Čas jen pro mě

Motivací změnit životosprávu a věnovat více času pohybu by nemělo být jen přání lépe vypadat v plavkách nebo se vejít do těch krásných šatů, které smutně visí v rohu šatníku už pátým rokem. Měli bychom především myslet na naše zdraví, srdce nevyjímaje. Onemocnění oběhové soustavy jsou totiž v Česku nejčastější příčinou úmrtí. 

• Dodržování léčby je základ Při starosti o zdraví našeho srdce nesmíme zapomínat na velice důležitý aspekt – dodržování léčby. Pokud nám lékař předepíše léky na vysoký krevní tlak nebo na vysokou hladinu cholesterolu, neberme jeho rady na lehkou váhu. Ačkoli zmíněná onemocnění nebolí, pokud neužíváme léky tak, jak máme, mohou si vybrat svou daň tím nejhorším způsobem.
• Na věku nezáleží Bylo by chybou se domnívat, že v riziku jsou pouze starší osoby. Nezdravý životní styl se podepisuje na všech generacích a není výjimkou, že se kardiovaskulární potíže objevují i kolem třicátého roku života. V několikanásobném riziku kardiovaskulárních příhod jsou pak ti, kteří trpí zároveň vysokým krevním tlakem i vysokou hladinou cholesterolu. 
• Zásah do jídelníčku Našemu zdraví neprospívá, pokud se musíme vláčet s kily navíc. S obezitou i nadváhou se pojí celá řada onemocnění, kardiovaskulární choroby nejsou výjimkou. Jak ideální hmotnosti docílit? Prvním krokem je úprava jídelníčku. Pro zdraví srdce je ideální středomořská kuchyně, obohacená o ořechy. Středomořský jídelníček se skládá z velkého množství ryb a mořských plodů, olivového oleje, zeleniny a ovoce. „Obecně by naše strava měla být pestrá a pokud možno pravidelná. Doporučuji zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny, celozrnné obilniny a celozrnné pečivo, méně tučné mléčné výrobky, ryby a libové maso,“ říká profesor MUDr. Richard Češka, předseda České internistické společnosti. Je třeba dávat pozor na nasycené tuky: máslo, sádlo, ztužené tuky, uzeniny, tučné maso. Rovněž je doporučováno nahradit sůl raději bylinkami a kořením.
• Hýbejte se! Hovoříme-li o změnách v jídelníčku, nelze proto opomenout ani pohyb. Pohybová aktivita jde ruku v ruce s úpravou jídelníčku po cestě vstříc zdravému srdci. Je doporučována alespoň půlhodina fyzické aktivity většinu dní v týdnu. Každý pohyb se počítá – není dobré nutit se do běhání, pokud nás nikdy nebavilo a pravděpodobně ani nikdy bavit nezačne. Alternativou je například svižnější chůze, plavání, jízda na kole. Trápí-li nás kila navíc, měli bychom si hlídat poměr energetického příjmu a výdeje. Prof. Češka připomíná, že zásadní je však náš celkový přístup: „Pokud se nedokážeme vzdát moučníku po nedělním obědě, svět se nezboří. Důležité je celkové zodpovědné chování ke svému zdraví.“
• Další nešvary a zlozvyky V zájmu ochrany našeho srdce je žádoucí zcela zanechat kouření a omezit konzumaci alkoholu, především destilátů. Zda škodí i střídmá konzumace vína či piva, je předmětem diskuzí mnoha odborníků. Obecně bychom měli v tomto ohledu zůstat spíše zdrženlivější. Mezi další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění se řadí rovněž stres, kterému bychom se měli pokud možno vyhýbat, případně kompenzovat jeho následky.

Na nebezpečí spojená s nedodržováním léčby kardiovaskulárních onemocnění a režimových opatření upozorňuje projekt Srdce v hlavě, kde je možné najít informace o rizicích onemocnění, o možnostech léčby i doporučená režimová opatření, tipy na správnou komunikaci s lékařem nebo například příběhy těch, kteří se potýkají se stejnými obtížemi.