Čas jen pro mě

Bohatí Schenkovi patřili mezi tzv. lepší rodiny. Vždyť otec byl okresním soudcem v Českém Těšíně! 11. února 1849 se jim narodil syn Hugo. Jak se v těchto kruzích slušelo, byl mladík později poslán do dělostřelecké školy. Kariéra důstojníka mu však nevoněla.

Lhář a podvodník

Hugo byl od dětství trochu lhář a podvodník a rád si vymýšlel různé příběhy. Pohledný, vysoký a dobře vychovaný muž s knírkem hovořil plynně několika jazyky a choval se jako dokonalý gentleman. Svoji kriminální „kariéru“ zahájil tím, že v 21 letech předstíral, že je princ Boleslaw Winopolský. Údajně ho pronásledovaly zabijácké oddíly, které si na něj najal ruský car!

Hugo Schenk. (zdroj: murderpedia.org)

Na šlechtickou identitu lehce získal hned několik vdavekchtivých žen v Olomouci a v Resenburgu v Dolním Rakousku, od kterých se pokusil získat jejich věno. Za to i za další finanční podvody si šel podle rozsudku v roce 1870 sednout na pět let na Mírov. Po dvou letech byl podmínečně propuštěn.

V podvodech pak vesele pokračoval dál a roku 1882 opět putoval na dva roky za mříže, tentokrát do rakouského Steinu. Tam se spřátelil s Karlem Schlossarkem, který byl vězněn za krádeže. Jakmile se dostali ven, společně vymysleli ďábelský plán.

Nešťastná Josefina

Prostřednictvím inzerátu se Hugo seznámil se služebnou Josefinou Timal. Představil se jí jako železniční inženýr Hermann Siegel z Krakova. Čtyřiatřicetiletá Josefina nemohla uvěřit, že se na ni usmálo takové štěstí! Dala výpověď, sbalila si všechny své cennosti a vkladní knížku a vypravila se za snoubencem do Krakova.

Její cesta skončila u Hranic na Moravě. Tam ji v blízkosti propasti Macůška Hugo znásilnil a nacpal do pusy roubík. Pak se objevil už připravený Schlossarek. Ten jí svázal ruce a nohy, společně ji obrali o všechny peníze a cennosti, která měla schované za halenkou, na krk jí uvázali kámen a hodili do zatopené části propasti.

Teta Katharina

Josefina měla jen starou tetu Katharinu, která sloužila v Českých Budějovicích. Bylo potřeba se jí zbavit, než začne neteř postrádat. Proto jí Schenk poslal dopis, že uzavřel s Josefinou sňatek, usadili se v dolnorakouském Pöchlarnu a že ji oba srdečně zvou, aby se k nim přestěhovala.

21. června 1883 přijela Katharina vlakem do Krummnussbaumu, kde na ni čekal Schenk, aby se odtud vypravili do domu, kde údajně s Josefinou bydlel. Cestou podle Dunaje je zastavil Schlossarek coby provozovatel lodi a nabídl jim odvoz. Než se Katherina stačila vzpamatovat, začal ji Schlossarek škrtit. Protože se jí ale mu podařilo vysmeknout, Schenk jí podřízl hrdlo. Nešťastnici sebrali její celoživotní úspory – tedy 1200 zlatých a cennosti. Mrtvolu ženy hodili do Dunaje. Schenk se pak klidně a bez výčitek svědomí vydal za svou milenkou Emilií Höchstmann do nedaléko Melku.

Vraždí dál

Model „stárnoucí služka s úsporami bez rodiny“ zopakovala povedená dvojice jen o šest týdnů později. Obětí se stala Theresia Ketterl, místem činu okolí dolnorakouského Lilienfieldu. V tomto případě byla dívka zastřelena revolverem. Kromě šperků si Schenk se Schlossarkem odnesli 1400 zlatých.

Čtvrtou zavražděnou byla Rosa Ferenszi. Podle plánu ji chtěli zabít a okrást v říjnu 1883, ale Rosa se nejdřív moc neměla k výběru hotovosti, tak museli kumpáni čekat. Nakonec se dočkali. 28. prosince ji Schenk pozval na výlet do Bratislavy. Pár kilometrů před Bratislavou, ve vesničce Kittsee, čekal Schlossarek s motykou, kterou Rose rozrazil lebku. Rosa skončila v Dunaji a vrazi byli bohatší o 800 zlatých.

Usvědčila ho milenka

To už po pachatelích pátrali rakousko-uherští policisté. Oba vrahy zadrželi 10. ledna 1884. U výslechu se Schenk přiznal, že měl naplánovano dalších pět vražd, které mu měly přinést až 30 000 zlatých. S touto částkou chtěl uprchnout do Ameriky s milenkou Emilií. Se Schlossarkem zřejmě nepočítal.

Hlavní svědkyní v procesu nakonec byla právě Emilie, které se Hugo svěřoval. Ta měla být původně zřejmě také zavražděna, ale ušetřili ji jen proto, že neměla žádné peníze…

Oba vrazi byli usvědčeni a odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán 22. dubna 1884 ve Vídni.