Čas jen pro mě

Tvrdohlavá dcera

Rosalind Elsie Franklin se narodila 25. července 1920 v londýnské židovské rodině. Její otec Ellis byl bankéř a matka Muriel pocházela z dobře situované rodiny obchodníků.

Už jako malá Rosalind prohlašovala, že chce být vědkyní. Když oznámila, že chce studovat přírodní vědy, otec z toho nadšený nebyl. Přesto si šla za svým. Na univerzitě v Cambridge patřila mezi nejlepší studenty. Jeden z jejích spolužáků o ní později řekl:

„Byla neuvěřitelně soustředěná. Jako by pro ni existovala jen práce.“

Během 2. světové války se věnovala výzkumu uhlí a karbonových struktur. Její práce byla tak kvalitní, že pomohla britskému průmyslu efektivněji využívat paliva. Později odjela do Paříže, kde se naučila metodu rentgenové krystalografie. Právě ta jí nakonec otevřela cestu k nejslavnějšímu objevu moderní biologie.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Christabel Pankhurstová : Bojovnice za práva žen plivla na policistu

Fotografie, která změnila dějiny

V roce 1951 začala pracovat na londýnské King’s College. Právě tam vznikla legendární „Photo 51“, rentgenový snímek DNA, který jasně naznačoval dvojitou šroubovici. Franklin byla posedlá přesností. Nechtěla zveřejnit závěry, dokud si nebude stoprocentně jistá. Jenže zatímco ona pečlivě ověřovala data, jiní jednali rychleji.

Její kolega Maurice Wilkins bez jejího vědomí ukázal snímek vědcům Jamesi Watsonovi a Francis Crickovi. Ti díky tomu sestavili slavný model DNA. V roce 1953 publikovali převratnou práci v časopise Nature a dějiny si jejich jména zapamatovaly mnohem výrazněji než jméno Rosalind Franklin.

Watson o ní později ve své knize psal velmi posměšně a nazýval ji za „Rosy“, přestože to nesnášela. Řada historiků i vědců později upozorňovala, že se k ní kolegové chovali sexisticky a její přínos zlehčovali.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Rita Levi-Montalcini (†103): Slavná lékařka a „matka“ neurologie nebyla nikdy zamilovaná

Milovnice britského humoru

Milovala cestování, dobré jídlo a díky několika letům stráveným v Paříži si oblíbila francouzskou kulturu i dlouhé večeře s přáteli. Byla známá svým suchým britským humorem a mezi blízkými působila mnohem uvolněněji, než jak ji často vykreslovali kolegové. Přestože si pečlivě střežila soukromí, měla řadu blízkých přátel a udržovala velmi dobré vztahy se svou rodinou.

Velkou vášní byly také hory. Pravidelně podnikala náročné túry do Alp, Skotska i Walesu a právě v přírodě nacházela únik od náročné vědecké práce. Nikdy se nevdala a neměla děti, což bylo v její době poměrně neobvyklé.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Gertrude Belle Elion (†81): Od majonézy k Nobelově ceně

Na muže neměla štěstí

Rosalind Franklin byla okouzlena svým francouzským mentorem Meringem, který měl manželku a milenku. Mering také přiznal, že ho uchvátila Franklinova „inteligence a krása“. Rosalind se údajně vyznala ze svých citůk Meringovi před druhou operací. Jeho rodina to později popřela.

Mering plakal, když ji navštívil, a po její smrti zničil všechny ​​dopisy, které mu psala.

Rosalind pravděpodobně měla vztah (údajně jen platonický) se svým bývalým doktorandem Donaldem Casparem. V roce 1956 ho navštívila v jeho domě v Coloradu po návratu později poznamenala, že Caspara „by mohla milovat, mohla by si ho vzít“. V dopise kamarádce Anne Sayreové (americká spisovatelka a autorka biografie o Rosalind Franklin) ho Rosalind popsala jako „ideálního partnera“.

Rakovina přišla příliš brzy

V roce 1956 jí lékaři diagnostikovali rakovinu vaječníků. Navzdory tomu dál pracovala téměř do poslední chvíle. Podstupovala náročnou léčbu, ale kolegům si stěžovala jen minimálně. Typické pro ni bylo, že i během nemoci řešila laboratorní výsledky a plánovala další výzkum.

Zemřela 16. dubna 1958 ve věku pouhých 37 let.

O čtyři roky později získali Watson, Crick a Wilkins Nobelovu cenu za objev struktury DNA. Nobelova cena se posmrtně neuděluje, a tak Rosalind Franklin zůstala stranou největšího ocenění, přestože bez její práce by pravděpodobně k objevu vůbec nedošlo.

Další zajímavosti ze života Rosalind Franklin

⇒ Výborně hrála kriket a milovala horskou turistiku.

⇒ Patřila mezi první ženy, které pracovaly v oboru rentgenové krystalografie na špičkové úrovni.

⇒ Její slavná „Photo 51“ je dnes jedním z nejslavnějších vědeckých snímků historie.

⇒ Nikdy nepřijala tradiční představu, že žena musí dát přednost rodině před kariérou.

⇒ Kolegové ji popisovali jako nesmírně precizní a zároveň tvrdohlavou.

⇒ Věnovala se nejen DNA, ale také výzkumu uhlí, grafitu a virů.

⇒ Zemřela velmi mladá, přesto po sobě zanechala práce, které zásadně ovlivnily genetiku i moderní medicínu.

Zdroje informací: rosalindfranklin.edu; biography.com a britannica.com