Čas jen pro mě

K bodnutí hmyzem dochází nejčastěji při běžných aktivitách

K bodnutí hmyzem dochází nejčastěji při běžných aktivitách. Nejčastěji jde o bodnutí včelou, vosou nebo sršněm, například na zahradě, při sportu, turistice nebo při stolování venku. K bodnutí nemusí dojít jen po narušení hnízda. Stačí, když se člověk dostane do blízkosti hmyzu, který hledá potravu.

Bodnutí je nejčastěji důsledkem obranného chování hmyzu po narušení jeho prostoru, nikoli aktivním útokem na člověka. Vosy a sršně silně přitahuje potrava, sladké nápoje, ovoce či maso, což vysvětluje, proč k incidentům často dochází právě venku u jídla, nebo na místech s otevřeným jídlem.

Nemusí to být jen malé bodnutí

Většina lidí si bodnutí hmyzem spojuje pouze s krátkodobou bolestí, zarudnutím nebo svěděním. To je skutečně nejčastější reakce, která sama odezní. Víte, že alergickou reakci zažije přibližně 0,3-7,5 % dospělých a 0,15–3,4 % dětí?

Jed hmyzu patří v Evropě mezi nejčastější spouštěče anafylaxe. Mezi lety 1994 a 2016 došlo k téměř 1700 úmrtí v důsledku bodnutí hmyzem v Evropě (svá data poskytlo 32 zemí). Většina případů se odehrála v běžném prostředí, tedy na zahradách, při rekreaci nebo během každodenních venkovních aktivit.V nejhorším, ale vzácném případě, může dojít i k úmrtí.

Lékaři ale upozorňují na to, že existují tři základní typy reakce organismu. První je čistě lokální, tedy omezená na místo vpichu. Druhá je výraznější lokální reakce, kdy otok zasahuje větší oblast a může přetrvávat několik dní. Třetí, nejzávažnější varianta, je systémová alergická reakce (anafylaxe), která už postihuje celý organismus.

Co radí MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP

„Závažnost reakce nelze odhadnout podle velikosti bodnutí a ani podle toho, jak silná byla první bolest.U bodnutí hmyzem je klíčové včas rozpoznat, kdy jde o běžnou lokální reakci a kdy už o systémovou alergickou reakci. Pokud se objeví příznaky jako dušnost, sípání, otok rtů, jazyka nebo obličeje, celková slabost nebo kolaps, je nutné okamžitě volat záchrannou službu. U anafylaxe rozhodují minuty.

Systémová alergická reakce může zahrnovat kopřivku po těle, otok obličeje, potíže s dýcháním, pokles krevního tlaku a v nejzávažnějších případech může vést až k anafylaktickému šoku. Ten může nastat velmi rychle, často během několika minut po bodnutí, a může vážně ohrozit život.“

Jak omezit riziko bodnutí hmyzem

Prevence je relativně jednoduchá. Odborníci doporučují zejména opatrnost při manipulaci s jídlem a nápoji venku, používání vhodného oblečení v přírodě a včasné zaznamenání výskytu hmyzu v okolí. Při pobytu v přírodě a venku, sledujte každé sousto i doušek a po jídle hned ukliďte a zakryjte potraviny.

Zkontrolujte místa k sezení (lavičky, pikniky, dětská hřiště), buďte opatrní u odpadkových košů. Používejte uzavíratelné lahve místo otevřených nápojů (ne plechovky nebo nezakryté sklenice). Nechoďte bosky v trávě, kde může být hmyz sbírající potravu.

Jestliže se hmyz přiblíží, pomalu a klidně odejděte, protože prudké pohyby mohou vyprovokovat útočnou reakci hmyzu.

Pokud jste už někdy po bodnutí prodělali systémovou alergickou reakci nebo anafylaxi, patříte do rizikové skupiny a měli byste být obzvlášť opatrní.

Co doporučuje lékárnice Mgr. Zdenka Morvai z online porady Lékárna.cz

„Je praktické mít během léta v domácí i cestovní lékárničce šumivé kalcium. Při běžné reakci po bodnutí ho doporučuji užít co nejdříve, místo zároveň chladit a podle intenzity svědění zvolit vhodný gel nebo antihistaminikum. Kalcium ani antihistaminikum nenahrazují adrenalin při závažné alergické reakci.

Lidé s diagnostikovanou závažnou alergií musí při příznacích anafylaxe použít předepsaný adrenalinový autoinjektor a následně vždy přivolat záchrannou službu. Největší chybou je při dušnosti nebo otoku hrdla čekat, zda léky z domácí lékárničky zaberou.“