Čas jen pro mě

Nevraživot mezi zaměstnanci fary

Když se 16. května 1927 večer vrátil kněz McKeone na faru v irském Faughartu, kterou spravoval, jeho hospodyně tam nebyla. Bylo mu to divné, protože dvaatřicetiletá Mary byla naprosto spolehlivá a pracovitá.

Kromě Mary kněz zaměstnával ještě osmnáctiletého Gerarda Toala. Ten se staral o údržbu fary a o zahradu a zároveň fungoval i jako farářův řidič. Gerard a Mary se zrovna „nemuseli“. Toal ji považoval za „přísnou“ a ve srovnání s mírným klerikem bylo velmi obtížné se jí zavděčit. Když Mary například zjistila, že Gerard ukradl vajíčka, nahlásila to faráři. To jí Toal nikdy nezapomněl.

Otec McKeone si byl vědom nevraživosti mezi svými dvěma zaměstnanci, ale netušil, jak před hlubokou nenávist Gerard Toal chová k Mary.

Philip Henry Cross: Kvůli milence otrávil manželku

Kde je Mary?

Ráno 16. května se Toal věnoval svým obvyklým povinnostem a pak odvezl faráře do Dundalku na nádraží. Fr. McKeone později vypověděl, že když odcházel z domu, Mary byla v kuchyni a prala. Toal se z nádraží vrátil kolem poledne a to, co se stalo v následujících hodinách, je zahaleno tajemstvím.

V osm večer hodin, jak byli domluveni, Toal vyzvedl kněze z nádraží. McKeone byl překvapený, když zjistil, že jsou přední dveře domu zamčené. Zeptal se Toala, jestli viděl Mary během dne, na což Toal odpověděl, že „šla ven“. Údajně mu nařídila, aby rychle snědl oběd, protože potřebuje jít ven, aniž by uvedla další podrobnosti.

Toal řekl, že odešel pracovat na zahradu a po jeho návratu ze zahrady byly dveře zamčené.

Jacques Fesch: „Zbývá mi jen pět hodin života! Za pět hodin uvidím Ježíše."

Chybí šaty i kolo

Kněz zkontroloval Mariin pokoj a zjistil, že mnoho jejích šatů chybí. Při prohledávání kůlny si také všiml, že tam není její jízdní kolo. Když se Mary následujícího dne neukázala na snídani, poslal kněz Toala do domu jejích rodičů, aby se zeptal, kde je. Nic o ní neslyšeli.

To bylo knězi divné a ohlásil její zmizení na policejní stanici. Policisté provedli domovní prohlídku, ale na nic nepřišli. Zdálo se dokonce, že podezírají faráře, že něco ví.

Záhada muže ze Somertonu aneb Případ Tamán Shud

Peggyino podezření se potvrdilo 

Farář nutně potřeboval hospodyni, proto rychle najal Maryinu kamarádku Peggy Gallagherovou. Peggy se farářův řidič a zahradník Gerard Toal také moc nezamlouval. Brzy získala podezření, že o Maryině smrti ví mnohem víc. Trpělivě čekala na svou příležitost prohledat Toalův pokoj, který byl téměř stále zamčený...

Teprve o několik měsíců později, v listopadu 1927, se jí podařilo vstoupit do Toalova pokoje, kde našla část dámského kola a rozebrané dámské hodinky, oboje patřilo Mary. Kněz to nahlásil policistům. Ovšem chybělo tělo a další důkazy o smrti.

Toho Toal využil a utekl. Zadržen byl předtím, než nastoupil na loď do Kanady.

Záhada z West Memphisu aneb Kdo je vrah?

Nikdy se nepřiznal

Během několika dní se Toal vydal na sever a čekal, až dostane loď do Kanady. Byl podrobně vyslýchán ohledně dne zmizení Mary Callanové a věcí nalezených v jeho pokoji. Jeho odpovědi byly vyhýbavé, ale ne usvědčující.

Policie pak povolala do nedalekého zatopeného lomu Dublinský hasičský sbor. V kalných vodách o několik dní později objevili pytel s rozřezaným tělem Mary Callanové.

Soud se konal v červenci 1928. Obžaloba se zaměřila na rozporcování těla. Svědci se přihlásili, aby ručili za to, že pracoval v řeznictví, kde se naučil umění rozporcovat mrtvoly zvířat.

Gerard Toal se nikdy nepřiznal. Usvědčen byl na základě nepřímých důkazů a verdikt poroty byl jasný – trest smrti. 28. srpna 1928 byl tehdy devatenáctiletý Toal popraven.

Zdroje informací: murderpedia.org a dundalkdemocrat.ie