Čas jen pro mě

Jeho jméno už dnes zná asi jen starší generace, před půl stoletím však prodej jeho románů lámal rekordy a každá nová kniha byla očekávána s napětím. Vycházely i v socialistickém Československu, na každý z nich se stála legendární čtvrteční fronta a zdobily pak na čestném místě knihovny obývacích pokojů.

Těžké mládí

Arthur Hailey přišel na svět 5. dubna 1920 v anglickém Lutonu. Matka Elsie byla služebná, otec zemřel ještě před chlapcovým narozením. Složitou situaci Elsie vyřešila tak, že se provdala za staršího bratra mrtvého snoubence. Malý Arthur se dobře učil a miloval knihy. Nevlastní otec však neměl pochopení pro jeho zálibu v knihách a touhu studovat. Myslel si, že by měl být dělníkem v továrně jako on. 

Chlapec si raději našel práci jako poslíček na místním úřadě a zároveň se přihlásil do večerní školy na kurzy těsnopisu a psaní na stroji. Doufal, že se tím přiblíží svému snu, stát se redaktorem novin. Nedostatečné vzdělání však bylo velkou překážkou najít práci v některé z místních redakcí.

Válečný pilot

Zkusil se tedy ucházet o místo armádního pilota. I tady narazil na stejný problém –  neměl maturitní vysvědčení. Během druhé světové války se ale armáda potýkala s nedostatkem mužů a mladý Hailey dostal šanci. Po absolvování leteckého výcviku se stal důstojníkem britského letectva. 

Koncem války byl Hailey úředníkem na ministerstvu letecké dopravy. V té době se také pro kratší známosti oženil s Joan Fischwick a brzy se stal otcem tří synů – Rogera, Johna a Marka. Plat ministerského úředníka mladé rodině nestačil a byl příčinou manželských hádek. Nakonec se přestěhovali do Kanady, kde Arthur začal pracovat jako realitní agent. Rodinu sice uživil, ale práce ho ani trochu nebavila. Ve volných chvílích zkoušel psát a psaní se stalo jeho posedlostí. To se nelíbilo Joan, která mu tak dlouho vyčítala nezájem o rodinu, až od něj s dětmi odešla.

Splněný sen

O kousek blíž svému snu stát se novinářem byl Hailey v roce 1950, kdy dostal místo redaktora v podnikovém časopise Autobusová a nákladní doprava. Tam se seznámil se stenografkou Sheilou, která se brzy stala jeho druhou manželkou a matkou jeho dalších tří dětí – Jane, Stevena a Diane. Situace se opakovala: nová rodina i alimenty na syny z předchozího manželství stály moc peněz a plat redaktora nedosahoval žádné závratné výše. Pozice manažera spediční firmy přinášela slušný výdělek, ale nepřinášela žádnou radost a pocit uspokojení.

„Když se člověk rozhodne něco udělat, čas si vždycky nějak najde."

A přitom právě v této době razantně vstoupil do svět literatury. Později vyprávěl: „Cestou z Vancouveru do Toronta jsem v letadle přemýšlel, co by se stalo, kdyby se oběma pilotům udělalo špatně, otrávili by se například jídlem. Určitě by se mezi cestujícími našel třeba válečný pilot, který by letadlo zachránil." Po návratu domů okamžitě zkusil tento příběh literárně zpracovat. Po týdnu byl rukopis televizní hry Let do nebezpečí hotový. Hailey ho poslal televizní společnosti CBS, která hru koupila za 600 dolarů. V roce 1958 vyšel příběh i v knižní podobě. A objevil se nový úspěšný spisovatel!

Nový život

Arthur Hailey byl zakladatelem tvz. profesního románu. Pro knižní fajnšmekry pak jen líbivým a čtivým autorem knih bez literární hodnoty. Ani milovníci kvalitnější literatury mu nemohli upřít poctivost a pracovitost. Než začal psát, ponořil se do tajů té které profese. Zajímaly ho všechny informace, typy lidí, kteří tam pracují, jejich slovník, zábava... Realistické popisy atraktivního prostředí (hotelu, nemocnice, letiště...) byly vykresleny až s technickou přesností, napsány jednoduchým a srozumitelným jazykem a pokaždé doplněny mixem detektivního příběhu a milostné zápletky. 

Jedenáct románů, které za svůj život napsal, přinesly Haileymu slávu a milióny. Jeho rodině zajistily pohodlný život v daňovém ráji na Bahamách, kam se všichni přestěhovali.

Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů druhé poloviny 20. století a muž, který se nebál jít za svým snem, zemřel ve spánku na následky mozkové mrtvice 25. listopadu 2004.