Čas jen pro mě

Přesto se mnoho lidí po dlouhém letu letadlem do vysněné dovolenkové destinace potýká s rýmou, kašlem, angínou nebo i chřipkou. V uzavřeném prostoru letadla s nízkou vzdušnou vlhkostí se snadno šíří viry respiračních onemocnění, opěrky sedadel či výklopné stolky jsou pak rájem bakterií. Jak při dlouhém letu na dovolenou riziko onemocnění snížit?

Viry a bakterie vydrží na palubě i několik dnů

Uzavřený prostor letadla – a obecně řečeno každého dopravního prostředku nebo i budovy – kde se v malé oblasti sejde velké množství lidí, je ideálním místem pro přenos virových nebo bakteriálních onemocnění. „Klimatizace snižuje vzdušnou vlhkost, což vysušuje sliznice a usnadňuje průnik patogenů do organismu. Proto cestujícím na palubě letadla hrozí riziko nákazy ve větší míře než v běžných uzavřených prostorách,“ vysvětluje celostní lékař Bohumil Ždichynec.

Viry na palubě letadla přežívají mnoho hodin: například viry běžné rýmy přežijí až 18 hodin, viry chřipky 8 hodin. Pokud jde o bakterie, ty vydrží i celé dny. Právě bakteriemi je prostor letadla též běžně zaplaven. Mohou se držet na opěrkách a v kapsách sedaček, na přezkách bezpečnostních pásů, na výklopných stolečcích i na palubních prospektech, letácích a časopisech. O splachovadlech toalet pak ani nemluvě.

Riziko onemocnění zvyšuje „jet lag“

K rozvoji nemoci po absolvování letu může přispět i takzvaný „jet lag“ tedy pásmová nemoc. Ta značně narušuje fungování našich vnitřních biologických hodin, což lidem nejen způsobuje nespavost, malátnost a únavu, ale navíc oslabuje imunitní systém. Oslabený imunitní systém poté samozřejmě znamená větší náchylnost k onemocnění. V případě, že letíte do destinace s vysokými teplotami, je rovněž nutno počítat s rizikem oslabení imunity teplotním šokem, když se z klimatizovaného letadla přesunete do mnohem teplejšího vnějšího prostředí.

Minimalizujte styk s rizikovými předměty

Jak tedy riziko onemocnění při letu letadlem zmírnit? Především je dobré vyvarovat se přílišného styku s místy, na nichž mohly ulpět bakterie, tedy zmiňované výklopné tácky, palubní časopisy, opěrky a podobně. Odborníci též doporučují nevypínat si nad hlavou klimatizaci, protože filtry v ní užívané dokážou zadržet viry šířící se vzduchem. Velmi vhodné je mít s sebou na palubě zásobu dezinfekčních ubrousků, jimiž si pravidelně utírejte ruce.

S nízkou vzdušnou vlhkostí se poté můžete poprat tím, že budete hodně pít. Platí přitom, že je lepší častěji popíjet malé dávky než jednou vypít celou láhev. Dobře poslouží i teplé nápoje – horkou páru stoupající nad hrnkem vdechujte nosem, čímž podpoříte vlhkost nosní sliznice. Obdobnou službu pak zastanou i nosní spreje určené ke zvlhčení sliznice, případně navlhčený kapesník, přes nějž budete občasně dýchat. Při pitném režimu byste se naopak měli vyhýbat alkoholu a nápojům s kofeinem, obojí totiž váš organismus spíše dehydruje.

Před odletem se vyspěte

S prevencí onemocnění ovšem můžete začít ještě před odletem. Rozhodně se neřiďte tím, že k cestování zkrátka patří cestovní horečka. Naopak, měli byste se snažit se co nejméně stresovat. Před odletem se též řádně vyspěte a letíte-li do země s výraznějším časovým posunem, pokuste se své vnitřní hodiny již dopředu adaptovat, kupříkladu tím, že půjdete dřív nebo později spát, budete dříve či později vstávat a podobně.

Bojovat proti projevům pásmové nemoci pomáhá i fyzická aktivita, díky níž se tělo rychleji adaptuje na jinou časovou zónu. Místo toho, abyste si po příletu šli lehnout do hotelu či na pláž, si tedy raději lehce zacvičte nebo běžte na procházku.

Nejlepší obranou je silná imunita

Tou nejzákladnější prevencí proti onemocnění všeho druhu je pak samozřejmě také dlouhodobé posilování imunity. „Silnou obranyschopnost získáváme zdravým životním stylem, především pohybem na čerstvém vzduchu, otužováním a pestrou vyváženou stravou bohatou na antioxidanty, například vitaminy C a B, a dále také minerály, stopové prvky a další významné nutrienty. Důležité je rovněž dbát na zdravé zažívání – ve střevním mikrobiomu totiž sídlí většina buněk našeho imunitního systému. Zdravou střevní mikroflóru podpoříte stravou bohatou na vlákninu a probiotika,“ radí lékař Bohumil Ždichynec a dodává, že obranyschopnost posílí také užívání kvalitních doplňků stravy, jako je například přípravek Immun44.