Čas jen pro mě

Na přelomu 60. a 70. let terorizoval severní Kalifornii kombinací hrůzných vražd a bizarních veřejných dopisů plných výhrůžek. Jeho totožnost zajímá kriminalisty více než pět desetiletí. Oficiálně bylo potvrzeno, že spáchal pět vražd a stojí za dvěma nezdařenými pokusy o vraždu. Zodiac v dopisech naznačil, že zabil nejméně 37 obětí.

Záhadné vraždy

V úterý 4. června 1963 se osmnáctiletý Robert Domingos a jeho o rok mladší přítelkyně Linda Edwardsová vypravili na pláž v blízkosti státního parku Gaviota. Když se nevrátili domů, Robertův otec se je vydal ve středu ráno hledat. Nalezl jejich těla svázaná provazem uvnitř rozpadající se plážové chatky. Robert měl jedenáct střelných ran, Linda byla postřelena devětkrát. Vyšetřování nikam nevedlo. Až o několik let později kriminalisté objevili, že mladí milenci byli zastřeleni stejnou zbraní jako další oběti vraha zvaného Zodiac – Winchester Western Super X ráže 0,22.

Osmnáctiletá Cheri Josephine Batesová žila se svým otcem v kalifornském Riverside, kde studovala na Riverside City Collage. 30. října 1966 nechala doma lístek: „Tati, šla jsem do knihovny.“ Druhý den bylo její auto nalezeno na parkovišti knihovny, tělo Cheri ubodané k smrti se našlo poblíž mezi domy. Nebyla sexuálně zneužita ani oloupena. Měsíc po vraždě dorazil do místních novin dopis od vraha: „Slečna Batesová byla hloupá,“ stálo v něm. „Šla na porážku jako jehně.“ A na konci byl vzkaz: „Nejsem nemocný. Jsem blázen.“

Na jaře následujícího roku noviny dostaly další dopis. Vrah v něm znovu píše, že Cheri musela umřít. „A bude jich víc,“ bylo v něm. Pachatel se podepsal symbolem, který připomínal písmeno Z. Odtud přezdívka Zodiac. Policie se zaměřila na Cherina bývalého partnera, pak vyloučila jeho podezření. Dál se nedostala.

Tak vypadaly dopisy a podpis vraha. (zdroj: Wikimedia Commons)

Šílené vraždění pokračuje

Bylo pár dnů před Vánocemi. Párek čerstvě zamilovaných studentů, šestnáctiletá Betty Lou Jensenová a sedmnáctiletý David Faraday, spolu poprvé 20. prosince 1968 vyrazili na rande. Rodičům slíbili, že budou doma do 23 hodin. Zhruba tou dobou byli nalezeni náhodným řidičem u silnice – oba byli zastřeleni a leželi vedle Davidova auta. Podle balistického šetření je zabily rány z Winchester Western Super X ráže 0,22. Vyšetřovatelé se přiklonili k názoru, že teenageři byli zavražděni náhodně neznámým pachatelem.

Dvaadvacetiletá servírka místní restaurace ve Vallejo, Darlene Ferrinová, byla v autě s přítelem Michalem Mageauaou. Kolem půlnoci 4. července 1969 vedle nich zastavilo auto, řidič vystoupil a vystřelil na dvojici. Druhý den na místní policejní stanici zazvonil telefon. Muž na druhém konci tichým a monotónním hlasem řekl: „Chci nahlásit vraždu.“ A podrobně popsal, kde mrtvé najít. Na závěr řekl: „Minulý rok jsem ty děti (Betty a Davida – pozn. red.) taky zabil já.“ Darlene při převozu do nemocnice zemřela. Michael byl těžce zraněn, ale přežil. Nebyl však schopný vraha popsat.

Šifrované dopisy s výhrůžkami

Pak začaly chodit dopisy do různých redakcí. Pachatel v nich podrobně popisoval vraždy. Některé byly šifrované. V jednom z nich pohrozil, že bude zabíjet znovu, pokud noviny nezveřejní šifrovaný text, který obsahoval slova: „Rád zabíjím lidi, protože je to tak zábavné!“ 

Jeden ze šifrovaných dopisů. (zdroj: Wikimedia Commons)

Následovaly bohužel další vraždy. 27. září 1969 vysokoškolští studenti Bryan Hartnell a Cecelia Shepardová relaxovali u břehů jezera Berryessa, když se najednou vedle nich objevil muž s pistolí v ruce. Na sobě měl bundu s kapucí a s bílým křížem na hrudníku. Oznámil jim, že utekl z vězení a potřebuje peníze a auto, aby mohl utéct do Mexika. Pomocí předem připravených plastových šňůrek svázal mladým lidem zápěstí. Bez varování pak velkým nožem šestkrát bodl Bryana a desetkrát Cecelii. Na dveře jejich auta nakreslil překřížený kruh s daty předchozích útoků. Pak zavolal na policii a popsal jim místo činu. „Já jsem ten, kdo to udělal,“ řekl. Cecelia zemřela po dvou dnech, Bryan přežil.

Osmadvacetiletého taxikáře Paula Stinea v San Franciscu zastřelil pasažér. Na základě informací náhodných svědků se konečně podařilo nakreslit pravděpodobnou podobu pachatele.

Pravděpodobná tvář vraha zvaného Zodiac. (zdroj: Wikimedia Commons)

Do redakcí různých kalifornských novin dál přicházely někdy šifrované, někdy jen ručně psané dopisy od vraha. Vysmíval se v nich policii, že ho není schopná najít. Také vyhrožoval postřílením dětí ve školním autobuse, pokud dopisy nebudou zveřejněny. Do jedné z obálek Zodiac vložil kus košile potřísněné krví mrtvého taxikáře Paula. 

Kriminalisté pospojovali různé nevyřešené případy a intenzivně po vrahovi pátrali. Vyslechli spoustu podezřelých, ale bezúspěšně. Poslední vražda, ke které se Zodiac přihlásil, se stala v roce 1971. Šlo o pětadvacetiletou ženu Donnu Lassovou. V roce 1974 dostaly redakce poslední dopis. Pak se po neznámém muži doslova slehla zem. Čas od času se objevily údajně nové informace v novinách, policie prověřila spoustu udání, na motivy tohoto případu byl natočen film Drsný Harry s Clintem Eastwoodem v hlavní roli.

V roce 2004 policie případ uzavřela, ale v roce 2018 ho opět otevřela. Dnešní techniky odhalování zločinů podle DNA jsou mnohem dokonalejší než dřív, proto se jim podařilo odebrat vzorek ze známek nalepených na dopisech. Opět bez výsledku.

Zdálo se, že Zodiac bude navždy patřit mezi tzv. kriminalistické pomníčky. Tři nadšenci však nedávno rozluštili jednu ze šifem. „Doufám, že se mým stopováním bavíte. Nebojím se plynových komor, protože mě to jen pošle dříve zpět do ráje. Teď už mám dostatek otroků, kteří tam pro mě budou pracovat,“ stojí v dopise. Správnost potvrdili i vyšetřovatelé FBI.  Pokud se podaří vyluštit i další šifry, třeba se pozůstalí i veřejnost brzy dozví, kdo byl Zodiac.