Čas jen pro mě

Oranžová kořenová zelenina patří neodmyslitelně ke zdravému jídelníčku... Věděli jste ale, že ne vždy měla tuto barvu? Ve skutečnosti bývala žlutá nebo dokonce bílá! Mrkev k nám dorazila z Asie a v Evropě se začala hromadně pěstovat a šlechtit okolo 17. století. V roce 2012 pak vznikl Mezinárodní den mrkve, který je v České republice od roku 2014 každoročně pod patronátem očních klinik NeoVize.

Proč je mrkev zdravá?

Mrkev v sobě ukrývá celou řadu blahodárných účinků pro lidský organismus. Zvyšuje jeho odolnost díky podpoře imunitního systému, je přírodním lékem na průjem, posiluje srdce a cévy a pyšní se také antioxidačními účinky, bojuje proti zánětům a škodlivinám. Je proto součástí detoxikačních kúr, a jelikož obsahuje betakaroten, s chutí ji konzumují i lidé, kteří chtějí být krásně opálení. Tato látka totiž napomáhá bronzovému zbarvení pokožky. 

Když se řekne „mrkev“, většině lidí se ovšem vybaví souvislost se zdravým zrakem. „Jez hodně mrkve, budeš mít zdravé oči,“ slýchávali jsme už od mateřské školky. A na každém šprochu je pravdy trochu! 

„Mrkev je bohatá na vitamin A, který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantin a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici) nebo nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Pozor na mýty! Jíst mrkev nestačí...

Zrak je nejdůležitějším smyslovým orgánem, protože jím vnímáme až 80 % vjemů ze svého okolí. Zachovat si jeho ostrost je proto pro kvalitu života nezbytné! Mrkev sice jeho zdraví do jisté míry napomáhá, ovšem jen samotná konzumace této kořenové zeleniny nestačí.

„Hodně lidí se mylně domnívá, že když budou jíst hodně mrkve, brýle nebudou potřebovat. Bohužel to však nefunguje tak, že když schroupete každý večer jednu nebo dvě mrkve, udržíte si ostrý zrak až do stáří,“ uvádí častý mýtus na pravou míru docentka Skorkovská.

Dioptrickou vadu vám bohužel mrkev nevyléčí, i kdybyste ji jedli celý den. Kromě správné výživy je tu i řada dalších aspektů, které mají na váš zrak důležitý vliv: neprospívá mu například časté hledění na krátkou vzdálenost, zvláště pokud ostříte do elektronických zařízení jako je mobil, tablet či monitor. Během práce s počítačem dělejte přestávky! Důležité je také chránit zrak před úrazy (například ochrannými brýlemi při kutilských pracích či sportu) i škodlivým UV zářením (kvalitními slunečními brýlemi s ochrannou hodnotou UV 400). 

... a prohlídku na očním nenahradí!

Alfou a omegou zdravých očí jsou ovšem pravidelné prohlídky u očního lékaře, který po vyšetření správně stanoví případnou korekci zraku, anebo může odhalit závažná oční onemocnění, jež jsou pro pacienty zpočátku bezpříznaková (např. zelený zákal).

„O zrak se musíme starat ve spolupráci s očním lékařem a na pravidelné preventivní prohlídky chodit alespoň jednou za dva roky, po čtyřicítce častěji,“ upozorňuje primářka Skorkovská. Pravidelnost očních prohlídek by měla být samozřejmou součástí prevence již od útlého dětství, protože právě v období vývoje lze odhalit oční vady, které jsou v dospělosti neléčitelné.

 „Preventivní kontrola zraku u dětí, pokud se nevyskytují žádné potíže, by měla probíhat jednou za rok. V případě podezření na oční vadu nebo sklony k šilhání je doporučena návštěva dětského očního specialisty jednou za půl roku. Jakmile je u dítěte vada tupozrakosti, příp. šilhání, objevena, nejčastěji probíhá návštěva očního lékaře jednou za tři měsíce. Ovšem rozhodující slovo má v tomto případě lékař a ten určuje četnost kontrolních vyšetření i případného očního cvičení,“ říká MUDr. Teplanová z Dětského očního centra Kukátko. 

Špatný zrak přináší další komplikace

Pokud špatně vidíte, přináší to celou řadu potíží. Hrozí například zvýšené riziko úrazů, v případě řidičů dokonce život ohrožující nebezpečí jak pro samotného šoféra, tak pro ostatní účastníky silničního provozu. Nesprávně zvolené dioptrie mohou navíc působit bolesti hlavy, únavu, nesoustředění... Obvykle se dioptrické vady korigují brýlemi, ty jsou ovšem v mnoha ohledech nepraktické. Komplikace způsobují při sportu či aktivním způsobu života, kdy hrozí jejich rozbití. V současné době navíc nositelům brýlí vadí nošení roušky a respirátorů, kdy dochází k mlžení skel a špatnému vidění.

Čočky nejsou řešení

Další možnost korekce zraku představují kontaktní čočky, ale oční lékařky varují, že jejich nošení často provázejí nejrůznější obtíže, jako jsou suché či podrážděné oči, riziko zánětu při špatné manipulaci nebo hygieně.

„Já osobně jsem odpůrce kontaktních čoček, protože lidé si neuvědomují, jak je to rizikové a nebezpečné. Lidé nosící čočky mají výrazně vyšší riziko vředu rohovky,“ upozorňuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha a dodává, že nejlepší variantou je odstranění oční vady za pomoci laserové operace, která dává lidem s krátkozrakostí, dalekozrakostí i astigmatismem šanci užívat si života bez omezení a kompromisů. Podle průzkumu očních klinik NeoVize zažívá po zákroku pozitivní změny v životě 94 % pacientů. 85 % z nich cítí pozitivní změny v osobním životě, 84 % pacientů má díky novému zraku vyšší sebevědomí a víc si věří.

Tip redakce

Mrkvové smoothie

Do mixéru dejte oloupané a na kolečka nakrájené 2 mrkve, 2 banány a 1 pomeranč. Nařeďte trochou vody, dle chuti můžete přidat také lžičku limetkové šťávy, skořici a případně dosladit trochou medu či třtinového cukru. Mixujte do krémové konzistence, přelijte do sklenice a dozdobte plátkem pomeranče.