Čas jen pro mě

Jak už to tak u budoucích vrahů bývá, i Peter Kürten pocházel ze sociálně narušené rodiny. Narodil se 26. května 1883 jako třetí z celkem 13 dětí v Mülheimu nad Rýnem. Od dětství byl svědkem toho, jak otec-alkoholik znásilňuje matku, a všechny děti musely povinně přihlížet. Za znásilnění vlastní dcery, Peterovy sestry, pak otec putoval na tři roky do vězení.

Devítiletý vrah

Tyto smutné události navždy ovlivnily psychiku a myšlení mladého Petera. Už v osmi letech se potkal s místním sexuálním deviantem, který ho „naučil“, jak se ukájet na psech.

V devíti spáchal první vraždu. Jednoho ze svých kamarádů shodil z voru do Rýna. Když ho chtěl další chlapec zachránit, potopil pod vodu oba. K tomuto zločinu se však přiznal až po mnoha letech.

Když se rodina přestěhovala do Düsseldorfu, byl mladík už v 11 letech zavřen do polepšovny za krádeže a žhářství.

Policejní fotografie Petera Kürtena (zdroj: Wikimedia Commons)

Za mřížemi jako doma

Polepšovna ho „nepolepšila“, právě naopak. Ukájel se například na ovcích, které pro svůj lepší prožitek bodal, aby viděl téci krev. Vzrušovalo ho podříznout hrdlo labutím a vypít jejich krev. Později zapálil dům a oheň sledoval schovaný v křoví, kde masturboval. Do „opravdického“ vězení nastoupil jako zkušený zloděj už v 15 letech.

Od mučení zvířat se dostal k mučení lidí. První vraždu, která mu byla později prokázána, spáchal v roce 1913. Vloupal se do hospody v Kolíně nad Rýnem, kde spala teprve desetiletá Christine Klein. Znásilnil ji a ubodal nůžkami. Na místě zapomněl kapesník s iniciálami P. K., takže policie nejprve poslala za katr dívenčina otce Petera Kleina, pak podezírala jejího strýce Ottu. Ten zemřel v průběhu první světové války, aniž ho někdo podezření zbavil. Petera Kürtena nikdo nepodezíral.

Tichý a bohabojný muž

Kürten ale stejně skončil na dalších 8 let za mřížemi, a to za loupežná přepadení. Propuštěn byl v roce 1921, kdy se dokonce oženil. S manželkou Auguste žili v Altenbergu. Našel si práci v místní továrně a angažoval se v odborech. Chodil vždy dobře oblečený a upravený, měl příjemné a zdvořilé vystupování. Pravidelně se účastnil také bohoslužeb. Jen Auguste tušila, že s jejím mužem není něco v pořádku, ale bála se ho.

Kürten znásilnil několik dívek, dopustil se i dalších žhářství, ale do hledáčku policie se nedostal. Série vražedných útoků nastala v průběhu roku 1929. Mezi únorem a listopadem tento šílenec zavraždil minimálně osm lidí, mezi nimi byli invalidní muž, ženy různého věku i osmiletá dívka.

Náhodné dopadení

Vraždy neměly úplně stejný rukopis, proto je policie nedávala do souvislostí! Některé oběti byly utlučeny kladivem, jiné ubodány nůžkami.

Dopaden byl náhodou. U nádraží sledoval mladou dělnici z místní továrny Marii Butlies, dovlekl ji domů a znásilnil. Dívce se pak podařilo utéct a pachatele popsala.

Zatčen byl 24. května 1930. Nekladl žádný odpor. Obviněn byl celkem z 11 vražd, podle některých zdrojů jich mohlo být až 79! Odborníci neprokázali, že by Kürten trpěl nějakou duševní poruchou, „pouze“ mu objevili sklony k sadismu. Jako plně odpovědný za své činy byl odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 1. července 1931.

Auguste, která nic netušila a myslela si, že je jí manžel „jen“ nevěrný, se zhroutila. Na nějakou dobu skončila v psychiatrické léčebně. Pak se rozvedla, přijala nové jméno a odstěhovala do Lipska.