emoční parazité… a nemají morální právo žít.“

Text je mnohými chápán jako satira, jinými jako vrchol politické provokace – a ať už se na něj díváme jakkoli, jeho silný jazyk a radikální myšlenky zůstávají dodnes předmětem analýz a interpretací.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Hillary Clinton (78): Žena, která odmítla zůstat ve stínu manžela

Setkání s Andy Warholem

Její životní příběh nabral dramatický obrat, když se přestěhovala do New Yorku a ocitla se v blízkosti umělecké scény kolem malíře, fotografa a režiséra Andyho Warhola. Ten ji v roce 1967 obsadil do svého experimentálního filmu „I, a Man“ (Já, muž) a Valerie mu následně svěřila několik vlastních scénářů.

Ty se však nikdy nedočkaly realizace. Warhol její texty pro silně vulgární jazyk odmítl, bál se, že jde o léčku policie, která by ho mohla obvinit z pohoršování veřejnosti. Právě toto zavržení zanechalo ve Valerii hluboký pocit křivdy, a tak po něm chtěla peníze. Když ale ani ty nedostala, rozhodla se Andyho Warhola zastřelit.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Edgar Allan Poe (†40): Tvůrce prvních hororů se upil k smrti

Osudový výstřel

Dne 3. června 1968 vstoupila Valerie do jeho ateliéru známého jako The Factory a vystřelila na něj z pistole. Andy Warhol útok přežil, avšak utrpěl velmi vážná zranění.

Kulky zasáhly jeho plíce, slezinu, jícen, žaludek i játra. Následky postřelení ho provázely po zbytek jeho života. Když byla krátce poté zadržena policií, měla podle svědectví přítomných novinářům prohlásit:

„Přečtěte si můj manifest, on vám řekne, kdo jsem.“

Soudy, věznice, psychiatrie

Solanas byla obviněna z pokusu o vraždu, nezákonného držení zbraně a ublížení na zdraví. Po soudním procesu strávila tři roky ve vězení a poté i čas v psychiatrických léčebnách, kde jí byla diagnostikována paranoidní schizofrenie.

Po propuštění se několikrát dostala do konfliktů s policií a institucemi a žila v odcizení od většiny společnosti.

Poslední léta a odkaz

Zbytek života prožila v San Franciscu, často osamělá a bez stabilních vztahů. Zemřela 25. dubna 1988 ve věku pouhých 52 let. Necelý rok po smrti Andyho Warhola.

Dnes je Valerie Solanas často zmiňována v kontextu studií feminismu, kulturní teorie i uměleckých avantgardních směrů. Její hlas zůstává jedním z nejkontroverznějších, jaké 20. století přineslo.

Zdroje informací: ebsco.com; artnews.com a theguardian.com