Čas jen pro mě

Každý dětský lékař ví, že dítě není zmenšeninou dospělého člověka. A dvojnásob to platí pro dětskou imunitu, obzvláště, jde-li o děti předškolního věku. Novorozenci, kojenci, batolata, předškoláci – ti všichni disponují imunitním systémem, který označujeme jako naivní. Před narozením získávají děti do svého těla protilátky přímo z těla matky, následně z mateřského mléka.

Během dalšího vývoje a růstu dítěte ale tato zásoba mizí a dětský organismus si své protilátky musí začít tvořit sám. Dětská imunita je tedy slabší než obranyschopnost dospělého, zároveň však na některé podněty reaguje přehnaně, protože je jednoduše nezkušená a neumí správně vyhodnotit situaci. Právě odlišnost dětského imunitního systému od imunity dospělých způsobuje, že se u těchto skupin liší také průběh řady nemocí.

Nachlazení u dětí: častější, s agresivnějšími projevy, ale kratším průběhem

Pojďme se podívat na zcela běžné nemoci, jako je obyčejné nachlazení nebo chřipka. Jsou to virová respirační onemocnění, která jsou u malých dětí mnohem častější než u dospělých. Zatímco dospělí mívají rýmu a kašel průměrně dvakrát do roka, u dětí je zcela běžné, že je tyto obtíže potrápí třeba i desetkrát za rok. Potvrzují to výsledky průzkumu společnosti Vegall Pharma, podle kterého 51 % oslovených rodičů potvrdilo, že je jejich dítě nemocné častěji než čtyřikrát do roka.

Je to jednoduše proto, že dětská obranyschopnost většinu virů ještě nezná, tudíž proti nim nemá vytvořeny protilátky. Nemoc tedy nejenže u dětí propukne snadněji, ale navíc i v plné síle. Nezkušená imunita zpanikaří a rychle se snaží zareagovat tím, co má k dispozici: zvýší tělesnou teplotu, zintenzívní sekreci hlenu. Dítě tak najednou dostane vysokou horečku a z nosu mu bez ustání teče.

Naproti tomu imunita dospělého by v takové situaci prostě sáhla do „paměti“, vybrala by příslušné protilátky a s chladnou hlavou protřelého mazáka jen tu a tam korigovala další reakce. Díky letitým zkušenostem dokáže dospělá obranyschopnost nepřítele porazit méně agresivním bojem, na druhou stranu jí to však může trvat o něco déle, než za jak dlouho se s nemocí vypořádá ta dětská. U dospělých už jednoduše ví, že nejde o nic vážného, u dětí musí reagovat rychle, protože nezná rizika.

U dětí více hrozí sekundární infekce. S léky opatrně

Další výraznější odlišnost průběhů virových infekcí u dětí spočívá v tom, že u malých pacientů častěji propukají i přidružené, sekundární infekce, například zánět středního ucha nebo pneumonie. Ty mají již s větší pravděpodobností i bakteriální původ, takže je v případě vážnějšího průběhu lze léčit antibiotiky.

S antibiotiky by se to u dětí ale nemělo příliš přehánět, neboť u nich mohou způsobit alergickou reakci nebo poškodit bakteriální floru střeva. Antibiotika při nadužívání mohou imunitu i tlumit.

Pokud jde o podávání léků pro zmírnění symptomů běžných nachlazení, i tam panují poměrně zásadní rozdíly. Zatímco některé druhy medikamentů u dospělých rýmu a kašel úspěšně zmírňují, u dětí se stejné léky nijak neprojeví. Existují pak i léky, které se dospělým s nachlazením podávají běžně, dokonce bez předpisu, avšak děti do čtyř let je užívat nesmí, protože by jim naopak uškodily.

Děti a koronavirus

Vzhledem k aktuální situaci lze zmínit i některá nová zjištění o průběhu onemocnění covid-19 u dětí a dospělých. Děti i nadále patří k méně ohroženým skupinám, průběh nemoci u nich většinou bývá bezpříznakový, mírný nebo středně závažný, v menší míře však byly zaznamenány i těžké případy a úmrtí.

Více ohroženi mohou být kojenci, děti s onemocněním plic, děti trpící poruchami imunity, obézní děti i malí diabetici a astmatici. Symptomy onemocnění se u dětí příliš neliší od symptomů pozorovaných u dospělých pacientů, děti se však dle dostupných dat častěji potýkají s formou covidu-19 postihující horní cesty dýchací než s formou postihující dolní cesty dýchací.

Covid-19 u dětí dosud není intenzivněji prozkoumán, protože je pro ně k dispozici mnohem méně dat. Při testování se prioritně vyšetřují dospělí a bezpříznakoví dětští pacienti tak často nebývají zachyceni, případně děti mírný průběh podobný nachlazení zkrátka vyleží doma.

Pomozte dítěti k silné imunitě

Imunita je u dětí zatíženější než u dospělých, s čímž samozřejmě souvisí zvýšená potřeba jejího posilování. To se děje jednak přirozeně, tím, že si dítě projde běžnými nemocemi nebo očkováním, jednak vnějšími vlivy. A právě ty mají ve svých rukách obvykle rodiče. Aby svým dětem dopomohli k pevné obranyschopnosti, je důležité především dbát na vhodnou stravu, která by měla obsahovat přirozená probiotika, sezónní zeleninu a ovoce, zdravé tuky a obecně pestré spektrum vitamínů a minerálů.

Zejména v náročném zimním období se pak hodí zařadit i kvalitní doplňky stravy. U dětí je oblíbený například přípravek Immun44 ve formě sirupu, který obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů – látek sloužících jako „palivo“ imunitního systému, a dále například biologicky aktivní vitamíny z přírodních zdrojů. Kromě pestré a zdravé stravy je klíčový také dostatek kvalitního spánku, fyzická aktivita na čerstvém vzduchu, kvalitní relaxace, která děti ochrání před stresem.

MUDr. Richard Rýznar je praktickým lékařem pro děti a dorost s více než 30letou praxí. Získal dvě atestace z pediatrie i neonatologie, působil jako lékař JIP na dětské klinice, zastával pozici zástupce primáře dětského oddělení okresní nemocnice a ředitele dětského centra. V současné době provozuje soukromou dětskou praxi s přibližně 1400 pacienty v Rýmařově.