Čas jen pro mě

4 hodnoty jako výchozí bod prevence

Mezi základní ukazatele, které pomáhají posoudit zdraví srdce a cév, patří krevní tlak, LDL cholesterol, glykémie a obvod pasu. Žádná z těchto hodnot sama o sobě neposkytuje úplný obraz. Společně ale mohou upozornit, že je vhodné věnovat prevenci větší pozornost a probrat své celkové kardiovaskulární riziko (riziko vzniku infarktu či mrtvice) s lékařem.

1. Krevní tlak

Zvýšený krevní tlak neboli hypertenze souvisí s rizikem infarktu myokardu, cévní mozkové příhody (mrtvice), srdečního selhání i poškození ledvin. Člověk přitom jeho zvýšení zpravidla sám nepozná. Zjistit jej lze pouze měřením pomocí tlakoměru (tonometru) – v ordinaci, v lékárně nebo doma. Jedno náhodné měření však nemusí spolehlivě vypovídat o obvyklém krevním tlaku, proto je vhodné krevní tlak měřit opakovaně, v klidu a za srovnatelných podmínek. Pokud se zvýšené hodnoty (> 135/85 mmHg) při domácím měření opakují, je namístě poradit se s praktickým lékařem.

2. LDL cholesterol

LDL cholesterol se podílí na rozvoji aterosklerózy, při níž se ve stěnách cév postupně ukládají tukové částice. Ani jeho zvýšenou hladinu obvykle nelze poznat podle toho, jak se člověk cítí, vypadá nebo jakou má fyzickou kondici. Zjistí se při odběru krve a výsledek je vždy potřeba hodnotit v souvislosti s dalšími rizikovými faktory.

3. Glykémie

Hladina glukózy v krvi pomáhá odhalit poruchy metabolismu cukrů. Dlouhodobě zvýšené hodnoty mohou upozornit na prediabetes (>5,6 mmol/l)) nebo diabetes (cukrovku), kdy je opakovaným měřením zjištěna hodnota 7 mmol/l a více. Toto onemocnění významně ovlivňuje zdraví srdce a cév, proto praktický lékař včas zahajuje léčbu. Také v tomto případě nemusí člověk zpočátku pociťovat žádné zjevné obtíže.

4. Obvod pasu

Obvod pasu je jednoduchým orientačním ukazatelem množství tuku uloženého v oblasti břicha. Právě viscerální tuk kolem vnitřních orgánů souvisí s vyšším metabolickým a kardiovaskulárním rizikem (hraniční hodnoty obvodu pasu jsou 94 cm pro muže a 80 cm pro ženy). Samotná tělesná hmotnost proto nemusí poskytovat úplný obraz a obvod pasu je vhodné vnímat jako doplnění ostatních údajů, nikoli jako samostatnou diagnózu.

5 nejčastějších mýtů, které mohou stát v cestě včasné diagnóze

Prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC, kardiolog a jeden ze zakladatelů Kardi Ai vyvrací pět nejčastějších mýtů o zdraví srdce

1. Srdeční onemocnění se týkají pouze starších lidí Riziko kardiovaskulárních onemocnění s věkem skutečně roste. Podle unikátních dat Kardi Ai se například fibrilace síní vyskytuje u téměř třetiny uživatelů nad 60 let, ale neznamená to, že mladší lidé jsou automaticky v bezpečí. Poruchy srdečního rytmu se mohou objevit také u třicátníků nebo čtyřicátníků, včetně lidí, kteří sportují a považují se za zdravé. Roli může hrát genetická predispozice, vysoký krevní tlak, obezita, kouření, dlouhodobý stres nebo nedostatek spánku. Péči o srdce proto není dobré odkládat až do vyššího věku.

2. Srdečním problémům se stejně nedá zabránit Často slýcháme, že se srdce jednou ozve každému a člověk s tím nemůže nic udělat. Řadu významných rizikových faktorů ale ovlivnit dokážeme. Pravidelný pohyb, kvalitní spánek, vyvážená strava, nekouření, omezení alkoholu, sledování krevního tlaku a cholesterolu i pravidelné dlouhodobé sledování srdečního rytmu mohou riziko kardiovaskulárních onemocnění výrazně snížit. Prevence samozřejmě neposkytuje stoprocentní záruku, ale rozhodně není zbytečná. Naopak může oddálit vznik potíží nebo zabránit jejich závažným následkům.

3. Pokud máme srdeční onemocnění v rodině, nedá se s tím nic dělat Rodinná anamnéza neznamená, že člověk srdeční onemocnění nevyhnutelně dostane. Znamená především to, že by měl být obezřetnější. Pokud se v rodině opakovaly infarkty, cévní mozkové příhody, náhlá úmrtí nebo poruchy srdečního rytmu, je důležité tuto informaci sdělit lékaři a věnovat prevenci větší pozornost. Genetickou výbavu změnit neumíme, můžeme ale pracovat s dalšími rizikovými faktory a případné změny zachytit dříve, než způsobí vážné komplikace.

4. Běžná preventivní prohlídka odhalí každý problém Preventivní prohlídky jsou základ a rozhodně bychom je neměli podceňovat. Zároveň ale představují pouze určitý moment v čase. Arytmie se může objevit při stresu, během spánku, po sportu nebo jen několikrát za měsíc. Pokud právě v době vyšetření neprobíhá, krátké EKG ji nemusí zachytit. Je to podobné, jako když pořídíte jednu fotografii a snažíte se z ní posoudit celý film. U lidí s obtížemi nebo zvýšeným rizikem proto může dávat smysl delší sledování srdečního rytmu. O vhodném typu a délce monitoringu by měl vždy rozhodnout lékař podle konkrétní situace.

5. Když nic necítím, je moje srdce v pořádku Některé poruchy srdečního rytmu se projevují bušením srdce, pocitem vynechávání tepu, závratěmi, dušností nebo nevysvětlitelnou únavou. Jiné ale mohou dlouhou dobu probíhat bez nápadných příznaků. Typickým příkladem je fibrilace síní, která může být u části pacientů zcela bezpříznaková, přesto zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. To, že člověk nic necítí, tedy ještě automaticky neznamená, že je všechno v pořádku. Důležitá je kombinace prevence, znalosti vlastních rizik a objektivního vyšetření.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Srdce pod tlakem: sůl, žízeň a stres

Jedno číslo samo o sobě nerozhoduje

Krevní tlak, LDL cholesterol, glykémii ani obvod pasu nelze posuzovat odděleně. Jejich význam závisí také na věku, rodinné anamnéze, kouření, životním stylu a dalších zdravotních okolnostech.

Člověk s mírně zvýšeným cholesterolem, který nekouří, pravidelně se hýbe a nemá další zdravotní problémy, může mít jiné celkové riziko než člověk se stejnou hodnotou, který současně žije s vysokým krevním tlakem nebo diabetem. Cílem proto není pouze shromáždit několik výsledků, ale správně je společně interpretovat.

„Při kontrole neposuzujeme jednotlivé hodnoty izolovaně. Důležitý je jejich souběh, délka působení rizikových faktorů i rodinná zátěž. Proto je vhodné neptat se pouze na to, zda jsou výsledky v normě, ale také na to, co společně vypovídají o celkovém kardiovaskulárním riziku konkrétního člověka,“ doplňuje MUDr. Pavel Rutar. Při příští návštěvě lékaře se proto zajímejte nejen o jednotlivé výsledky, ale také o své celkové kardiovaskulární riziko a o to, které hodnoty byste měli pravidelně sledovat.

Prevence má smysl právě tehdy, když se cítíme zdravě

Preventivní prohlídka není pouhou formalitou. Jejím smyslem je zachytit onemocnění ještě v době, kdy člověk nemusí pociťovat žádné obtíže. Nemoci oběhové soustavy přitom v České republice nadále patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. V roce 2024 zemřelo 14 tisíc lidí na chronickou ischemickou chorobu srdeční, 7,3 tisíce na srdeční selhání a 5,9 tisíce na cévní nemoci mozku.

I když se cítíte skvěle, preventivní prohlídka má svůj smysl. Jde právě o to, odhalit potenciální rizika a varovné signály dříve, než se rozvinou v obtíže nebo vážné nemoci. Preventivní prohlídka vás tak může včas nasměrovat k úpravě životního stylu nebo další léčbě. Pokud jste preventivní prohlídku více než dva roky odkládali, objednejte se ke svému praktickému lékaři, i když se cítíte zdravě.