Čas jen pro mě

Oční bulvy nerostou

Oko je druhým nejsložitějším orgánem v lidském těle, první příčku zaujímá mozek, třetí pak srdce. Oční svaly jsou nejaktivnější v lidském těle.

Průměr lidského oka zřídka přesáhne 24 milimetrů a váhu 28 gramů. Oční bulvy rostou jen minimálně. Mají od narození až do smrti takřka stejnou velikost.

„Vývoj oka začíná už během čtvrtého týdne těhotenství. Zdravé miminko se narodí s fungujícím, ale ne ještě plně vyvinutým zrakem. V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou. V jednom roce je zraková ostrost na úrovni asi 20 až 30 procent. Až kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Po narozemí jsme všichni modroocí

Vývojem prochází i barva očí. Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálen.

„Barevnost duhovky se pohybuje od šedé po tmavě hnědou. Barevnost očí je ovlivněna geneticky, roli zde hraje dědičnost. Dnes už víme, že na vzniku barevnosti se podílí až 15 genů. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků,“ uvedl Pavel Stodůlka.

Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako rodiče. Je běžné, že světlomodré oči novorozenců do prvních tří let života tmavnou, což je dáno tvorbou melaninu pod vlivem slunečního záření.

5 jarních nástrah pro oči

Barva očí se může měnit i později

Někdy oko tmavne až do desátého roku nebo vzácně do dospělosti. Barva očí se může měnit i z důvodu hormonálních změn nebo nesprávného pigmentového vývoje duhovky.

Výrazná změna barvy může signalizovat řadu závažných onemocnění, která s okem nemusejí vůbec souviset.

Změna barvy oka u dospělého člověka může být varovným signálem onemocnění jak organismu, tak oka samotného – například zánět, nádor, zelený zákal, krvácení do oka, cizí tělísko v oku. Může však být i příznakem jiných onemocnění a syndromů. Pokud se patrně změní barva oka, je vždy nutné oční vyšetření.

7 očních problémů u zahrádkářů

Nejvíc lidí má tmavé oči, šedá je vzácná

Na světě je nejvíce lidí s tmavou barvou očí. Dokonce podle historických záznamů byla původní barva duhovky člověka hnědá, modrá barva vznikla mutací později. Dokonce podle historických záznamů byla původní barva duhovky člověka hnědá, modrá barva vznikla mutací později.

Nejčastější barvou očí je hnědá – tu má asi tři čtvrtě celosvětové populace. S pěti až sedmi procenty následují lidé s modrýma očima, zelenookých je kolem dvou procent a nejvzácnější barvou očí je šedá, kterou má jen jedno procento lidí.

Mrkejte, co to jde

Velmi důležité je pro zdraví očí obyčejné mrkání. Člověk ročně mrkne průměrně čtyřimilionkrát. Ženy mrkají častěji než muži. 

„Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách. Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a napomáhá odvodu slz do slzných cest. Slzné žlázy produkují denně asi jeden mililitr slz. Slzný film má důležité funkce – je prvním optickým rozhraním oka, omývá i chrání rohovku a spojivku, navíc má antibakteriální efekt. Příčin nestability či snížené tvorby slzného filmu je řada. Například u žen jsou častými činiteli hormonální změny. Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mohou trpět příznaky suchosti očí, a proto mrkají až o třetinu častěji než muži,“ popsal Pavel Stodůlka.

6 očních vad, které ubírají na kráse

Nepotlačujte slzy

Pro správnou funkci oka jsou nezbytné slzy. Ty se tvoří v slzné žláze, která je uložena zevně pod horním víčkem. Slzy odtékají z oka slznými kanálky v očních víčkách do nosu.

Dále v oku existují malé přídavné žlázky, které produkují slzy neustále a zajišťují potřebnou vlhkost povrchu oka, odplavují nečistoty a chrání oko před infekcí. Slzy jsou v určitém množství pro zdraví oka nepostradatelné. Zvlhčují povrch oka, aby byl hladký a lesklý. To je důležité pro kvalitu vidění a pro to, aby víčko mohlo po oku jemně klouzat.

Někteří lidé ale plakat nedovedou. Nedostatek slz se vyskytuje například u lidí trpících autoimunitní nemocí zvanou Sjögrenův syndrom, který se častěji vyskytuje u žen. Plakat paradoxně nemohou někteří pacienti s těžkou depresí, což je způsobeno jejich psychickým stavem.

Pokud má člověk málo slz nebo jsou nekvalitní, vede to ke zrakovým obtížím, k podráždění oka a zvyšuje se riziko infekce oka. Paradoxně v počátečních stadiích některých onemocnění, kdy je slz méně nebo nejsou dostatečně kvalitní, může oko po nějakou dobu kvůli podráždění slzet více.