Čas jen pro mě

V Česku mohou být až tisíce lidí, kteří trpí závažnými formami této nemoci, ale řada z nich o tom neví. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května), který tradičně připomenou modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.

„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká prof. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Modrá není dobrá

Kvůli nedostatečnému okysličení krve mají pacienti často také modře zbarvené rty a kůži nebo trpí otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace.

Víte, co se skrývá za písmenky CHOPN?

„Onemocnění plicní hypertenzí je relativně vzácné, a proto i lékaři tuto možnost zvažují až mezi posledními. Může se stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje prof. Jansa.

Rychle k odborníkovi

Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. To se s největší pravděpodobností bude týkat i pacientů s plicní hypertenzí, kteří do Česka dorazí v důsledku útěku před válkou na Ukrajině.

Léčit se „na vlastní pěst“ se nevyplácí

„V tuto chvíli se bude spíše jednat jen o desítky případů, nicméně jsme samozřejmě připraveni poskytnout potřebnou péči všem, kteří ji budou potřebovat. Vzhledem k vyššímu výskytu neoperovaných vrozených srdečních vad na Ukrajině lze očekávat, že tato příčina plicní hypertenze může převažovat. Navíc řada pacientů o svém onemocnění ani nebude vědět,“ říká prof. Jansa.

Důležitá je osvěta

Podle Mileny Kaftanové ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí dává včasné zahájení léčby pacientům šanci na delší a kvalitnější život.

„I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemoci, velmi důležitá. V letošním roce Světový den plicní hypertenze podpoříme výstupem na Petřínskou rozhlednu. Symbolicky tak věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí,“ říká.

Zdravý pohyb + zdravá strava = zdravé srdce

Nejčastěji plicní hypertenzi lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Má ovšem celou řadu příčin, za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie.

„Existuje několik druhů plicní hypertenze. V centru našeho zájmu se v posledních letech ocitá zejména plicní arteriální hypertenze a chronická tromboembolická plicní hypertenze vznikající po plicní embolii. Především díky významným pokrokům v léčbě jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc,“ doplňuje prof. Jansa.

Fakta a čísla

Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich přibližně 150 přibude. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.

Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a 80–100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Na nemoc také 5. května v Praze upozorní modře nasvícená budova ministerstva zdravotnictví a událost podporuje i společnost PSN, která modře rozsvítí Tančící dům. V Brně modře zazáří budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA, v Olomouci pak budova radnice a sloup Nejsvětější trojice na Horním náměstí.