Čas jen pro mě

My u nás v českých zemích mobbing známe spíše jako šikanu. Její obětí však zdaleka nemusí být jen někdejší proslulí „zobáci“ od takzvaných „mazáků“ u vojenských útvarů. Mezitím se rozšířila i na školách, kde mobbingem trpí mladší či slabší jedinci, ale dnes se s ní často potkáme i v práci, tedy v zaměstnáních. Může jít o prosté obtěžování nejrůznější intenzity, ale také doslova o nátlak či dokonce o agresivitu. A v krajním případě může vyústit v narůstající deprese oběti a dokonce i v sebevraždu.

Jaké jsou typy mobbingu a co proti nim dělat?

Psychologové mobbing obyčejně shrnují pod takzvané „psychologické pronásledování“, kam se ostatně vejde ledacos. Jako vůbec první ho užil anglicky mluvící terapeut Dan Olweus a dá se přeložit ze svého základu „mob“ jako „obtěžovat“ nebo také „zaútočit“. Někdy se užívá i poněkud ostřejší slovíčko „bulling“ čili  „terorizování“ . Mobbing, fenomén psychického obtěžování existuje dávno, ale o mobbingu na pracovišti se začalo hovořit v polovině 80. let.

Se zmíněnou psychickou šikanou na pracovišti má osobní zkušenost v Česku nejméně 16 procent zaměstnanců (v západních zemích se uvádí průměrně 8 procent), jak se průběžně dočítáme ve zprávách průzkumných egentur. Čtvrtina z těchto zaměstnanců je pak některé z forem mobbingu vystavována minimálně jednou týdně a téměř polovina zažívá psychoteror po dobu delší než jeden rok. Terčem skrytého teroru na pracovištích se obvykle stávají zaměstnanci středních a starších věkových kategorií, nejčastěji pak ženy ve věku nad 45 let. Ty pak většinou  končí s výpovědí v ruce a někdy i v péči lékařů. Nicméně podle odborníků se obětí mobbingu může stát prakticky každý, a to bez ohledu na věk.

Jde o nejméně šest měsíců opakovaný nátlak, z něhož vyplývá existence negativních prožitků a záměrů šikanované osoby. Za mobbing je vždy odpovědný zaměstnavatel a také náš zákoník práce zakazuje na pracovišti jakoukoliv diskriminaci, obtěžování a pronásledování.  A ještě něco: povinností firmy – ze zákona – je též „vytvářet dobré pracovní prostředí“.

Poznáte ho snadno

Mobbingu může být vystaven každý. Při profesní šikaně je oběť obtěžována nadřízenými nebo podřízenými či kolegy. Jde o situace, které zasahují do svobody komunikace, například když vám někdo opakovaně přerušuje řeč, kritizuje vaši práci případně i soukromý život, dělá ošklivé narážky anebo dokonce i hrozby, ať již ústně nebo písemně. Anebo když někdo ovlivňuje vaše společenské vztahy, a to včetně toho, když s vámi někdo jedná „jako byste byla vzduch“, izoluje váš od ostatních kolegů a tak podobně. Mobbing, to jsou i situace, kdy vás někdo programově za zády pomluvá či zesměšňuje veřejnou kritikou a ponižuje, ať již například pro náboženské přesvědčení, způsob chůze nebo mluvení, přiřazování úkolů pod osobní důstojnost. 

K vrcholům mobbingu pak také patří činnosti, které mají negativní dopad na fyzickou schránku či samotné zdraví obětí mobbingu, zejména tedy těžké až neúnosné pracovní zatížení, fyzické násilí či hrozba jeho použití – a také sexuální obtěžování. Ale na druhou stranu pozor – na vymyšlené a účelové zneužívání těchto potenciálních hrozeb či na falešná obvinění!

Braňte se!

Odborníci se shodují, že prokázat mobbing není vždy snadné. Nejprve je třeba si ujasnit, že k mobbingu vůči mé osobě opravdu dochází, nejlépe za účinné porady s právníkem. Pokud máte o mobbingu důkazy, je třeba je shromáždit: lékařské prohlídky, ohrožující zprávy jako e-maily či jiné texty. Cenné budou i svědecké výpovědi kolegů.

Mobbing může mít negativní dopad na vaše fyzické a duševní zdraví, takže problém nezapomínejte a nezapomeňte na vaše práva.

„Zákonný“ mobbing

Existují však i různé formy šikan, kterých se dopouštějí zaměstnavatelé na zaměstnancích, a ty v posledních letech nabývají v Česku na rozsahu. Někdy jsou totiž velice prapodivné vztahy na pracovišti umožněné tím, že v pracovní smlouvě byla rozhodčí doložka, podle níž veškeré spory z pracovní smlouvy měl rozhodovat rozhodce.

Za vše hovoří příběh prodavačky paní Aleny, která s pracovní smlouvou podepsala právě i rozhodčí doložku. Dala výpověď a zaměstnavatel jí dlužil mzdu a podle pracovní smlouvy (rozhodčí doložka platí i po skončení pracovního poměru, jak uvádějí právníci) se nebylo ze zákona možné obrátit na soud! A aby paní Alena, bývalá zaměstnankyně, od svých mzdových nároků ustoupila, pohrozil jí zaměstnavatel účelově vykonstruovaným uplatněním nároku – údajně špatně skladovala potraviny, které se zkazily a musely vyhodit – na náhradu škody ve výši mnohonásobně převyšujícím nezaplacenou mzdu. O tom by také s konečnou platností rozhodl rozhodce. Alena se obrátila na Úřad práce, kde kompetentní úředníci jen kroutili hlavami s tím, že se skutečně nedá nic dělat, neboť prý rozhodce určený podle rozhodčí doložky jistě vyhoví zaměstnavateli! Alena si to nenechala líbit, najala si právního zástupce, situace se vyhrotila a vše se následně vyostřilo hrozbami z obou stran. Dlužnou mzdu Alena dostala až po několika měsících... A tak závěrečná rada zní: metoda „na hrubý pytel hrubá záplata“ platí i na zaměstnavatele, kteří ztratili poslední zbytky slušnosti a propadli jakési zvláštní aroganci moci. Mobingu.

Máte s mobbingem nějakou zkušenost? Napište nám na redakce@casjenprome.cz