Čas jen pro mě

Co jsou to paraziti?

Paraziti jsou velmi různorodá skupina živočichů. Zatímco některé můžeme pozorovat jen mikroskopem, jiní, například tasemnice, dosahují délky až několika metrů.

Někteří žijí na pokožce, ve vlasech a ochlupení, další najdeme v buňkách nebo tělesných orgánech. Část parazitů způsobuje jen nepříjemné průvodní příznaky, někteří jsou ale původci nebo přenašeči závažných a život ohrožujících onemocnění.

Kteří hojně rozšíření paraziti jsou pro člověka v našich končinách zvlášť nebezpeční?

Co by vás ještě mohlo zajímat

Jak a proč se v létě chránit před hmyzem?

1. Klíšťata: Původci vleklých zdravotních potíží i smrtelných nákaz

Již zmiňovaná klíšťata se řadí do skupiny roztočů. V přírodě se s nimi můžeme setkat obvykle přibližně od března do listopadu.

Od prosince do února přežívají na ptácích a malých savcích, pokud je ale zima mírná a teploty se drží několik stupňů nad nulou, hrozí nám napadení klíštětem také během tohoto období. Nejvíce se zdržují ve vysoké trávě a na keřích. Jejich aktivita vzrůstá zejména po dešti a naopak přechodně klesá s nástupem suchých letních dnů.

Klíčová encefalitida

Nebezpečí klíšťat spočívá v přenosu vážných virových a bakteriálních nákaz. Velké riziko představuje především virus klíšťové encefalitidy. Virové částice, které se nachází ve slinných žlázách klíštěte, přechází po přisátí klíštěte do krve, kde se začnou množit.

„Infekce se typicky nejprve projeví chřipkovými příznaky, jako je zvýšená teplota, bolest hlavy a svalů a únava. Po přibližně týdenním ústupu nemoci může nastoupit druhá fáze nemoci v podobě zánětu mozkových blan, mozkového zánětu, případně také zánětu míchy. Pokud dojde k zasažení důležitých center v prodloužené míše, může mít nemoc fatální důsledky,“ popisuje MUDr. Mazylkinová z MOJE AMBULANCE průběh nemoci, kterou se jen v roce 2024 v Česku nakazilo 670 lidí.

Lymeská borelióza

Pro lymeskou boreliózu, další z nemocí přenášených klíšťaty, je v raném stadiu nemoci typický vznik charakteristické červené skvrny na kůži, někdy se ale vůbec neprojeví.

Objevuje se přibližně dva až čtyři týdny po přisátí klíštěte. V tomto stadiu je nemoc dobře léčitelná antibiotiky. V případě, že ale není odhalena včas, může se rozvinout vážné postižení nervové soustavy, svalů, srdce nebo očí včetně zánětu sítnice.

Vsaďte na maximální ochranu

Jak se před nemocemi přenášenými klíšťaty nejlépe chránit? Pokud jde o klíšťovou encefalitidu, máme k dispozici velmi účinné očkování. Vakcína proti lymeské borelióze, kterou se u nás loni nakazilo přes čtyři tisíce osob, ale zatím neexistuje.

Riziko nákazy nejlépe snížíme kombinací několika opatření, jako je použití repelentu, dlouhé rukávy a nohavice a důkladná kontrola těla i oblečení po příchodu z venku.

Pokud se už klíště přisaje, stačí mu k přenosu infekce několik málo hodin.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Klíšťata opět „na lovu“

2. Toxoplazma: Nebezpečí pro duševní zdraví i vývoj plodu

Tělo Toxoplasma gondii nebo také kokcidie kočičí se skládá z jediné buňky, infikovaného člověka ale může doslova ovládat. Jak je to možné?

Parazit, který přežívá v buňkách, může vyvolat zánětlivé procesy v mozku. To, jak ukazují výzkumy, může vést k depresivním poruchám a zvýšenému riziku sebevražedného chování nebo k větší ochotě riskovat, což je spojeno s vyšší nehodovos

K dalším projevům toxoplazmózy patří například únavové stavy, zvětšení lymfatických uzlin, zvýšené teploty, bolesti hlavy nebo svalů. Všechny tyto potíže mohou přetrvávat celé měsíce. Toxoplazma představuje nebezpečí také pro zrak: oční záněty mohou vést k nitroočnímu krvácení i poškození sítnice. U pacientů s poruchou imunity hrozí také encefalitida neboli zánět mozku.

Riziko pro těhotné

Přesné údaje o nákaze toxoplazmou se těžko určují, odhaduje se ale, že se s ní setkala přibližně třetina až polovina lidí. Velmi závažné je, když se s infekcí poprvé setká těhotná žena.

V závislosti na stupni těhotenství hrozí spontánní potraty, smrt plodu, slepota nebo mentální postižení dítěte. Těhoté ženy by měly v případě nejistoty požádat o cílené vyšetření.

Kočka jako zdroj problémů? Zažité mýty neplatí

Toxoplazmózu máme obvykle spojenou s výskytem parazita u koček. Ty se však ve skutečnosti na nákaze podílejí menšinově: infikovaná kočka totiž vylučuje zárodky toxoplazmy pouze po dobu dvou až tří týdnů.

„Vůbec nejčastějším zdrojem nákazy je nedbale umytá zelenina, která může být znečištěná kočičími výkaly, nebo nedostatečně tepelně upravené pokrmy z masa. Samozřejmostí by mělo být nejen dodržení správných zásad pro zacházení s potravinami, ale také důsledná hygiena po kontaktu se zemědělskými zvířaty i domácími mazlíčky,“ připomíná MUDr. Mazylkinová.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Devatero mýtů a pověr o klíšťatech

3. Škrkavky: Červi, kterým se daří ve střevech i očích

Askarióza neboli nákaza škrkavkou dětskou sužuje celosvětově okolo jedné miliardy lidí, v našich končinách ale patří k okrajovým infekcím. Za rok 2024 bylo na našem území evidováno jen sedm případů nemoci.

Daleko větší ohrožení v Česku představuje toxokaróza způsobená škrkavkou psí nebo škrkavkou kočičí. S nákazou se v Česku prokazatelně setkalo až 18 % populace.

Příznaky jsou různé

Ačkoli je člověk pro tyto cizopasníky jen náhodným hostitelem, mohou se jejich larvy šířit do plic, jater, srdce, ledvin nebo svalů a způsobovat nejrůznější zdravotní potíže.

Nákaza se může projevovat nespecifickými příznaky, jako jsou bolesti hlavy, svalů nebo břicha, vyrážka, kašel či horečka. Tato forma převládá zejména u dětí. Dospělé naopak často postihuje oční varianta nemoci, která je příčinou očních zánětů ohrožujících vidění.

Jak na škrkavky? Pomáhají léky i hygiena

Protože jsou vajíčka škrkavek vylučována exkrementy psů a koček a dozrávají v půdě, spočívá ochrana, stejně jako v případě toxoplazmy, v dodržování hygieny a ve správném zacházení s potravinami. Chovatelé psů a koček pak musí myslet na jejich pravidelné odčervování.

V případě, že přece jen dojde k nákaze, mohou praktičtí lékaři předepsat antihelmintika ve formě tablet, které parazity účinně zlikvidují. To platí nejen pro škrkavky, ale i pro velmi rozšířené roupy, tasemnice, háďata střevní a další cizopasníky.