Čas jen pro mě

Starosta Vídně přišel o část ruky...

Xenofobní terorista v letech 1993–1997 zabil čtyři lidi a 15 jich zranil, některé z nich vážně, pomocí improvizovaných výbušných zařízení v celkem 25 dopisech. Jedním z jeho prvních cílů byl mj. i tehdejší starosta Vídně Helmut Zilk.

Víme, že Franz Fuchs se narodil 12. prosince 1949 ve Štýrsku. O dětství a mládí moc informací nemáme. Jen to, že Franz Fuchs nenáviděl přistěhovalce a lidi jiné barvy pleti.

Obálky s výbušninami. (zdroj: murderpegia.org)

Série útoků trvala několik let, a to od roku 1993 po celé čtyři roky. V prosinci 1993 zahájil svou první vlnu poštovních bomb. Prvními poškozenými byli kněz August Janisch (kvůli pomoci uprchlíkům), Silvana Meixnerová (novinářka ORF pro menšiny) a starosta Vídně Helmut Zilk, který při explozi přišel o velkou část levé ruky.

Peter Lundin: Psychopat, který do konce života zůstane v dánském vězení

...policista o obě

Při pokusu o odzbrojení improvizovaného výbušného zařízení nalezeného na bilingvní škole v Korutanech přišel policista Theo Kelz 24. srpna 1994 o obě ruce. Kelz se následně stal prvním Rakušanem, kterému byly transplantovány obě ruce.

Franz Fuchs se přihlásil k odpovědnosti za své útoky v září 1994 jménem „Salzburger Eidgenossenschaft – Bajuwarische Befreiungsarmee“ (Bavorská osvobozenecká armáda). Tato organizace ale nikdy neexistovala.

Franz Fuchs krátce po zatčení. (zdroj: murderpedia.org)

V řadě následujících dopisů se snažil vyvolat dojem větší organizace s různými jednotkami. Z druhé vlny poštovních bomb v říjnu 1994 však nevybuchla ani jedna.

Mrtví Romové, zranění Chorvaté

5. února 1995 byli v Oberwartu zabiti čtyři Romové pomocí improvizovaného výbušného zařízení s trubkovou bombou, které bylo připevněno k ceduli s nápisem „Roma zurück nach Indien“ („Romové zpět do Indie“).

Byl to nejhorší rasový teroristický útok v poválečném Rakousku a Fuchsův první smrtelný útok. Bomba explodovala ve výšce hrudníku, když se někdo dotkl štítku se zprávou.

Následujícího dne v nedalekém Stinatzu, obývaném převážně Rakušany chorvatského původu, zranila bomba s brožurou „Vrať se do Dalmácie“ místní popeláře. 

Ľubomír Harman: Samotář, který během tři čtvrtě hodiny zavraždil osm lidí

Další vlny

Mezi červnem 1995 a prosincem 1995 přišly další tři vlny poštovních bomb. Vlna číslo tři byla zaměřena na televizní moderátorku Arabellu Kiesbauerovou, Dietricha Szameita (místostarostu Lübecku ) a seznamovací agenturu.

Kiesbauer a Szameit sami své dopisy neotevřeli a nebyli zraněni. Vlna číslo čtyři byla namířena na dva zdravotníky a pomocnou pracovnici pro uprchlíky Marii Loleyovou.

Jeden zdravotník ze Sýrie a Maria Loleyová byli zraněni; druhá poštovní bomba zaměřená na jihokorejského zdravotníka byla objevena a zneškodněna. Dvě poštovní bomby vlny číslo pět explodovaly brzy v poštovních schránkách, zbývající dvě byly objeveny a zneškodněny. To byl poslední incident předtím, než byl Fuchs zatčen.

Heinrich Pommerencke: Schwarzwaldská bestie

Zatčení a soud 

V této době byl Fuchs zjevně silně paranoidní. Dne 1. října 1997 poblíž svého bydliště v Gralle sledoval v autě dvě ženy, o nichž se domníval, že ho pozorují.

Když se ho policie pokusila vyslechnout v souvislosti s tím, co považovala za běžný případ pronásledování, vyndal improvizované výbušné zařízení, které měl v autě, a před policisty ho i odpálil v rukou. Jeho pokus o sebevraždu se nezdařil, ale přišel o obě ruce a zranil také nedaleko stojícího policistu.

Fuchs byl zatčen, aniž by kladl další odpor, a po soudním procesu byl 10. března 1999 odsouzen k doživotnímu vězení.

Podivná smrt

Dne 26. února 2000 byl Fuchs nalezen oběšený na kabelu od elektrického holicího strojku ve své vězeňské cele ve Štýrském Hradci. Vězeňský lékař konstatoval sebevraždu.

Věznice ve Štýrském Hradci, kde Fuchs spáchal sebevraždu. (zdroj: murderpedia.org.)

Nikdy nebylo řádně vysvětleno, jak přesně mohl člověk bez rukou (Fuchs důsledně odmítal, aby mu byly připevněny protézy) a pod téměř neustálým kamerovým dohledem provést manipulace potřebné k přeměně elektrického kabelu v dostatečně pevnou smyčku pro úspěšné sebeoběšení.

Zdroje informací: murderpedia.org a Wikipedia.org