Čas jen pro mě

Bylo 22. června 1954 krátce po 15. hodině. Další ze šedivých zimních dnů v novozélandském městě Christchurch. K malému bistru s občerstvením na okraji Victoria parku běžely dvě dívky, kterým z rukou kapala krev! „Maminka, maminka!“ křičela ta menší a zavalitější. – „Je celá od krve!“ vzlykala druhá.

Jedna přes druhou hystericky vysvětlovaly majitelce kiosku Agnes, že Paulinina matka Honorah upadla v parku a udeřila se do hlavy. Přivolaná police na těle mrtvé ženy našla tržené rány, které rozhodně neodpovídaly náhodnému pádu. Brzy v blízkosti objevili také vražednou zbraň – cihlu zabalenou do staré punčochy. Příběh o smrtelném úraze dostal trhliny…

Kdo byly Juliet a Pauline?

Juliet Marion Hulme se narodila 28. října 1938 v Londýně. Když onemocněla tuberkulózou, rodiče ji poslali nejprve do Karibiku a pak do Jižní Afriky. Teprve ve třinácti letech se vrátila domů. Ne však do Anglie, ale na Nový Zéland, kde její otec přijal místo rektora Canterburské univerzity.

Juliet v době zatčení. (zdroj: murderpedia.org)

Dlouhé odloučení se podepsalo na Julietiných vztazích s rodinou. Zřejmě i proto se dívka tolik sblížila se spolužačkou Pauline. Vytvořily si svůj zvláštní svět a vymýšlely a zapisovaly si různé příběhy.

Pauline se narodila 26. května 1936 na Novém Zélandu a byla dcerou obchodníka s rybami Herberta Riepera. On i partnerka a matka jeho tří dětí Honorah Parker se znepokojením sledovali intenzivní – podle nich abnormální a nezdravé – přátelství Pauline s Juliet. Dokonce objednali dívku na lékařské vyšetření, protože měli podezření na v té době společensky nepřijatelnou homosexualitu.

Pauline v době zatčení. (zdroj: murderpedia.org)

Chceme zůstat spolu!

Julietina matka Hilda Marion navázala vztah s Walterem Perrym, který přijel obchodně na Nový Zéland. Hulmeovi mu po nějaké době nabídli, aby se nastěhoval do jejich velkého domu. Netrvalo dlouho a Henry Hulme zjistil, že manželka má poměr s jejich hostem. Během rozvodového řízení se Hulmeovi dohodli, že dceru pošlou k příbuzným do Jižní Afriky.

Obě dívky hystericky prožívaly, že budou odloučeny. Juliet dokonce vymyslela, že by s ní mohla Pauline jet do Afriky. Doma to ještě nestihla probrat, ale Pauline se pochlubila mamince. Ta nápad rázně zamítla!

Začaly tedy přemýšlet, co teď. Rozhodly se zbavit pro ně největší překážky – tedy Honorah. Ve svém deníku se 23. února 1954 Pauline zamýšlela nad tím, proč „…by matka nemohla zemřít? Desítky, tisíce lidí umírají…“

O dva měsíce později napsala: „Hněv proti matce ve mně vře, protože ona je hlavní překážkou na mé cestě.“  

Phoebe Campbellová: Chladnokrevná žena

„Den šťastné události“

22. července je v deníčku velkými tiskacími písmeny krátká zpráva. „DEN ŠŤASTNÉ UDÁLOSTI.“

Šlo o den, kdy se dívky po dlouhých plánech rozhodly Honorah zabít. Společně s Honorah vyrazily na procházku do Viktoriina parku. Juliet schválně upustila růžový kamínek, který upoutal ženinu pozornost. Jakmile se sklonila, Pauline ji prudce uhodila do hlavy připravenou cihlou zabalenou v punčoše. Pak ji dívky pro jistotu udeřily ještě několikrát.

Spadla klec

Policie je zadržela za několik dní. Soudní líčení bylo soustem po bulvár, který šířil spekulace o šílenství dívek a o jejich údajně lesbickém vztahu. Obě dvě však později lesbický vztah vyvrátily. Rozsudek padl 28. srpna 1954. Žalobce Brown lakonicky ukončil svou řeč větou:

„Tyto dívky nejsou nevyléčitelně šílené, jsou nevyléčitelně špatné.“

Obviněné dívky se po celou dobu usmívaly a s úsměvem přijaly i rozsudek o své vině. Jako mladistvé putovaly za mříže na dvacet pět let (kdyby byly dospělé, mohly být odsouzeny i k trestu smrti), každá do jiného vězení.

Horor v Amityville: Skutečné pozadí jednoho z nejznámějších hororů

Z Juliet se stala spisovatelka...

Překvapivě byly propuštěny už po pěti letech, údajně pod podmínkou, že se nesmějí setkat. Juliet se vrátila do Velké Británie a nějakou dobu pracovala jako letuška. Změnila si jméno na Anne Perry. Nikdy se nevdala, děti nemá.

V roce 1979 vydala kriminální román The Cater Street Hangman (Oběšenec z Cater Street) umístěný do viktoriánské Anglie. V psaní pokračuje dodnes, každý rok napíše aspoň dvě detektivky, poslední je z letošního roku Death with a Double Edge (Smrt s dvojitým ostřím). Teprve v roce 1994 novináři odhalili, že pod jménem úspěšné spisovatelky se skrývá Juliet!

...z Pauline jezdecká instruktorka 

Pauline během výkonu trestu korespondenčně složila maturitu. Po propuštění žila s novou identitou jako Hilary Nathan. V roce 1964 absolvovala Univerzitu v Aucklandu a asi rok pracovala v knihovně.

Také opustila Nový Zéland a přestěhovala se do Anglie. V hrabství Kent provozovala jezdeckou školu pro děti. Žije sama a zůstala v kontaktu se starší sestrou Wendy a její rodinou. I její pravá totožnost vyšla najevo až po mnoha letech.

Na motivy tohoto hrozného příběhu byl v roce 1994 natočen film Heavenly Creatues (Nebeská stvoření).

Zdroj infromací: murderpedia.org