Čas jen pro mě

Český král a římský císař Karel IV. sice proslul svým laskavým a milujícím vztahem ke všem svým čtyřem manželkám, ale jak se to mělo v manželství s Alžbětou Pomořanskou doopravdy?

Dalo by se očekávat, že si císař Svaté říše římské Karel IV. bere svou čtvrtou manželku, o více než třicet let mladší Alžbětu Pomořanskou, z lásky. V tomto případě však nešlo o milostné vzplanutí zralého muže. Šlo o promyšlený politický tah. Alžběta byla totiž vnučkou vlivného polského vladaře Kazimíra III. Velikého a dcerou Bogislava Pomořanského (panujícího nad strategicky důležitým územím), kteří se přidali k proticísařské opozici.

Ovdovělý Karel IV. usoudil, že pro něj Alžběta představuje ideální manželku – Kazimír a Bogislav se jistě nepostaví proti Alžbětině císařskému choti a protilucemburský odboj vezme tím pádem zasvé.

A tak se v Krakově konala v květnu 1363 slavná svatba sedmačtyřicetiletého ženicha Karla IV. s šestnáctiletou (či sedmnáctiletou) nevěstou Alžbětou.

Alžběta Pomořanská (asi 1346/7–1393) byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého. ● Byla čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského. ● Honosná svatba s Karlem IV. se konala 21. května 1363 v Krakově. Alžbětě bylo v době sňatku 16 a Karlovi 47 let. Necelý měsíc po svatbě 18. června 1363 byla Alžběta v Praze slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. ● Manželství Alžběty s Karlem trvalo 15 let, a to do Karlovy smrti v roce 1378. ● Alžběta pak byla dalších 15 let vdovou. Zemřela 14. února 1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. ● Byla pochována s dalšími manželkami císaře Karla IV. v katedrále svatého Víta.

Co pak čekalo novomanželku Alžbětu po příjezdu do Prahy?

Vedle korunovace českou královnou, která se konala již v červnu 1363, to patrně bylo i jisté zklamání. Tři dny předtím byl totiž českým králem korunován Václav, Karlův syn z manželství s Annou Svídnickou. Bylo to jasné znamení, že Václav bude vždy první před Alžbětinými dětmi narozenými z manželství s císařem.

Ani sžívání s novým prostředím nemuselo být snadné. Alžběta byla sice na urozenou společnost zvyklá, ale ani dědečkův dvůr na krakovském radě Wawel nesnesl srovnání s tím císařským v Praze.

A potom tu byla ještě další věc – statná, urostlá Alžběta, která bavila své okolí siláckými kousky, jako třeba lámáním mečů či ohýbáním podkov, se určitě nevyhnula srovnávání s Karlovou třetí manželkou, půvabnou a útlou Annou Svídnickou, o níž se tradovalo, že to byla nejkrásnější žena tehdejší Evropy.

Mimoto se všeobecně vědělo, že Karel IV. Annu hluboce miloval (svědčí o tom její portréty, kterými měl být podle dobových záznamů vyzdoben Karlštejn, a také freska v kapli svatého Kříže na Karlštejně, zachycující Karla IV. s Annou Svídnickou).

A tak zůstává otázkou, zda se Alžbětě skutečně podařilo získat si lásku ovdovělého Karla IV., vracejícího se jistě ve vzpomínkách ke krásné Anně.

Doufejme, že ano, protože Alžběta byla dívka rázná a vitální, která si své okolí záhy určitě naklonila, mimo jiné nevyčerpatelnou energií a oněmi zmíněnými siláckými kousky.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Hana Whitton: Domov je tam, kde má člověk srdce

Mohlo být císařovo čtvrté manželství skutečně harmonické?

Na tuto otázku se podle všeho jednoznačně odpovědět nedá.

Manželstvím neotřáslo patrně to, že nesplnilo své diplomatické poslání – Alžbětin dědeček Kazimír totiž po čase znovu vystoupil proti Karlovi IV.

Avšak neustálým zdrojem napětí se mezi manželi stalo Václavovo privilegované postavení, a to zejména poté, co se Alžbětě v roce 1368 narodí syn, který dostal při křtu jméno Zikmund.

Alžběta, kterou v roce 1369 korunovali v Římě na císařovnu, byla však žena se silnou vůlí rozhodnutá prosadit Zikmunda na první místo před Václava. Navzdory své nevšední síle však manželovi vůli nezlomila, a tak si Zikmund musel na korunu českého krále počkat až po Václavově smrti.

Manželé spolu i přes tyto neshody jinak vycházeli zjevně v dobrém – z jejich manželství se narodilo šest dětí, dospělosti však dosáhly pouze čtyři z nich, Anna, která se provdala za Richarda II. a stala se anglickou královnou, Zikmund, budoucí císař Svaté říše římské, Jan a Markéta.

Rivalita mezi Václavem a jeho nevlastními sourozenci však pokračovala i po Karlově smrti v roce 1378.

Alžběta Pomořanská, která svého manžela přežila o patnáct let, se po jeho smrti uchýlila do věnného sídla českých královen Hradce králové, kde zemřela roku 1393.

A tak zůstává poslední otázka: Mohla česká královna a římská císařovna Alžběta Pomořanská nalézt v tomto ústraní konečně vyrovnaný klid?

Snad ano – vždyť její syn Zikmund dosáhl nakonec vyšší mety než Václav, neboť se stal římským císařem, a její dcera Anna byla přece anglickou královnou.

Ale pravdivou odpověď na tuto otázku zná jen Alžběta Pomořanská.

Alžběta je o jedenatřicet let mladší než její císařský choť Karel IV., přesto se obává, že si ji manžel vyvolil nikoli z lásky, ale pouze z diplomatických důvodů, aby si naklonil své politické protivníky. Strachuje se, že ji nemiluje tak hluboce jako svou předchozí ženu, krásnou Annu Svídnickou, která mu navíc dala syna Václava. Když se Alžběta dozví, že se Karel IV. chystá s mladým princem Václavem na cestu do Francie, dá průchod své žárlivosti.

O Alžbětě Pomořanské si můžete přečít knihu

Alžběta je o jedenatřicet let mladší než její císařský choť Karel IV., přesto se obává, že si ji manžel vyvolil nikoli z lásky, ale pouze z diplomatických důvodů, aby si naklonil své politické protivníky. Strachuje se, že ji nemiluje tak hluboce jako svou předchozí ženu, krásnou Annu Svídnickou, která mu navíc dala syna Václava. Když se Alžběta dozví, že se Karel IV. chystá s mladým princem Václavem na cestu do Francie, dá průchod své žárlivosti. (Knihu vydalo nakladatelství Ikar.)