Čas jen pro mě

Odešla na pouť a nevrátila se

Marie Klímová pocházela z Horní Věžnice, malé vesnice několik kilometrů od Polné. Byla dcerou domkáře Františka Klímy a jeho manželky Anny, rozené Mühlfeitové. Rodina žila v domě číslo 32 a hlásila se ke katolické víře. Stejně jako mnoho dívek z chudších venkovských rodin musela Marie pracovat ve službě.

V létě roku 1898 jí bylo třiadvacet let. V neděli 17. července 1898 se vydala do Polné na ranní mši. Podle svědeckých výpovědí chtěla potom pokračovat na pouť do nedaleké Zhoře, kde se měla setkat se svým známým, snad i nápadníkem, jehož prameny uvádějí pod příjmením Čumil.

Kolem desáté hodiny dopoledne Marii u horní brány v Polné potkal stárek Burda z panského mlýna. Zeptal se jí, kam jde, a dívka odpověděla, že na pouť. Bylo to zřejmě naposledy, kdy ji někdo spolehlivě viděl živou.

Když se nevrátila do služby, její zaměstnavatel oznámil zmizení četníkům. Pátrání však nepřineslo žádný výsledek. Objevila se domněnka, že Marie odešla za prací do Vídně, kam v té době mířilo mnoho mladých lidí z českého venkova. Případ postupně utichl.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Záhada Eszter Solymosiové: Zmizení, které rozpoutalo nenávist

Hrůzný nález v lese

Dne 27. října 1898, více než tři měsíce po Mariině zmizení, procházel panský hajný František Chalupa lesem Mršník severně od Polné. V hustém porostu nalezl značně rozložené ženské ostatky.

Tělo leželo v neobvyklé poloze, paže byly roztažené a z oděvu zůstaly pouze potrhané kusy látky. Některé dobové zprávy uváděly, že hlava byla oddělena od trupu. Kvůli pokročilému rozkladu však nebylo možné bezpečně určit, zda šlo o následek násilí, působení zvěře nebo přirozeného rozpadu těla.

Podle vlasů, tělesné stavby a zbytků šatů byly ostatky označeny za tělo Marie Klímové. Ani totožnost ovšem nebyla potvrzena způsobem, který bychom dnes považovali za nezpochybnitelný. Tehdejší kriminalistika ještě neznala analýzu DNA a soudní lékaři nedokázali určit ani přesnou příčinu smrti.

Nebylo tedy spolehlivě prokázáno, zda byla Marie zavražděna, zemřela nešťastnou náhodou, nebo si vzala život. Přesto se o nálezu začalo mluvit jako o vraždě.

Tip na napínavou knihu

Nervydrásající novinka od královny psychothrillerů s nečekanými zvraty. Bryden a Sam Frostovi mají skvělá zaměstnání, stylový byt v luxusním komplexu, rodinu a přátele, kteří je podporují, a milovanou dceru. Dokonalý život pro dokonalý pár. Pak Samovi v kanceláři zazvoní telefon. Bryden, která ten den pracovala z domova, nevyzvedla jejich Claru ze školky. Když se Sam vrátí domů s dcerkou, najde v podzemní garáži auto své ženy. Nahoře v bytě zůstal její notebook, kabelka i telefon. Jen po Bryden se slehla zem. Jak mohla takhle zmizet? S každou uplynulou minutou – a jak se kolem nich šíří otázky – se vztah Frostových jeví o něco méně dokonalý, jejich byt méně bezpečný a jejich nejbližší už ne tak spolehliví...Případ se znovu otevřel... (Vydává nakladatelství Kalibr.)

Připomněla to až vražda Anežky Hrůzové

Smrt neznámé služebné by pravděpodobně zůstala zapomenuta, kdyby nebyla 29. března 1899 v lese Březina na opačné straně Polné zavražděna devatenáctiletá Anežka Hrůzová. Z činu byl obviněn dvaadvacetiletý židovský mladík Leopold Hilsner.

Proces doprovázela protižidovská kampaň a pověra o takzvané rituální vraždě. Hilsner byl v září 1899 v Kutné Hoře odsouzen k smrti za spoluúčast na vraždě Anežky. Rozsudek byl v dubnu následujícího roku zrušen a nařízeno nové projednání.

Před druhým procesem si vyšetřovatelé vzpomněli také na Marii Klímovou. Objevili se svědci, kteří s odstupem více než dvou let tvrdili, že ji viděli v Hilsnerově společnosti. Jejich výpovědi se postupně měnily a zpřesňovaly, přímý důkaz však chyběl. Nebyla prokázána Hilsnerova známost s Marií, jeho přítomnost na místě ani samotná vražda.

Přesto jej písecká porota v listopadu 1900 uznala vinným také v případu Marie Klímové. Hilsner dostal podruhé trest smrti, který císař František Josef I. v červnu 1901 změnil na doživotní žalář. V roce 1918 byl propuštěn na základě milosti, nikdy však nebyl soudně rehabilitován.

Tajemství lesa Mršník

Co se Marii Klímové skutečně stalo, nevíme. Mohla být obětí neznámého násilníka, ale stejně tak nelze vyloučit nehodu nebo dobrovolný odchod ze života. Neexistuje ani důkaz, že její smrt souvisela s případem Anežky Hrůzové.

Příběh Marie je proto nejen kriminální záhadou, ale také připomínkou doby, kdy chudá služebná snadno zmizela z veřejného zájmu. Když se její jméno po dvou letech znovu objevilo, nebylo to kvůli snaze zjistit pravdu o jejím osudu. Stalo se součástí procesu, v němž předsudky a společenská atmosféra často vážily více než důkazy.

Zdroje informací: Židovské muzeum v Praze; Město Polná ; ČT24; Český rozhlas; Jiří Kovtun: Tajuplná vražda: Případ Leopolda Hilsnera, Sefer, Praha 1994 a Bohumil Černý: Justiční omyl: Hilsneriáda, Magnet-Press, Praha 1990