Čas jen pro mě

Naposledy byla tato dvaadvacetiletá brunetka viděna 9. ledna 1947 v hale hotelu Biltmore v centru Los Angeles. Zaměstnanci hotelu Biltmore si vzpomněli, že ji viděli ve vestibulu telefonovat. Jen málo lidí si jí tehdy všimlo, nebyla přece nijak známá! To se ale změnilo o týden později, kdy byla nalezena její mrtvola. Celá Amerika pak mluvila o Elizabeth Short. Novináři jí ihned vymysleli přezdívku Černá Dahlia, a to podle filmu Blue Dahlia, který v té době zrovna běžel v kinech, a pro její zálibu v černé barvě.

Poslední fotka Elizabeth Short. (zdroj: Wikimedia Commons)

To není figurína!

Ráno 15. ledna 1947 šla Betty Bersinger na procházku s tříletou dcerkou do Leimert Parku v Los Angeles. Tam uviděla – jak původně myslela – pohozenou rozpůlenou figurínu z obchodu. Když přišla blíž, zůstala v šoku: Nebyla to figurína, ale mrtvola mladé ženy. A hrůzně zohavená!

V pase byla rozpůlená, vnitřní orgány byly vyříznuty, střeva zastrčena pod hýždě, jedna prsní bradavka uřezána. Ústa zůstala rozříznuta tak, že to vypadalo, jako by se smála od ucha k uchu… Kriminalisté později zjistili, že před smrtí byla mladá žena brutálně mučena.

Otec vstal z mrtvých

Narodila se 24. července 1924 v Bostonu jako třetí z pěti dcer Phoebe a Clea Shortových. Otec Cleo podnikal – budoval menší golfová hřiště. V době krize však zkrachoval, přišel o všechny peníze a v roce 1930 bylo jeho auto nalezeno opuštěné na mostě v Charlestownu. Phoebe usoudila, že spáchal sebevraždu skokem do řeky.

Přestěhovala se do malého bytu v Medfordu a snažila se uživit pět dcer z platu účetní. Elizabeth škola nebavila a musela ji opustit ještě před maturitou.

V té době, koncem roku 1942, přišel rodině omluvný dopis od domněle mrtvého otce! Prchl do Kalifornie, kde začal nový život a pracoval v jedné loděnici. Osmnáctiletá Elisabeth se za ním ještě téhož roku odstěhovala.

Dlouhá léta přerušený vztah mezi otcem a dcerou se nepodařilo navázat. Každý z nich měl jiné představy o životě. Otec měl takové pro ni zcela „přízemní“, protože chtěl, aby dostudovala a aby se starala o domácnost.

Lov vhodných mužů

Elizabeth se po pár měsících od Clea odstěhovala a našla si práci na místní vojenské základně jako prodavačka, pak se přestěhovala do Santa Barbary. Tam ale byla v září 1943 jako nezletilá zatčena v místním baru (v Americe se smí pít alkohol až od 21 let – pozn. aut).

Úřady ji poslaly k matce do Medfordu, ale tam se ukazovala jen sporadicky, žila na Floridě, pak opět v Kalifornii. Jejím snem bylo stát se herečkou. Pracovala jako servírka a přespávala v pronajaté místnosti v blízkosti Hollywoodského bulváru. Měla několik známostí, jedním z nich byl major letectva Matthew Gordon, který zemřel v srpnu 1945 při havárii letadla. Další byl opět letec, poručík Joseph Fickling.

Využívala své půvabné tváře a nechávala se zvát movitými muži do restaurací a nočních klubů. Ulovit toho správného člověka, který jí pomůže dostat se k filmu, se však nedařilo.

Dlouhé vyšetřování

Po několika dnech byla pár kilometrů od místa nálezu mrtvé dívky objevena v blízkosti benzinové pumpy i její kabelka. Do případu nevnesla nic nového.

Policie vyslechla víc než sto padesát mužů. Mezi nimi byl majitel nočního klubu Mark Hansen, který prý dělal Elizabeth sexuální návrhy. Mezi podezřelé se dostal i oskarový režisér Orson Welles nebo tehdy populární folkový zpěvák Woody Guthrie.

Spekulovalo se, že Elizabeth byla lesbička a že za její smrtí stojí někdo z místní homosexuální komunity. Ale i toto podezření se nepotvrdilo. I když se při pitvě zjistilo, že měla vrozenou vadu vaginy, takže nemohla být nikdy schopna normálního pohlavního styku!

Vraždil Leslie Dillo?

Vyšetřovatelé také pracovali s verzí, že vrahem by mohl být Leslie Dillo, muž, který pracoval pro již zmíněného Hansena. Údajně se zmínil o detailech, které mohl znát jen vrah. Za vraždou mohl stát Hansen a Dillo mohl být jen vykonavatelem této špinavé „práce“. Hansen a Dillo však měli dobré kontakty na policii a jejich vyšetřování bylo po roce zastaveno.

Zajímavé je, že v průběhu let se objevilo mnoho udání a označení vraha. Stejně tak různá přiznání k vraždě od psychicky vyšinutých jedinců.

Smrt mladé dívky inspirovala i filmaře k natočení filmu. Ironií osudu se dívka nakonec na filmové plátno dostala. Ale úplně jinak, než si přála.