Čas jen pro mě

Už jeho příchod na svět byl poznamenán zvláštní náhodou. Stephen William Hawking se narodil v britském Oxfordu 8. ledna 1942, a to přesně 300 let po smrti italského astrofyzika Galieo Galilea. Rodiče Isobel a Frank byli lékaři a pracovali ve výzkumném zdravotním ústavu v Londýně. Po Stephenovi se jim narodily ještě dvě dcery, Mary a Philippa. Čtvrté dítě, syna Edwarda, adoptovali.

Nekonvenční rodina

Okolí vnímalo rodinu Hawkingovu jako podivíny. Dům, v kterém bydleli, se jim rozpadal. Trhliny zakrývali knihami. U jídelního stolu při obědě či večeři spolu nekonverzovali a každý člen rodiny četl svou knihu. A když někam vyrazili, používali jako rodinný vůz starý londýnský taxík.

Škola malému Stephenovi moc nevoněla. Do školy chodil nerad, výsledky rozhodně neukazovaly na to, že tu vyrůstá budoucí génius. Stephena zajímaly pouze přírodní vědy. Spolužáci mu říkali „líný Einstein“. Už na střední škole se v rámci školního projektu zapojil do sestavení počítače.

Na přání otce začal studovat fyziku v Oxfordu. Zajímavé je, že učení věnoval průměrně jen hodinu denně! Víc času strávil ve veslařském klubu. Pak nastoupil na univerzitu v Cambridgi, kde se zapsal na kosmologii. Fascinovaly ho otázky vesmíru a zabýval se Einsteinou teorií relativity.

Láska na pozadí kruté diagnózy

V té době si uvědomoval, že začíná být nemotorný. Zavázat si tkaničky, to byl velký problém. Rodiče ho proto poslali na vyšetření na neurologii a v lednu 1963, ve svých jednadvaceti letech, si vyslechl nemilosrdný verdikt: má amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Prognóza byla špatná – před sebou měl podle doktorů dva roky života.

On sám později svou reakci na neúprosnou diagnózu zlehčoval. Přítelkyně Jane Wild, kterou poznal necelý rok předtím, však před sebou viděla mladého muže s těžkými depresemi. Byla to právě Jane, která ho z nich dokázala vyvést. Její optimismus dodával Stephenovi tolik potřebnou motivaci dokončit doktorské studium. Vzali se 14. července 1965 a postupně se jim narodily tři děti – Robert, Lucy a Timothy.

Studentka jazyků Jane naštěstí netušila, jak těžký život ji čeká. Stephenova matka ji do rodiny nepřijala a dávala jí najevo, že se k nim nehodí. Jane ale dokázala obdivuhodně skloubit péči o nemocného manžela a rodinu a zároveň získat doktorát ze španělské poezie.

Postupný útok nemoci

Stephen se intenzivně věnoval vědecké práci. Zabýval se především zákony fungování vesmíru, rozvinul Einsteinovu teorii relativity. Napsal kolem dvou set odborných i populárně-naučných knih.

Sice se nesplnila hrozba lékařů, že do dvou let po stanovení diagnózy zemře, ale nemoc pomalu paralyzovala jeho tělo. Nejprve mu ochrnuly ruce a nohy a už tři roky po svatbě, tedy roku 1968, se nemohl pohybovat bez invalidního vozíku.

Poté, co v roce 1985 onemocněl zápalem plic a musel podstoupit tracheotomii, ztratil hlas. Od té doby používal hlasový syntetizátor. Jeho celkový zdravotní stav se prudce zhoršil a Jane péči o nemocného manžela už nezvládala. Proto si musela najímat domácí ošetřovatelky.

Konec manželské idylky

Nepřetržitá služba ošetřovatelek připravila rodinu o soukromí. Již předtím manželství utrpělo trhliny. Jane se totiž zamilovala do ovdovělého Jonathana Jonese, kterého poznala v nedalekém kostele. Ona tam zpívala ve sboru, on hrál na varhany. Jejich vztah prý byl dlouho jen platonický a Stephen o něm věděl.

Stephen se pomalu stával celebritou. Jeho populárně vědecká kniha Stručná historie času, kde Hawking objasňuje laikům témata kosmu, velkého třesku a černých děr, se stala bestsellerem. Vystupoval v televizi, poskytoval rozhovory časopisům.

Stephena začala všude doprovázet jedna z ošetřovatelek – Elaine Mason. Roku 1990 se Stephen odstěhoval ze společného domu a začal žít s Elaine. Rozvod proběhl o pět let později. Krátce po něm se Stephen oženil s Elaine a Jane si vzala Johanthana.

Svazek s Elaine zřejmě nebyl dobrým rozhodnutím. Stephenovy děti Elaine obvinily ze záměrného ubližování. Údajně na otcově těle našly řezné rány a podlitiny. Přestože to Hawking popřel, s Elaine se nakonec roku 2006 rozvedl.

Oporou se pro něj kromě dětí opět stali Jane i s Jonathanem.

Stephen Hawking zemřel 14. března 2018 ve svém domě v Cambridge. Urna s jeho popelem je pohřbena ve Westminsteru v „dobré“ společnosti – mezi hroby Isaaka Newtona a Charlese Darwina.

Tip redakce

O pozoruhodném životě Stephena Hawkinga, jeho cestě za vědou i o pozadí vzniku jeho vědeckých a populárně naučných knih se můžete dočíst v knize Hawking. Bohatě ilustrovaná biografie zkoumá Hawkingovu práci, vysvětluje průlomové působení v oblasti kosmologie, od velkého třesku po černé díry, a líčí vzestupy i pády jeho mimořádného, někdy i bouřlivého života. 

Knihu Hawking, kterou napsal novinář a spisovatel Joel Levy, vydalo v roce 2019 nakladatelství Universum.