Čas jen pro mě

Příčiny skvrn jsou různé

Zvýšená pigmentace je u starších lidí přirozená. Běžný je vyšší výskyt pigmentových skvrn způsobených slunečním zářením i tzv. stařeckých skvrn, které se objevují převážně na rukou a v obličeji. Ty nebezpečné nejsou.

Tmavé skvrny obecně vznikají z různých důvodů. Především vyvstávají kvůli pobytu na slunci, kdy se na základě UVA a UVB záření ukládá melanin do bazální vrstvy kůže. Takové ztmavnutí do měsíce opět vyprchá.

S věkem se na kůži objevují také světle až tmavě hnědé flíčky, tzv. stařecké skvrny, a ty už člověku zůstávají. Jsou důsledkem ukládání lipofuscinu v podkoží, což je žlutohnědý pigment, který se hromadí uvnitř buněk během stárnutí. Někdy se mu říká také „opotřebovací pigment“ nebo „pigment stáří“. Taková zvýšená pigmentace je přirozená. Zbystřit bychom však měli u tmavých plošných změn na kůži na nohách, které značí jejich špatné prokrvení.

Co na to odborník

Radí hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková

Tmavě zbarvenou kůži na dolních končetinách totiž nezpůsobuje zvýšená pigmentace ani takzvané stařecké skvrny. Je projevem selhávajícího cévního systému. Tyto potíže postihují už třicátníky, především vlivem nezdravé životosprávy, obezity, stresu a kouření, a často se objevují u lidí 50+, u kterých mohou tmavá místa předznamenávat vznik bércových vředů.

Gravitace je neúprosná a pomalejší krevní oběh se u seniorů projevuje právě tmavší kůží a skvrnami na nohách, kde vinou ucpání cév krev stagnuje. Typické pro špatné prokrvení a odtok krve jsou tmavé, tzv. cyanotické plochy.

S postupujícím věkem se zpomaluje srdeční výkonnost i celý oběhový systém. Cévy kornatí, ztrácí na pružnosti a tukové zásoby, které se postupem času ukládají na cévních stěnách, zužují jejich průchodnost. Tzv. ateroskleróza je mezi lidmi dobře známá především u srdce jako angina pectoris nebo srdeční infarkt, případně jako cévní mozková příhoda. Běžně se však mohou ucpat cévy v jakémkoli orgánu – v ledvinách, střevech i ve svalech a tkáních končetin.

Hrozba bércových vředů

Zpomalený krevní oběh na základě aterosklerózy a stagnace lymfy v mezibuněčném prostoru obvykle vedou k poruchám výživy a kvality kůže, podkoží i svaloviny v místě nízkého prokrvení. Změny navenek pacient pozoruje jako velké tmavé plochy kůže s horší schopností obnovy.

Povrch kůže je často suchý, napjatý, mohou se objevit šupinky, otok a podobně. V takových případech je největším rizikem a obvyklou komplikací u starších lidí vznik bércových vředů.

„Vředy jsou nejčastějším vyústěním tmavých skvrn. Jedná se o drobné trhlinky či odřeniny na kůži, které se kvůli nízké výživě tkání špatně hojí. Velmi často se infikují a poškození kůže se pak rozšiřuje i do hlubších vrstev, podkoží, někdy i do svalů, šlach až kostí a může končit i amputací částí končetiny. Kritická místa jsou nejčastěji v oblasti kotníku, holeně nebo lýtka, kde špatné výživě tkáně napomáhají křečové žíly, nefunkční žilní chlopně, stav po trombóze nebo přidružené potíže diabetiků a hypertoniků,“ popsala fyzioterapeutka.