Čas jen pro mě

Příchod Cyrila a Metoděje

Před více než jedenácti stoletími se na našem území odehrála událost, která změnila běh dějin. Když v roce 863 přišli na Velkou Moravu soluňští bratřo Cyril a Metoděj, nepřinesli s sebou jen křesťanství.

Přivezli také první slovanské písmo, vzdělanost a myšlenku, že lidé mají právo rozumět tomu, co čtou i slyší. Jejich odkaz přežil pády říší, změny hranic i staletí sporů. Dodnes si jejich příchod připomínáme 5. července jako státní svátek – a právem. 

MÝTUS 1: Cyril vytvořil cyrilici

FAKT: Přestože se to podle názvu může zdát samozřejmé, Cyril autorem cyrilice nebyl. Vytvořil hlaholici, první písmo určené pro zápis slovanského jazyka. Mělo složitější tvary a vzniklo speciálně pro překlad náboženských textů. Teprve po Cyrilově smrti vytvořili jeho žáci v Bulharsku nové, jednodušší písmo, které vycházelo převážně z řecké abecedy. Na počest svého učitele ho pojmenovali cyrilice. Právě ta se dnes používá například v Bulharsku, Srbsku, Severní Makedonii, Rusku nebo na Ukrajině.

MÝTUS 2: Cyril a Metoděj přinesli na naše území křesťanství

FAKT: Křesťanství na Velké Moravě existovalo už před jejich příchodem. Působili zde misionáři z Francké říše a první kostely stály na našem území již několik desetiletí. Největší zásluhou soluňských bratří nebylo zavedení nové víry, ale to, že lidem umožnili bohoslužby ve srozumitelném slovanském jazyce. Díky tomu se náboženství i vzdělanost přiblížily běžným lidem, kteří dosud nerozuměli latině.

Cyril (Konstantin) se narodil kolem roku 827 v Soluni. Byl filozof, teolog, jazykovědec, překladatel a misiononář. ● Přeložil do staroslověnštiny evangelia a liturgické texty. Spolu s bratrem položil základy slovanského písemnictví. Ovládal několik jazyků a patřil k nejuznávanějším učencům Byzantské říše. Díky mimořádnému vzdělání získal přezdívku Filozof. ● Zemřel 14. února 869 v Římě. Krátce před smrtí přijal řeholní jméno Cyril. Je pohřben v bazilice svatého Klimenta v Římě.

MÝTUS 3: Byli to dva mniši, kteří celý život žili v klášterech

FAKT: Jen částečně. Metoděj byl nejprve významným státním úředníkem a správcem jedné z provincií Byzantské říše. Konstantin, pozdější Cyril, patřil mezi nejvzdělanější muže své doby. Studoval filozofii, teologii, jazyky i rétoriku a působil jako učitel na císařské škole v Konstantinopoli. Mnišský život oba přijali až později.

MÝTUS 4: Byli dvojčata

FAKT: Ani to není pravda. Bratři pocházeli z početné rodiny a mezi jejich narozeními byl přibližně dvanáctiletý rozdíl. Starší Metoděj byl zkušeným diplomatem i organizátorem, zatímco mladší Konstantin vynikal mimořádným intelektem. Právě spojení jejich odlišných schopností přispělo k úspěchu celé misie.

MÝTUS 5: Jejich mise probíhala bez problémů

FAKT: Opak je pravdou. Cyril a Metoděj čelili silnému odporu části franckého duchovenstva, kterému vadilo používání slovanského jazyka při bohoslužbách. Museli svou práci obhajovat až v Římě před papežem. Metoděj byl dokonce na více než dva roky uvězněn bavorskými biskupy. Ani po propuštění neměl klid a až do své smrti bojoval za uznání slovanské liturgie.

Metoděj se narodil kolem roku 815 v Soluni, podle některých historiků se původně jmenoval Michal. Byl úředník, mnich, arcibiskup a misionář. ● Stal se prvním moravsko-panonským arcibiskupem. ● V letech 870–873 byl kvůli sporům s franckým duchovenstvem více než dva roky vězněn. Na svobodu se dostal až na příkaz papeže. ● Zemřel 6. dubna 885, pravděpodobně na Velké Moravě. Místo jeho hrobu dodnes zůstává jednou z největších záhad české a slovenské archeologie.

MÝTUS 6: Působili jen na území dnešní Moravy

FAKT: Velká Morava byla mnohem rozsáhlejší než dnešní Morava. Zahrnovala také velkou část Slovenska a podle některých historiků zasahovala i do dnešního Rakouska, Maďarska, Polska či Srbska. Přesné hranice říše dodnes nejsou zcela jasné, protože se dochovalo jen málo písemných pramenů.

MÝTUS 7: Po smrti Cyrila a Metoděje jejich dílo zaniklo

FAKT: Naopak. Po Metodějově smrti byli jeho žáci z Velké Moravy vyhnáni, ale našli útočiště především v Bulharsku. Odtud se staroslověnská liturgie i nové písmo šířily dál na Balkán a do východní Evropy. Dílo obou bratří tak ovlivnilo kulturu desítek milionů lidí a dodnes patří k základům slovanské vzdělanosti.