Čas jen pro mě

Nepodceňovat přípravu

„Začátečníci často podcení infrastrukturu. Nejde jen o krásnou krajinu, ale o to, jestli máte kde pohodlně zaparkovat, doplnit vodu a bezpečně přespat,“ říká Honza Rychtařík z projektu NARUBY.life, který se svou rodinou projel obytným vozem už dvanáct evropských zemí.

Na základě svých zkušeností vybral tři destinace, které jsou vhodné právě pro nováčky.

Dolomity: Koncentrovaná krása a jistota zázemí

Sever Itálie nabízí ideální kombinaci dostupnosti a vysokého standardu služeb. Na relativně malém území se střídají horské průsmyky, jezera i malá města. Výhodou je i dobrá dojezdová vzdálenost z Česka – většina tras vede po kvalitních dálnicích a cesta zabere zhruba šest až osm hodin podle výchozího místa.

„Dolomity doporučuji těm, kdo chtějí intenzivní zážitek bez dlouhých přejezdů. Během týdne zvládnete několik ikonických míst a většina tras je pro obytné vozy bez problémů sjízdná,“ vysvětluje Rychtařík.

Prakticky to znamená plánovat kratší etapy – například trasu Bolzano, Lago di Carezza, Passo Sella, Val Gardena a Cortinu d’Ampezzo. Podle něj by v itineráři neměl chybět ani panoramatický průsmyk Passo Giau, odkud jsou jedny z nejpůsobivějších výhledů v celých Dolomitech.

Klidnější zastávku nabízí Toblacher See (Lago di Dobbiaco), ideální na přenocování u vody, a fotogenické Lago di Misurina s výhledem na masiv Tre Cime. Oblast zároveň nabízí hustou síť oficiálních stellplatzů s možností doplnění vody i výlevky, takže i začátečníci mají jistotu komfortního zázemí bez složité logistiky.

Pokud jde o termíny, je lepší vyrazit mimo hlavní turistickou sezónu. Výhodnější bývá měsíce, jako je červen nebo září, kdy je provoz klidnější a teploty příjemnější.

Andalusie: Jednoduchý start bez tisíců kilometrů

Pro ty, kdo nechtějí absolvovat dlouhou cestu napříč Evropou, je jih Španělska praktickou alternativou. Přiletíte do Malagy, převezmete vůz a během hodiny jste u moře nebo v horách.

„Andalusie je ideální pro první zkušenost. Silnice jsou široké, počasí stabilní a oficiálních míst pro obytné vozy je dostatek. Navíc kombinujete pláže, hory i historická města,“ popisuje Rychtařík.

„Trasa může začít v Malaze, pokračovat přes dramatickou Rondou k Atlantiku do Cádizu a Tarify, odkud je to jen kousek na Gibraltar. Odtud se nabízí přesun do Sevilly s monumentální katedrálou a palácem Alcázar a případně také do Granady. Závěr může patřit odpočinku na plážích Costa del Sol nebo v okolí Nerji. Pokud se chystáte navštívit historická centra, je praktičtější zaparkovat na okraji měst a využít místní dopravu.“

Právě v Malaze provozuje Honza Rychtařík se svou ženou Terezou půjčovnu obytných vozů NARUBY.life. Vozy předávají pár minut od letiště a podle délky pobytu i osobním preferencím doporučí konkrétní itinerář. „Naší rolí není jen předat klíčky. Lidem vysvětlíme, jak fungují nádrže, kde bezpečně přespat a na co si dát pozor. Když si nejsou jistí, zavolají a řešíme to hned. Pro nováčky je důležité vědět, že na to nejsou sami,“ doplňuje Tereza Rychtaříková.

Norsko: Svoboda, která má jasná pravidla

Norsko je symbolem roadtripu. Kvalitní silnice, minimální provoz a dramatická příroda vytvářejí ideální podmínky pro cestování obytným vozem.

„Lidé mají pocit, že Norsko je divoké a náročné. Ve skutečnosti je velmi systematické. Pravidla jsou jasná a infrastruktura funguje perfektně,“ vysvětluje Rychtařík.

Výhodou je možnost přenocování mimo kempy při dodržení zákonných podmínek – mimo zastavěná území a v dostatečné vzdálenosti od soukromých domů. Pokud si pronajmete obytný vůz v Norsku na týden v hlavní sezóně, orientační cena pronájmu se může pohybovat zhruba mezi 1 500 a 2 500 NOK denně (cca 3 400–5 400 Kč/den) v závislosti na velikosti vozu a výbavě. Zároveň je potřeba počítat s vyššími náklady, zejména na mýtné, trajekty a pohonné hmoty.

Osvědčená trasa pro první návštěvu vede z Bergenu přes Hardangerfjord a Geirangerfjord do Ålesundu. Cestování je plynulé, ale vzdálenosti jsou větší, proto je vhodné plánovat dostatečné časové rezervy.

Co rozhodne o úspěšné první cestě? Zkušenosti z praxe ukazují, že první dovolená v obytňáku by neměla být o extrémních výzvách, ale o plynulém rytmu. Kratší přejezdy, oficiální stání a realistický plán jsou důležitější než ambiciózní seznam míst. „Nejčastější chybou je snaha stihnout všechno. Obytný vůz vám dává svobodu jet vlastním tempem, zastavit tam, kde vás to opravdu baví, a zůstat klidně o den déle, aniž byste museli cokoli rušit nebo přesouvat,“ upozorňuje Honza Rychtařík.

Přibalte si na cestu knihu

Před čtrnácti lety našli osmnáctiletou Emilii Volfovou ležet na břehu místního rybníka – nahou, téměř bez známek života. Stala se jednou z obětí sériového vraha mladých dívek, který v Holicích v té době řádil, jako jediná však zázrakem přežila. Přestože pachatel nebyl nikdy dopaden, město se z děsivé tragédie časem vzpamatovalo. Zapomnělo. Jenže teď zmizela další dívka. A Emilie, která se po traumatizující zkušenosti přidala k policii, věří, že nejde o náhodu. Za vším stojí stejný člověk. Jakási nevysvětlitelná síla ji navíc pořád táhne zpátky do opuštěného kempu – k místu, kde tenkrát byla za záhadných okolností nalezena i ona sama. Stejně jako dávné zločiny pomalu ožívají také Emiliiny vzpomínky na podivné události, které její záchranu provázely, a ačkoli příliš nevěří povídačkám místních, že zdejší vody jsou prokleté, nebere je zcela na lehkou váhu. V hloubi duše totiž moc dobře ví, že ani její přežití neměla na svědomí pouhá šťastná souhra okolností, ale něco mnohem, mnohem většího. (Vydává nakladatelství Ikar.)

Zdroj foto: Pexels