Čas jen pro mě

Zrakové vady a onemocnění ohrožují lidi po celé zeměkouli a právě Světový den zraku se snaží na tato rizika upozornit a nabádá, abychom se o zdraví svých očí pečlivě starali – vždyť se jedná o nejdůležitější smysl, jímž zachycujeme až 80 % okolních vjemů! Díky dobře dostupné a kvalitní lékařské péči mají Češi oproti obyvatelům z jiných koutů světa výhodu, že většinu potíží lze úspěšně řešit. Přesto mnozí z nich zanedbávají návštěvu očního lékaře a vystavují se tím zbytečnému riziku komplikací.

Asiaté trpí krátkozrakostí, černoši zase glaukomem

Výskyt zrakových vad se v různých oblastech zeměkoule liší. Kupříkladu některé infekce jako je oční trachom, jizvící a oslepující lidi v Africe, jsou u nás v Evropě v podstatě neznámé.

Vzácná jsou v našich zeměpisných šířkách i další onemocnění, třeba keratokonus. Tímto degenerativním poškozením rohovky trpí v České republice pouze přibližně 1 % obyvatelstva. Mnohem častěji se nemoc vyskytuje v oblastech, jako je Arabský poloostrov, jižní Afrika či Jižní Amerika, kde je silné UV záření, jež poškozuje kolagen – a následkem toho se kolagenní vlákna v rohovce prodlužují, což negativně ovlivňuje tvar rohovky i vidění.

Černoši mají také větší sklony k zelenému zákalu, u Asiatů je zase zásadně vyšší výskyt krátkozrakosti. U Korejců je to až 98 % populace!

„Tou první příčinou je genetika, druhou je potom fakt, že v Evropě zacházíme s očima poněkud jinak. Například asijské národy jsou více zaměřené na učení, studium, a z toho vyplývající daleko častější dívání se na krátkou vzdálenost, a tedy větší namáhání očí,“ vysvětluje příčiny MUDr. Lucie Valešová, primářka pražské Oční kliniky DuoVize. Naproti tomu třeba u původních obyvatel Austrálie je výskyt krátkozrakosti jen zhruba do 10 % populace; výhledy do krajiny a na široké pláně jim totiž pomáhají oči „procvičovat“.

Světem se šíří epidemie myopie

Pokud jde o krátkozrakost, tedy myopii, rozmáhá se nejen v asijských zemích, ale i v západním světě. Odborníci dokonce hovoří o „epidemii krátkozrakosti“ a odhadují, že se tato vada vyskytuje u zhruba 800 milionů až 2,3 miliardy obyvatel zeměkoule – a počet osob s touto vadou každým rokem rapidně narůstá. Vyšší a vysoká krátkozrakost je ovlivněna genetikou a ani současný životní styl očím neprospívá.

„Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka; ten u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky, tedy změna mohutnosti optického systému oka. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti,“ popisuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka brněnské Oční kliniky NeoVize.

Vliv na rozvoj očních chorob má i stále se prodlužující délka života, jelikož stárnutí s sebou přináší také rozvoj nemocí. Čím je tedy početnější skupina seniorů, tím je také vyšší četnost výskytu oční choroby v populaci. Jde zejména o rozvinutý šedý zákal či věkem podmíněnou makulární degeneraci – onemocnění centra sítnice. Ta je nejčastější příčinou slepoty u lidí nad 60 let v západní Evropě a Severní Americe. Pokud bychom hovořili o celosvětově nejčastější příčině oslepnutí, prvenství si drží právě šedý zákal neboli katarakta – způsobuje ztrátu zraku u přibližně 22 milionů lidí.  

Ve vyspělých zemích jej naštěstí lze jednoduše odstranit výměnou zakalené čočky za umělou. „Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes ale operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy katarakta začne pacientům překážet a omezovat je v jejich každodenním životě. Ve věkové skupině nad 65 let je odstranění šedého zákalu nejčastějším očním chirurgickým zákrokem. Dnes se jedná již o rutinní operaci. Provádí se ambulantně, trvá okolo čtvrt hodiny a je bezbolestná. Umělé nitrooční čočky nám navíc umožňují odstranit nejen šedý zákal, ale také dioptrie. Čím je ale stádium pokročilejší, tím je zakalená čočka tvrdší a její vyjmutí pro chirurga náročnější,“ vysvětluje docentka Skorkovská, proč se zákrokem neotálet.

Starejte se o svůj zrak!

V České republice máme na rozdíl od mnoha jiných zemí světa dostupnou špičkovou oční péči, a to od zkušených doktorů až po nejmodernější přístroje. Je však důležité, aby každý vzal odpovědnost za svůj zrak do vlastních rukou. Existuje řada faktorů, které mají dopad na zdraví očí, ať už jde o dostatek čerstvé zeleniny a ovoce či vyvarování se kouření, jež zvyšuje riziko výskytu některých očních onemocnění. Očím neprospívá ani klimatizace v létě a nadměrné topení v zimě.

A nezapomínejte ani na používání ochranných brýlí při pracích, ohrožujících zrak (např. broušení, sekání, sváření, příprava hašeného vápna...). Právě úrazy stojí za poškozením zraku jako je odchlípení sítnice. Kdo denně pracuje na počítači, měl by do svého režimu zařadit pravidlo 20/20/20. Tedy po každých dvaceti minutách hledění na monitor se nejméně na dvacet vteřin zadívat na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům. Uleví se tak zaostřovacím svalům, procvičí se oči a zabrání se jejich vysychání.

Světový den zraku a bezplatné měření očí

Pilířem správné péče o zrak ovšem zůstávají pravidelné návštěvy očního lékaře – přesto prevenci podstupuje pouze necelá třetina populace. Navíc kvůli obavám z nákazy koronavirem nyní mnozí lidé prohlídky odkládají a vystavují se tak riziku možných komplikací.

„Přitom při zanedbání pravidelných kontrol už u dětí hrozí vznik tupozrakosti, která je později nevratná. U dospělých pak může dojít k zanedbání glaukomu – zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal nebo degenerace sítnice. Ale i pouhé špatné dioptrie mohou způsobit silné bolesti očí a hlavy,“ připomíná primářka Skorkovská.

V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku, a jednou za dva roky po 45. roce. Využijte proto Světový den zraku a vyrazte na prohlídku!