Čas jen pro mě

MUDr. Radka Gregorová, gynekoložka z Lékařského domu v Praze 7.

Jaké obtíže řešíte u svých pacientky nejčastěji?

„Mezi nejčastější příznaky klimakteria patří návaly horka, pocení, bušení srdce a psychické změny, které zahrnují nespavost, úzkost, deprese, ztráta libida či bolesti hlavy. Návaly horka pociťuje až 70 % žen v období přechodu a s přibírajícími roky potíže ustupují.“

Mohou nás tyto příznaky překvapit náhle nebo mívají pozvolný nástup?

„V praxi mohou nastat obě možnosti. Některé ženy pozorují jako jediný příznak přechodu vynechání menstruace a některé ženy prožijí toto období se vším všudy od nepravidelné menstruace doprovázené vazomotorickými příznaky i psychickými potížemi.“

Jak dlouho se ženy s přechodem potýkají?“

„Průměrná délka trvání přechodu je 7,5 roku, ale jsou ženy, které se s nepříjemnými příznaky klimakteria potýkají i nad 10 let.“

Mají jeho nástup šanci poznat také ženy, které nemenstruují?

„V současné době jsou na trhu volně dostupné domácí testy na menopauzu, které reagují na hodnotu hormonu FSH, jehož hladina se v období klimakteria zvyšuje. Provedení testu je vhodné pro všechny ženy, které nemenstruují. U mladších žen může pomoci diagnostikovat předčasnou menopauzu neboli předčasné ovariální selhání.“

Je pak dobré navštívit také gynekologa a menopauzu řešit přímo s ním?

„Návštěva gynekologa je vhodná zejména pro ženy, které mají nepravidelnou či silnou menstruaci, návaly a pocení. Úkolem lékaře je ženě vysvětlit možnosti, jakými lze od nepříjemných příznaků pomoci a informovat ji o riziku osteoporózy a suchosti sliznic v pozdější fázi menopauzy.“

Jsou nějaké možnosti úlevy od nepříjemných příznaků?

„Nejúčinnější formou úlevy je hormonální substituční léčba. Dále na trhu existuje celá řada doplňků stravy obsahující fytoestrogeny. Vhodná je i lokální péče o poševní prostředí ve formě kyseliny hyaluronové, která brání suchosti sliznic.

Doporučujete svým pacientkách hormonální léčbu, nebo se snažíte hledat jiné cesty?

„K léčbě je vždy nutné přistupovat individuálně a zvážit ženiny obtíže, rizikové faktory pro rozvoj osteoporózy a celkový zdravotní stav. Pokud je žena zdravá, má výrazné klimakterické potíže nebo zvýšené riziko řídnutí kostí, tak dávám přednost hormonální substituční léčbě. Řada žen ale hormony odmítá a přiklání se k doplňkům stravy, i když nejsou tak účinné na vazomotorické příznaky a nepůsobí preventivně na rozvoj osteoporózy.“

Existuje nějaký faktor, který průvodní projevy menopauzy zhoršuje?

„Mezi obecné rizikové faktory zhoršující zdravotní stav ženy, a tedy i průběh menopauzy patří obezita, nedostatek pohybu, kouření, konzumace alkoholu, psychická či emoční labilita a nedostatek spánku.“

Jak velké je riziko otěhotnění v přechodu a měly by se ženy nějak chránit?

„Riziko otěhotnění v období přechodu je velmi nízké a v menopauze již žena otěhotnět nemůže. Pro klimakterické ženy je vhodná extrémně nízkohormonální antikoncepce nebo nitroděložní gestagenní systém. Se správným výběrem antikoncepce pro ženy po 40. roce života by měl pomoci gynekolog.“

Pokud už žena hormonální antikoncepci užívá, může i s ní poznat, že je v přechodu?

„Pokud žena užívá antikoncepci, nemusí na sobě poznat přechodové příznaky. Klimakterium lze diagnostikovat pomocí domácího testu nebo odběru krve, ale musí být dodržen minimálně týdenní interval vynechání antikoncepční pilulky.“

A jak je to s návštěvami gynekologie po přechodu? Je stále nutné nechat se pravidelně sledovat?

„I po přechodu je nutné, aby ženy chodily na pravidelné gynekologické prohlídky obvykle v ročním intervalu. Součástí gynekologické prohlídky je screening rakoviny děložního čípku a ultrazvukové vyšetření malé pánve. U žen starších 45 let je prováděno pravidelné vyšetření prsu jednou za dva roky (mamograf).“

Pokud máte dotaz na gynekologa, pište prosím na redakce@casjenprome.cz